O ČEM PÍŠE:
NS ZAPOMENUTÉ POHRANIČÍ
Vede souběžně s mezinárodní červenou trasou E3 |
Úsek Sněžník - Adolfov |
Oblast: Labské pískovce |
Délka stezky: 20 km |
19 informačních panelů |
Historie Sněžnické rozhledny |
Osady Ostrov a Rájec |
Petrovice a Krásný Les |
NS ZAPOMENUTÉ POHRANIČÍ
Vede souběžně s mezinárodní červenou trasou E3 • Úsek Sněžník - Adolfov • Oblast: Labské pískovce • Délka stezky: 20 km • 19 informačních panelů • Historie Sněžnické rozhledny • Osady Ostrov a Rájec • Petrovice a Krásný Les
NAŠE TIPY:
AKTUALIZACE: 14.3.2026
Publikováno: 16.2.2020
Rubrika: Retrospektiva / Naučná stezka
Region: Ústecko • Destinace: Krušné hory
NAUČNÁ STEZKA ZAPOMENUTÉ POHRANIČÍ
Z CHKO Labské pískovce do přírodního parku Krušné hory.
Trasa naučné stezky Zapomenuté pohraničí začíná u rozhledny na nejvyšší stolové hoře České republiky - Děčínský Sněžník. Délka naučné stezky je přibližně 25 km, je na ní instalováno 19 informačních tabulí, u většiny z nich je možnost posedět, posvačit a odpočinout si na krytých lavičkách. Stezka prochází CHKO Labské pískovce, okrajem nejvýchodnějších Krušných hor a končí v Adolfově na Ústecku.
Foto: Karel Punčochář
Naučná stezka Zapomenuté pohraničí. Informační tabule nad Ostrovem v místě hraniční cesty.
Proč Zapomenuté pohraničí? Tento název naznačuje, že nás čeká výprava do minulosti. Většina původních obyvatel totiž musela po válce odejít a s nimi odešly i vzpomínky, tradice a mnoho dalšího. Z turistického hlediska nelze říci, že zrovna oblast mezi Sněžníkem, Ostrovem, Tisou a Petrovicemi je zapomenutá. Právě naopak, je to velmi oblíbená lokalita protkaná turistickými trasami, kde to žije v zimě i v létě. Chodí se tu pěšky, jezdí na kole, v zimě na běžkách a dokonce se tu i leze po skalách. Smyslem stezky je tedy hlavně připomenutí pestré historie tohoto kraje zvídavým návštěvníkům.
DĚČÍNSKÝ SNĚŽNÍK - NEJKRÁSNĚJŠÍ ČESKÁ ROZHLEDNA
Naučná stezka Zapomenuté pohraničí začíná na vrcholu Děčínského Sněžníku (726 m n. m.) přímo u krásné kamenné rozhledny, která tu stojí již od roku 1864. Nedávno jsme si s Klubem českých turistů připomněli 160-té výročí jejího zprovoznění. Kamenná věž byla vybudována hlavně pro zeměměřičské účely. Svému původnímu účelu - zeměměřičství - sloužila věž jen krátce, a sice do vypuknutí prusko-rakouské války v roce 1866.
Další využití rozhledny bylo celkem nasnadě vzhledem k tehdejšímu rozvoji turistického ruchu na Děčínsku. Zájem návštěvníků byl dokonce tak velký, že již rok po dokončení rozhledny nechala správa lesů pro turisty postavit boudu s pohostinstvím. Mezi významnými hosty byli např. saský král Albert a vévoda Jiří s vévodkyní Marií ze Saska. V roce 1799 sem (tedy ještě před stavbou věže) zavítal císař Josef II.
Technickou zajímavostí je bezesporu první úspěšné zachycení signálu berlínské televizní stanice na našem území, které na rozhledně v roce 1936 provedl děčínský profesor Färber. Z rozhledny se návštěvníkům naskytnou okouzlující výhledy na Českosaské Švýcarsko, Krušné hory, Lužické hory, či České středohoří s Milešovkou. Kousek od rozhledny se nachází Drážďanská vyhlídka, ze které jsou krásné výhledy na Saské Švýcarsko i německé město Drážďany.
Naučná stezka Zapomenuté pohraničí pokračuje souběžně s červenou turistickou trasou dolů na rozcestí Sněžník – křižovatka u hotelu Hřebenová bouda. Po krátkém silničním úseku odbočí vpravo na Mlýnskou cestu procházející hustým lesem do Ostrova.
OSTROV - KŘIŽOVATKA TURISTICKÝCH TRAS
Osada Ostrov se nalézá na konci dlouhého údolí obklopeném ze všech stran pískovcovými stěnami Ostrovských skal. Tato lesní osada byla již v 16. a 17. století jakousi „průmyslovou zónou“ oblasti. V roce 1706 jej rozšířila hraběnka Marie Adelheida z Thunu v místě, kde stával železný hamr a později sklářská huť.
Ostrovské skály a tzv. Volské kameny jsou vyhledávány horolezci. Je zde velké množství lezeckých cest různé náročnosti. Na území Ostrova se nachází přírodní památka Eiland tvořená soustavou šesti rybníků a menších nádrží, propojených tokem Ostrovské Bělé. Kolem severní části přírodní památky Eiland vede historická dlážděná cesta (tzv. Železná cesta), po niž byla přepravována ruda z dolů na Sněžníku do hamrů v Ostrově a která pak pokračovala přes Rájec dále na západ do Petrovic a do Saska. Po této staré cestě zároveň vede trasa naučné stezky Zapomenuté pohraničí. V této části probíhá trasa lesnatým územím s pískovcovými městy ležící v CHKO Labské pískovce, místy přímo po státní hranici. Do roku 1989 byla oplocena a hlídána pohraniční stráží, přestože jsme tehdy sousedili se spřátelenou Německou demokratickou republikou.
RÁJEC A RÁJECKÉ SKÁLY
Obec Rájec leží v údolí Rájeckého potoka, jméno má odvozené od označení vřesoviště. Poprvé byla obec zmiňovaná v roce 1653. V současnosti se jedná o chalupářskou osadu bez trvale žijících obyvatel, která je součástí obce Tisá. V historii však zažila významnější období. Původně byla obývána dělníky z továren na knoflíky v Tisé, lesními dělníky a řemeslníky a jejich rodinami. Ve vsi se zachovala hrázděná stavení čp. 5, 35, 36, 42, které stát chrání jako kulturní památky. Pravou stranu údolí lemují pískovcové skály. V minulosti byl Rájec dosti velkou vesnicí. Samostatnou částí obce byla dnes již neexistující osada Nové Dvory a poplužní dvůr Hladov.
Vysoká přírodní hodnota Rájce je patrná i z toho, že v sousedství se nachází PR Rájecké rašeliniště a protíná ji PR Niva Olšového potoka. Stezka za Rájcem vede střídavě otevřenou krajinou a lesem do Petrovic.
PETROVICE - MEZI LABSKÝMI PÍSKOVCI A KRUŠNÝMI HORAMI
Petrovice se rozprostírají mezi nejvýchodnějším okrajem Krušných hor a Labskými pískovci. Obec vznikla při zemské bráně, kterou se z německého Halle dovážela do českého vnitrozemí sůl. Svým řazením budov podél obou stran cesty a s rozšířeným prostorem ve středu obce jsou Petrovice typickou osadou založenou německými kolonisty. Táhne se údolím Petrovického potoka v délce 6 km se značným výškovým rozdílem. Dolní část obce u státní hranice se nachází ve výšce 433 metrů nad mořem, horní část je v nadmořské výšce 633 metrů.
Za Petrovicemi přechází trasa naučné stezky Zapomenuté pohraničí do Přírodního parku Východní Krušné hory. Krajinný ráz se mění, vzrostla plocha bezlesí využívaného jako horské pastviny. V mnoha drobných lokalitách jsou mokřiny s výskytem ohrožené květeny. V parku roste 23 druhů chráněných rostlin a hnízdí 32 druhů ptactva. Jde především o vzácného tetřívka obecného. Z přírodních zajímavostí této části je nejvýznamnější přírodní rezervace Špičák - neovulkanická kupa, kde čedič prostoupil vrstvou pískovcových sedimentů. Kromě tohoto geologicky zajímavého území není v areálu přírodního parku jiná rezervace ani památka. Stezka posléze klesá dolů, prochází tělesem dálnice D8 a po pár set metrech vchází do Krásného Lesa.
KRÁSNÝ LES, KDYSI SCHÖNWALD
Krásný Les byl až do roku 1948 známý pod německým názvem Schönwald, Tvoří jej osady Krásný Les, Nakléřov a Větrov. Tato dříve samostatná vesnice byla založena ve 13. století německými kolonisty. Po vymýcení a vypálení části hraničního hvozdu při průjezdní silnici je zmiňována v r. 1437, kdy císař Zikmund dal v léno Wolfu Tellerovi území Streckenwaldu a Schönwaldu. V době pobělohorské se z Schönwaldu stalo zemědělské středisko. V polovině 19. století zde žilo téměř 3400 obyvatel a svého času šlo o jedno z největších sídel Krušnohoří. Největší pokles počtu obyvatel způsobil odsun sudetských Němců po druhé světové válce. V 50. letech byla zbořena celá severozápadní část Krásného Lesa, zasahující do hraničního pásma.
Poslední 5,5 km dlouhý úsek z Krásného Lesa do Adolfova vede většinou otevřenou krajinou Krušných hor s pěknými výhledy do okolí.
ADOLFOV - CÍL NAUČNÉ STEZKY ZAPOMENUTÉ POHRANIČÍ
Osadu, pro ubytování lesních dělníků, založil v roce 1833 hrabě Adolf Ledebour, majitel všebořického panství. Dnes je to jedno z oblíbených výchozích míst, odkud na Krušnohorskou magistrálu vyrážejí pěšáci, cyklisté i běžkaři.
PO DÁLKOVÉ HŘEBENOVCE
Zbývá dodat, že naučná stezka „Zapomenuté pohraničí“ vede po celé své délce souběžně s červenou turistickou trasou a proto není značena klasickým zeleným šikmým pruhem v bílém poli. Stejnou trasou prochází dálková Hřebenovka z oblasti Českého Švýcarska dále pokračující do východních Krušných hor.
DOPRAVA, STRAVOVÁNÍ, OBTÍŽNOST
Naučná stezka Zapomenuté pohraničí je nejlépe přístupná veřejnou dopravou z Jílového nebo z Libouchce. Z Adolfova vede na nejbližší autobusovou zastávku v Zadní Telnici zelená turistická trasa dlouhá 2 km, případně 3 km na zastávku Telnice - rozcestí. V letní sezóně přes Telnici jezdí o víkendech a svátcích turistický Podkrušnohorský motoráček na trase z Děčína do Krupky. Dalším výchozím bodem může být vesnice Krásný Les, odkud autobusy jezdí častěji (linka č. 451 z Ústí nad Labem).
Občerstvit se na trase naučné stezky Zapomenuté pohraničí je možné v restauracích ve Sněžníku, Ostrově, Petrovicích, v Adolfově a Zadní Telnici.
Trasa není příliš fyzicky náročná, zvládne ji každý trochu trénovaný chodec. Celkem měří 25 kilometrů a je na ní umístěno 19 naučných panelů. Nejkrásnější období pro její absolvování je babí léto a začátek podzimu, kdy na stezkách už není tolik turistů a příroda se začíná krásně vybarvovat.
Fotografie k článku:
Související články:
PŘÍRODNÍ REZERVACE ŠPIČÁK U KRÁSNÉHO LESANEJ MODŘÍN ČESKÉ REPUBLIKY
HŘEBENOVKA V ÚSTECKÉM KRAJI
NAUČNÁ STEZKA TISKÉ STĚNY
ROZHLEDNA DĚČÍNSKÝ SNĚŽNÍK
SKALNÍ MĚSTO TISÁ
PODZIMNÍ TÚRA PŘES TŘI SKALNÍ OBLASTI LABSKÝCH PÍSKOVCŮ
Komentáře k článku:
Máte-li k článku zajímavou doplňující informaci, připojte ji jako komentář:
Komentováno: 22.08.2024
Poslední 5,5 km dlouhý úsek z Krásného Lesa do Adolfova vede většinou otevřenou krajinou s pěknými výhledy do okolí. A také po privátní komunikaci včetně mnoha soukromých pozemků ve vlastnicví fyzických osob - na které se nevztahuje na volný průchod krajinou. Je to značení v tomto úseku povoleno od všech vlastníků?
Komentováno: 05.04.2025
No, zas tak úplně pohodový špacír to není. Výživná pětadvacítka. Možností k občerstvení, když nepočítám krásné horské potoky, jako šafránu. / MZ - Varnsdorf
