Z BOHOSUDOVA NA KOMÁŘÍ HŮRKU A DO KRUPKY

SERIÁL: Nejhezčí turistické trasy Ústeckého kraje - díl 9.

V devátém díle seriálu o nejhezčích trasách Ústeckého kraje se vydáváme do Krušných hor, a to přímo do oblasti, která byla zapsána na seznam světového dědictví UNESCO jako „Hornická krajina Krupka“. Říká se, že celý masiv pod Komáří hůrkou je prošpikovaný jako ementál, jak se lidé snažili od středověku dostat k bohatství v jeho hlubinách. My se podíváme na místa, která s tím přímo souvisejí.

Hrad Krupka - pomník básníka J. W. Goetheho.

Foto: Martin Zíka

Na hrad Krupku se podíváme až na konci výletu, protože ze zbytků jeho dělostřelecké věže je dnes skvělá vyhlídka a v odpoledních hodinách bývá viditelnost výrazně lepší. Před vyhlídkou stojí pomník připomínající, že hrad navštívil i velký básník Goethe.

V dobách stříbrné a cínové horečky v Krušných horách se některá údolí proměnila na velká města s čilým životem. Třeba Jáchymov byl ve středověku po Praze druhé největší město v Českém království. Podobně tomu bylo i v hornickém městě Krupce nedaleko Teplic. Období nebývalé prosperity po sobě zanechalo četné stopy v podobě starých štol, horských cest, výsypek, hamrů, měšťanských domů a také sakrálních památek, protože tam, kde byly peníze, pochopitelně nikdy nechyběla ani církev svatá.

BAZILIKA A KŘÍŽOVÁ CESTA V BOHOSUDOVĚ

Naše modrá trasa, po které se vydáme, začíná na nádraží v Bohosudově. Z něj máme namířeno k Mariánskému náměstí. Tady funguje turistické informační centrum, dobrá kavárna a hlavně velká barokní bazilika Panny Marie Bolestné z počátku osmnáctého století. Je to poutní areál s několika věžemi a postranními kaplemi. Po prohlídce se vrátíme zpět k modré trase a zamíříme ke křížové cestě s kalvárií. K ní nás dovede žlutá odbočka pod lanovkou na Komáří vížku. Křížová cesta v Bohosudově končí vyhlídkou nad Božím hrobem se Svatou Trojící.

I HRAD KYŠPERK PATŘIL CÍRKVI

Poté půjdeme po modré značce lesní cestou pod úbočím hor k údolí Unčínského potoka. Odtud naše trasa stoupá k hradu Kyšperku. V dobách Jana Lucemburského to byla mohutná pevnost velkého strategického významu. Ale všechna sláva polní tráva, z hradu zůstaly už jen skromné zbytky zarostlé v lese. Ale i ty nám pomohou udělat představu, jak byl hrad Kyšperk, patřící pražskému arcibiskupství, kdysi rozsáhlý. Za jeho mohutnými zdmi našel útočiště pražský arcibiskup Jan z Jenštejna, který se dostal po popravě Jana Nepomuckého do sporu z králem Václavem IV.

KDYŽ DEPRESI, TAK KAROVOU

Od hradu pokračuje modrá stezka prudce vzhůru lesním úbočím až na Fojtovickou pláň. Zajímavější alternativou je sejít od Kyšperku k Unčínskému potoku a neznačenou cestou se vydat vzhůru podél vody k naučné stezce „Po stopách horníků“ vedoucí ke Kotelnímu jezírku. To je příjemné místo s turistickým odpočívadlem nad hladinou jezírka, které se vytvořilo v místě tzv. Unčínské karové deprese. Po naučné stezce pak vystoupáme k rozcestí Goldammerův kříž, kde se opět napojíme na modrou trasu ve směru ke Komáří hůrce. Souběžně tudy vede i krušnohorská dálková magistrála.

PROHLÍDKOVÁ ŠTOLA STARÝ MARTIN

Komáří hůrka (nebo též Komáří vížka) není jen vyhlídková restaurace, ale také horní stanice lanovky, kterou se můžete nechat svézt zpět do Bohosudova a desetikilometrový výlet tak ukončit. Ale nabízejí se tu další možnosti, jak prozkoumat stopy hornické minulosti Krušných hor. Je možno sejít po žluté turistické značce kolem starého hamru do Krupky nebo se vydat ke kapli svatého Wolfganga (otevřena jen příležitostně) a pokračovat naučnou stezkou „Po stopách horníků“ kolem Preisselberské pinky k prohlídkové štole Starý Martin. Zde se konají prohlídky odhalující opravdu drsné živobytí krušnohorských horníků.

V KRUPCE HRAD, MUZEUM, ÍČKO, HOSPODA... A NEPŘÍSTUPNÝ KOSTEL

Nakonec sejdeme naučnou stezkou údolím Horského potoka do staré Krupky, kde můžeme navštívit zbytky hradu Krupka s pěknou vyhlídkou, zajímavé hasičské muzeum nebo turistické informační centrum. Je zde též unikátní gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. století, leč jeho interiér prochází rekonstrukcí a tak je zatím nepřístupný.
Modrá turistická značka pak vede kolem zbytku vodní tvrze Starý Dvůr zpátky k bohosudovské bazilice, kde končí.