AKTUALIZACE: 11.3.2026

Publikováno: 13.6.2023

Rubrika: Přírodní zajímavost

Region: Meziboří • Destinace: Krušné hory

OBORA FLÁJE - SRDCE KRUŠNOHORSKÉ PŘÍRODY

Chráněné území je přístupné veřejnosti jen sporadicky.

Obora Fláje je obora určená k chovu jelení zvěře v Krušných horách v průměrné nadmořské výšce 850 metrů v okrese Most v Ústeckém kraji. Rozkládá se jižně od Flájské přehrady.

Foto: Aleš Háva

Jeden z panoramatických záběrů na přírodu v oboře Fláje v Krušných horách.

OBORA FLÁJE

Jsou sny a předsevzetí, která se mají plnit, zvlášť když jejich naplnění a uskutečnění je, objektivně vzato, snadné. Netajím se svou láskou a obdivem k horám řečeným Krušným, a pěšky nebo v sedle svého zlatočerného oře absolvoval jsem desítky a stovky kilometrů. Jedna část hor řečených Krušných mi však odolávala déle a mám na mysli mysliveckou oboru Fláje.

HISTORIE OBORY FLÁJE SAHÁ DO DÁVNÉ MINULOSTI

Jak je v Litvínově a okolí zvykem, za vším je třeba hledat rod Valdštejnů. Tak v letech 1761-1767 vznikl lovecký zámeček Lichtenwald. Jihovýchodně pod vrchem Bradáčov, na kterém zámeček stojí, pak byla v následujících letech založena obora pro chov jelení zvěře. Konkrétní údaje o oboře pocházejí až z roku 1848, kdy obora měla rozlohu 3760 ha a bylo zde 650 ks jelení zvěře včetně dovezených jelenů wapiti. Popis historie obory je na wikipedii velmi podrobný.

HORSKÉ VRCHOLY V OBOŘE FLÁJE

Obora se rozkládá převážně na katastrálním území Fláje, částečně i Meziboří a Loučná. Nejvyšším bodem obory je Loučná s vrcholem 956 metrů nad mořem a nejnižším oborní plot v Šumném dole (580 m). Na území obory se nacházejí další vrcholy jako Široký kopec (807 m), V Oboře (888 m), Černý vrch (888 m) a Studenec (878 m).

OBORA FLÁJE SE NÁVŠTĚVNÍKŮM OTEVÍRÁ VÝJIMEČNĚ

Já jsem se o zdolání tohoto kousku území pokoušel již v minulosti, leč neúspěšně. A byl bych neúspěšný i letos, kdyby mi nepomohla náhoda. Autobusem Dopravní společnosti Ústeckého kraje jsem se nechal vyvézt až na Dlouhou louku, odkud je to k bráně několik stovek metrů. Brána, jako obvykle, byla zavřená, leč cyklista v protisměru otevřel malou nenápadnou branku na boku. Tudíž jsem i já vkročil na území, kam je přístup jinak celoročně zapovězen.

KRAJINA KRUŠNÝCH HOR

A překvapení na cca 9 kilometrů dlouhé procházce nebrala konce. Hned na úvod mne překvapila vysoká koncetrace mysliveckých posedů. Nevystoupal jsem na žádný z nich, přestože rozhledy do kraje jsou naprosto famózní. Byl by to ostatně z mé strany čistý a čirý masochismus, protože těch panoramat, co se nabízelo k fotografování, bylo nesčÍslné množství a můj fotoaparát, u něhož se veškerá elektronika již loni definitivně odporoučela, se k danému účelu nehodí.

A tak jsem pořídil pár desítek fotografií tamější divoké přírody a obdivoval ty tvary stromů listnatých i jehličnatých, jakož i keřů, kterak odolávají rozmarům a vrtochům krutého, zejména zimního období. Jenže v neděli, kdy jsem onu pěší túru absolvoval, panovalo velmi příjemné letní počasí. Na té téměř tříhodinové procházce tímto přírodním rájem a skvostem jsem potkal max. 10 pěších a cca 20 cyklistů.

Opravdovým překvapením na trase byla lokalita s názvem Jiřího návrší, kde stojí dva objekty určené k bydlení. Předpokládám, že nejsou určeny k celoročnímu bydlení, nýbrž k rekreaci v letních měsících, protože si ani v nejdivočejší fantazii nedovedu představit celoroční bydlení v tak nadpozemsky krásné, leč lidem nepřívětivé krajině.

Mimořádně krásnou lokalitou je i navazující Vodárenské údolí s trafostanicí a potokem. Bylo mi líto, že během návratu autobusovou linkou jsem míjel beznadějně zaplněná parkoviště v Klínech, kde byla oné neděle hlava na hlavě. Já jsem si dokonale vyčistil hlavu v liduprázdném území neskutečné krásy a přestože jsem neviděl ani jednoho jelena nebo tetřeva, nelitoval jsem. Provázelo mne téměř posvátné ticho, případně zpěv ptactva a nikoliv hluk a lomoz motorkářů, kterých jsem si naopak užil při čekání na autobusový spoj na přehradní hrázi… Ale každý máme jiné priority a preference.

V tomto roce bude obora na Flájích přístupná ještě ve dnech 7. - 9. července a 17. - 19. listopadu. Doporučuji vřele k návštěvě!

Fotografie k článku:

Foto: Aleš Háva

Jeden z panoramatických záběrů na přírodu v oboře Fláje v Krušných horách.

Foto: Aleš Háva

Vstup do flájské obory z Dlouhé Louky se otevírá veřejnosti jen několikrát v roce.

Foto: Aleš Háva

Strom s větrem deformovanou korunou je charakteristickým jevem na hřebenu Krušných hor.

Foto: Aleš Háva

A ještě jeden příklad deformované koruny stromu je důkazem toho, že povětrnostní podmínky v Krušných horách jsou v určitém období v roce mimořádně drsné.

Foto: Aleš Háva

Pohled k Jiřího návrší

Foto: Aleš Háva

Pohled k Bradáčovu

Foto: Aleš Háva

Nová výsadba v oboře Fláje. Od dob katastrofy v osmdesátých letech minulého století, kdy krušnohorské lesy z velké části odumřely v důsledku vysokých koncentrací elektrárenských exhalací, se hodně změnilo. Příroda se opět zazelenala.

Foto: Aleš Háva

Vodárenské údolí s potokem, který je jedním z přítoků do vodní nádrže Fláje. Tato voda vynikající kvality posléze napájí několik velkých měst pod Krušnými horami.

Foto: Aleš Háva

Vodárenské údolí s potokem (druhá strana).

Foto: Aleš Háva

Průhled lesem k přehradě Fláje v Krušných horách.

Foto: Aleš Háva

Pomněnky kam oko dohlédne. Příroda si zde hospodaří bez velkých zásahů člověka.

Foto: Martin Zíka

Obora dostala název podle horské vsi Fláje, která však byla v minulém století zatopena vodárenskou nádrží. Té se dnes na paměť zaniklé obce říká Flájská a spolu s Přísečnicí jsou to největší vodní zdroje pro města Ústeckého kraje pod Krušnými horami.

Foto: Martin Zíka

Podél flájské obory, která sahá až do ochranného vodárenského pásma přehrady Fláje, vede páteřní krušnohorská magistrála č. 23.

---