KOTELNÍ JEZÍRKO

Co skrývá Unčínská karová deprese?

Ó nikoli, ani tentokráte nezabředne Turistický magazín do problematiky psychologie. Termín deprese totiž i v tomto případě neznamená pokleslou náladu turistovu, nýbrž podivuhodně pokleslou krajinu v jižním svahu pod Komáří Hůrkou na Teplicku. Podíváme se na zajímavou lokalitu v Krušných horách, která je na mapách označena jako Kotelní jezírko.

Kotelní jezírko v Krušných horách u Krupky

Foto: Martin Zíka

Kotelní jezírko je zvláště pěkné v období babího léta, když se v jeho hladině odráží pestrá paleta barev okolních svahů.

Když se vydáme po zelené turistické značce z Krupky na Komáří Hůrku, ocitneme se po několika kilometrech vydatného výstupu na místě, jehož vznik je dodnes zahalen tajemstvím. Říká se, že sto metrů hluboká propadlina pojmenovaná jako Unčínská karová deprese, vznikla buď sesuvem půdy, působením dávných ledovců nebo snad výbuchem. Kdo ví, každopádně je tato podivuhodná kotlina zajímavá tím, že na jejím dně tiše spočívá malebné Kotelní jezírko v jehož klidné hladině se odrážejí okolní strmé svahy.

I TADY SE DOLOVALO

Údolí Unčínského potoka, který vyvěrá právě z Kotelního jezírka, bylo v dávných dobách slibným nalezištěm rudy s bohatým obsahem cínu. Proto se krupský revír rozšířil až sem a dostal název Klösenberg. Hlavní historická štola s vysokým výskytem fluoritu a chalkopyritu se jmenovala Johan. Ruda z ní těžená sice obsahovala až 1,3 % cínu, ale obsahovala vysokou příměs arzenopyritu, což vedlo k omezení těžby.

V okolí bylo objeveno několik dalších rudných žil, z nichž jedné se říkalo „Jedová“. To asi vysvětluje, proč byla důlní činnost na tomto místě ukončena již na konci osmnáctého století. Dnes tuto historii připomíná naučná stezka Po stopách horníků, která tudy prochází a vede okruhem přes Komáří Hůrku zpět do Krupky. Její trasa je vedena kolem zajímavých míst spojených s hornickou činností. Jedno takové je prohlídková štola Starý Martin (o té píšeme v jiném článku, viz odkaz níže).

OTUŽILECKÉ CENTRUM KOTELNÍ JEZÍRKO

Drsňáky a drsňačky bude určitě zajímat, že při Kotelním jezírku bylo vybudováno otužilecké centrum s pozvolným vstupem do vody a s posezením pro převlékání, kde je instalován informační panel s pokyny, jak začít a provozovat otužování. Nicméně nutno zdůraznit, že toto místo není zrovna ideální pro začátečníky. Rozhodně tu není možnost vylézt z ledové vody rovnou někam do teplíčka, právě naopak. Ať už z hřebene Krušných hor nebo z údolí od Unčína, v obou případech musíte k jezírku urazit pěkný kus cesty horským terénem, takže se na to náležitě vybavte.

HRAD, RESTAURACE, LANOVKA

Výlet ke Kotelnímu jezírku v Krušných horách doporučuji začít u stanice lanovky v Bohosudově. Odtud vede modrá značka na hrad Kyšperk. Po jeho prohlídce se vraťte kousek dolů k Unčínskému potoku a podél něho stoupejte neznačenou cestou kolem vodopádu až na rozcestí se zelenou značkou. Pokračujte po značce vpravo a po 200 metrech jste u jezírka.

Po absolvování otužilecké kůry se zahřejte prudkým výstupem po zelené značce (Po stopách horníků) k rozcestí u Goldammerova kříže. To už budete na červené krušnohorské magistrále E3, která vás dovede k restauraci Komáří vížka. Zde se při teplém nápoji můžete rozhodnout, zda se vrátíte lanovkou (což je v zimním období další otužovací bonus), nebo podniknete sestup naučnou stezkou do Krupky (turistické informační centrum).

KRUPSKÁ SMYČKA

Okolí Krupky, jejíž hornická krajina byla zařazena na seznam UNESCO (viz štola Starý Martin), je turisticky velmi zajímavé. Kromě řady historických památek a lanovky je zde vybudována kvalitní síť značených turistických tras a naučných stezek. Po nich je veden pochod KRUPSKÁ SMYČKA, který v září pořádá Klub českých turistů.