FLÁJSKÝ KANÁL, PŘEHRADA FLÁJE A RAUSCHENBACH

Stručná leč podivuhodná historie vodních děl a staveb na Flájském potoce.

Stručná historie vodních děl a staveb na Flájském potoce - kanálu pro plavení dřeva, unikátní duté přehrady na české straně a analogického vodního díla v Sasku. Vodní dílo Fláje dnes napájí pitnou vodou několik měst pod Krušnými horami.

Foto: Aleš Háva

Flájský plavební kanál sloužil hlavně k dopravování vykáceného dřeva z Krušných hor do Saska. Dnes je to unikátní technická památka, podél které vede naučná stezka a zelená turistická trasa od přehrady Fláje (infocentrum) do Českého Jiřetína.

Historie vodohospodářských děl a staveb na Flájském potoce začíná rokem 1624. Flájský kanál (též Nový plavební kanál, německy Neugrabenflöße) je název zaniklého vodního kanálu, který sloužil k plavení dřeva. Vedl z Flájí do saského města Clausnitz. Kanál byl postaven v letech 1624–1629 a byl v provozu až do roku 1872 (některé zdroje uvádějí rok 1874). Dnes se z něj dochovaly na obou stranách hranice pouze části. Patří k nejstarším technickým vodním památkám v České republice, je o více než 160 let starší než oba známé plavební kanály na Šumavě. Od roku 1958 je památkově chráněn. Flájský plavební kanál je přístupný celoročně, a to pro pěší, pro cyklisty je terén podél plavebního kanálu nesjízdný (viz fotografie).

PŘEHRADA FLÁJE

Přehrada na české straně byla postavena v letech 1951–1964. Do provozu byla uvedena v roce 1960. K dopravě materiálu byla využita Moldavská horská dráha, od jejíž konečné stanice vedla dále stavební lanovka. Přehrada je unikátní svou dutou konstrukcí a díky tomu je zařazena mezi kulturní památky České republiky. K duté konstrukci bylo přistoupeno kvůli omezeným zásobám cementu v době výstavby. Přehradní hráz je 56 m vysoká a 416 m dlouhá. Přehradní jezero zabírá plochu 153 hektarů. Součástí vodního díla jsou malá vodní elektrárna Fláje vybavená turbínou META s výkonem 16 kW při spádu 41 m a špičková vodní elektrárna Meziboří osazená dvojicí Francisových turbín o výkonu 2 × 4 MW při spádu 217–257 m

Už na německé straně se rozkládá další stupeň, a to přehrada Rauschenbach. Byla vystavěna v letech 1960 až 1968. Přehradní hráz vodního díla Rauschenbach byla postavena na silně rozpukaném rulovém podloží, proto leží v základech přehrady velká betonová deska, která je s hrází spjata ocelovými lany. Tato deska vyvažuje nízkou pevnost skály pod základy. Přehradní hráz je vysoká kolem 40 metrů a skládá se z 24 polí, která jsou široká zhruba mezi 10 a 15 metry.

U koruny Flájské přehrady bylo v poměrně nedávné minulosti otevřeno informační centrum, odkud je možné absolvovat prohlídku tohoto unikátního vodohospodářského díla. V zimním období (listopad – duben) je infocentrum v provozu jen o sobotách, nedělích a svátcích, v letním období denně s výjimkou pondělí a úterý. Přehradu Rauschenbach je rovněž možné navštívit celoročně, prohlídky vnitřku hráze jsou ale možné jen a pouze příležitostně, a to buď na světový den vody nebo na den otevřených dveří technických památek.

Podotýkám, že obě přehrady jsou zásobárnou velmi kvalitní pitné vody, a proto v nich rekreační koupání není možné.