CESTOVNÍ RUCH V ÚSTECKÉM KRAJI

Co vynesla na světlo afterparty turistického festivalu?

V sobotu 23. května 2026 se na zámku v Jílovém u Děčína konal pátý ročník turistického festivalu TURFEST.CZ, který společně pořádali Klub českých turistů, Město Jílové a Turistický magazín ve spolupráci s Okresní hospodářskou komorou Děčín a dalšími partnery. V neděli na tuto akci navazovala komornější after-party, která se věnovala podrobněji problematice cestovního ruchu. Setkání to bylo netradiční, konalo se totiž v barovém voze Podkrušnohorského motoráčku.

Speciální historická souprava s barovým vozem ve stanici Děčín.

Foto: Martin Zíka

Speciální historická souprava s barovým vozem, který byl tentokráte rezervován Okresní hospodářskou komorou k debatě o cestovním ruchu, vyjížděla v neděli 24. května 2026 z Děčína.

Barový vůz si pronajala Okresní hospodářská komora (OHK), aby tímto zajímavým způsobem umožnila setkání aktérů, kteří mají k cestovnímu ruchu co říci. Jakmile se motoráček rozjel z Děčína po Kozí dráze do Krupky, rozvinula se živá debata mezi zástupci Klubu českých turistů, destinací, obcí a médií. Zájmy podnikatelů prezentoval přítomný ředitel OHK Jiří Štajner. Postupně se vytvořilo několik debatních kroužků. Tříbila se témata, která se pokusím stručněji shrnout.

JAKÝ VÝZNAM MÁ KOZÍ DRÁHA PRO CESTOVNÍ RUCH V ÚSTECKÉM KRAJI?

Všichni účastníci a zejména zástupci obcí (někteří do vlaku přistupovali na trase) vnímají provoz na Kozí dráze jako důležitý předpoklad rozvoje cestovního ruchu v oblasti východního Krušnohoří. Trať totiž zpřístupňuje a propojuje hned tři atraktivní destinace - Labské pískovce, Krušné hory a České středohoří. Proto je obnovení provozu ze strany Ústeckého kraje vítáno nejen turistickou veřejností, ale i obcemi podél trati.

Velký kus práce zde odvedl Klub českých turistů, který vybudoval síť značených turistických tras. Ze zastávek Kozí dráhy vede aktuálně třináct značených tras do atraktivních míst, například na Děčínský Sněžník, do Tiských stěn, na Komáří vížku, k hradům Blansko, Kyšperk či k UNESCO památkám v Krupce.

Jak bylo zdůrazněno, značkaři koordinovaní Krajskou komisí značení jsou připraveni turistické trasy v tomto regionu dál rozvíjet, a to v závistosti na potřebách obcí. Velmi slibný je záměr vybudovat novou cyklotrasu, která by vedla v rámci možností podél Kozí dráhy a výrazně by oživila celý region. Zejména obce v údolí Jílovského potoka by tím byly bzpečně zpřístupněny cyklistické veřejnosti. Vlak pak bude sloužit k přesunům na místa začátku výletů.

PRODLOUŽENÍ TRATI VYTVOŘILO SPOJENÍ S LANOVKOU

Zásadním přínosem je prodloužení Kozí dráhy do Krupky (donedávna vedla z Děčína jen do Telnice). Díky tomu vznikla v zastávce Bohosudov návaznost na unikátní lanovku na Komáří vížku (Kněžiště). Je to nyní nejatraktivnější způsob, jak turistickou veřejnost z Česka i příhraničního Saska dopravovat v letní sezóně na Krušnohorskou magistrálu, tedy i na novou dálkovou Hřebenovku, která od roku 2025 patří mezi nejatraktivnější turistické trasy v České republice. Tu ve spolupráci s Ústeckým krajem vybudoval rovněž Klub českých turistů a očekává se, že bude výrazným stimulem cestovního ruchu v Krušných horách.

ŽELEZNIČNÍ NOSTALGIE LÁKÁ TURISTICKOU VEŘEJNOST

Naopak jako krok proti trendu se účastníkům „konference ve vlaku“ jeví rozhodnutí nahradit na Kozí dráze historický motoráček moderní vlakovou soupravou. Zájem turistické veřejnosti o historickou železniční dopravu neustále stoupá a tzv. železniční nostalgie patří mezi největší turistická lákadla. To potvrzuje dění v sousedním Sasku, kde dochází k obnově provozu na některých lokálkách. Ten je sice nadále nutné dotovat, ale historické vlaky lákají a přivážejí do turistických regionů klientelu, která je významným přínosem pro lokální ekonomiku. To naznačuje, že i provoz Kozí dráhy přinese ekonomický profit, jakmile bude provázán se systémem dalších služeb turistům, což je úkol pro obce i OHK. A tím se dostáváme k nejdůležitějšímu tématu „debaty ve vlaku“.

SYNERGICKÁ SPOLUPRÁCE AKTÉRŮ V CESTOVNÍM RUCHU MUSÍ BÝT KOORDINOVANÁ

Poněkud překvapivé bylo vyjádření nejmenovaného účastníka akce, že jednotlivé destinace Ústeckého kraje by měly mezi sebou soupeřit o návštěvníky. Jenže právě tím vzniká přesně ten začarovaný kruh, který navzdory třem dekádám snah o rozvoj cestovního ruchu znemožňuje rozvinout tento obor podobně, jako je tomu v sousedním Německu či Rakousku (mimochodem, právě Rakousko je v současné době považováno za světového leadera v kvalitě služeb cestovnímu ruchu). Ve zmíněných zemích totiž zjistili, že pokud jde o cestovní ruch, nelze spoléhat na zázračnou neviditelnou ruku trhu. Konkurenční boj totiž neprospívá synergii a dobré nápady často zadupává do země.

Jako příklad můžeme použít právě provoz na Kozí dráze. Pokud nebudeme chápat její význam v kontextu s dalšími službami v regionu, pak ano, je to lokálka, která neslouží místním obyvatelům, ale převážně jen turistům, a to pouze o víkendech v hlavní turistické sezóně. Takto odděleně je to skutečně ekonomicky neudržitelný podnikatelský záměr odsouzený k zániku. Ale totéž bychom mohli říci o všech turistických lokálkách v Německu či dopravní obsluze (včetně lanovek) v Rakousku či Švýcarsku, které můžete na mnoha místech s pobytovou kartou využívat zdarma! A přesto se to vyplatí, protože návštěvníci těchto regionů zdaleka neutrácejí jen za jízdenky.

Čili, jak taktéž zaznělo, z pohledu Ústeckého kraje by mělo dojít k zásadnímu přehodnocení, jakým je cestovní ruch koordinován. Vzhledem k tomu, že celý kraj má přinejmenším šest velmi atrakticních destinací (České Švýcarsko, České středohoří, Krušné hory, Dolní Poohří, České nizozemí a Lužické hory), pak mají destinační managementy dostatek prostoru k tomu, aby místo vzájemného soupeření naopak aktivně spolupracovaly, propojovaly služby a vzájemně se propagovaly. Bylo by to rozumné i vzhledem k tomu, že destinační agentury jsou podfinancované. Synergická spolupráce by mohla přinést významné úspory.

Podobná situace panuje i mezi poskytovateli služeb, kteří mezi sebou soupeří, místo aby vzájemně spolupracovali. Jak zmínil ředitel OHK, v současné atmosféře boje o zákazníky je téměř nemožné tento způsob myšlení změnit. V minulosti dokonce proběhl pokus o založení cechu cestovního ruchu, který měl hrát roli koordinátora. To se nezdařilo částečně i kvůli nepříznivě nastavené legislativě. V sousedním Německu se naopak oborové organizace vytvářejí systémově, což je dáno tím, že členství v hospodářské či obchodní komoře je pro každého podnikatele povinné. Rozdíly ve službách na obou stranách hranice potvrzují správnost systémového „německého“ řešení.

JAK TEDY S CESTOVNÍM RUCHEM V ÚSTECKÉM KRAJI DÁL?

Přestože se na úrovni obcí, destinací i samotného Ústeckého kraje průběžně vytvářejí stále nové strategie cestovního ruchu, jejich naplňování většinou pokulhává. Příčinou jsou částečně neočekávané nepříznivé jevy (covid, kůrovec, požáry v národním parku, inflace...), ale také změny priorit v důsledku voleb a podobně. V tuto chvíli by určitě pomohl robustnější systém řízení cestovního ruchu na úrovni kraje, který by vytyčil strategické priority v dlouhodobém horizontu, kladl by důraz na synergickou spolupráci a zejména by se zaměřil na podporu rozvoje kvalitních služeb (čili podporu podnikání v oboru).

Přestože v Ústeckém kraji funguje několik středních škol zaměřených na obory, které lze uplatnit právě v cestovním ruchu, jejich přínos je rozporuplný. Nejenže zaměstnavatelé často kritizují úroveň připravenosti absolventů pro praxi, ale dochází i k tomu, že nejšikovnější studenti odcházejí hned po absolvování školy za lépe placenou prací do sousedního Saska, takže v podstatě za peníze českých daňových poplatníků vzděláváme pracovní sílu pro německý pracovní trh. To samozřejmě brzdí rozvoj u nás.

Právě východní Podkrušnohoří, které se potýká s nedostatkem kvalitních služeb nejvíce, by bylo možné využít jako modelový příklad pro restrukturalizaci systému. Bude-li v této oblasti dostatek ubytovacích kapacit, informačních center, zpřístupněných památek, gastronomických zařízení, aj., pak bude mít smysl i železnice provázaná s cyklotrasou (studie proveditelnosti by měla být záležitostí příštích měsíců). Pokud ale bude rozvoj služeb ponechán živelnosti, jak je tomu nyní, po příštích třech dekádách budeme moci jen suše konstatovat, že se toho moc nezměnilo a že nám trochu „ujel vlak“.

Fotografie k článku:

Debata o cestovním ruchu - afterparty Turistického festivalu.

Bixovna - barový vůz v Podkrušnohorském motoráčku.

Krásné výhledy z Podkrušnohorského motoráčku.

Historický vlak na Kozí dráze - Podkrušnohorský motoráček.

Úžasné výhledy z Podkrušnohorského motoráčku na baziliku v Bohosudově a České středohoří.

Konečná stanice Podkrušnohorského motoráčku v Krupce.

Dostupnost po značených trasách:

Ze zastávek na Kozí dráze vybudoval Klub českých turistů již třináct turistických tras vedoucích do Českého středohoří, Labských pískovců i Krušných hor.

Pozn.: O značené trasy v Ústeckém kraji pečují dobrovolní značkaři Klubu českých turistů.