O ČEM PÍŠE:
MĚDĚNEC
Bývalé středověké horní město, dnes turistická obec v Krušných horách. |
Vrch Mědník - hornická památka Unesco. |
Prohlídkové štoly |
Krušnohorská magistrála |
Sportovní areál Alšovka (bežky, sjezdovky) |
Lokalita: Klášterec nad Ohří |
Destinace: Krušné hory |
MĚDĚNEC
Bývalé středověké horní město, dnes turistická obec v Krušných horách. • Vrch Mědník - hornická památka Unesco. • Prohlídkové štoly • Krušnohorská magistrála • Sportovní areál Alšovka (bežky, sjezdovky) • Lokalita: Klášterec nad Ohří • Destinace: Krušné hory
AKTUALIZACE: 22.7.2024
Publikováno: 31.10.2023
Rubrika: Město - obec
Region: Chomutovsko • Destinace: Krušné hory
MĚDĚNEC JE OPĚT SLAVNÝ
Obec v Krušných horách se dostala na seznam kulturního dědictví UNESCO
V horách zvaných Krušné leží nad městem Kláštercem nad Ohří obec Měděnec. Vesnička to je nevelká, podle údajů na oficiálních stránkách obce v ní žije 141 obyvatel. Avšak svým významem bývala v minulosti velmi důležitá už v dobách středověku, kdy se v její blízkosti dobývaly rudy obsahující cenné kovy. Odtud pochází i název Měděnec.
Foto: Martin Zíka
Dříve hornické město, dnes už pouze obec Měděnec leží v nadmořské výšce 845 m n. m. přímo na vrcholové hraně nejvyšší části Krušných hor. Díky tomu jsou odtud skvělé výhledy.
První písemná zmínka o těžbě rud v těchto místech pochází z poloviny 15. století, ale důlní činnost zde probíhala pravděpodobně mnohem dříve. Většinou do bylo tak, že nerosty s obsahem stříbra, mědi, cínu a dalších významných kovů byly nejprve objeveny a rýžovány na divoko v horských potocích. Pak přišli prospektoři a začali pátrat po žíle, odkud se cenná ruda vyplavila. Když ji našli, byli pozvání horníci, často z německých zemí, a začalo se těžit oficiálně pod dohledem správců.
Měděnec měl to štěstí, že se v jeho okolí našla opravdu významná ložiska, která byla těžena od středověku až do dvacátého století. Ponejvíce v kopci s názvem Mědník přímo nad obcí. Štoly v něm byly založeny už v první čtvrtině šestnáctého století. Roku 1588 byl Měděnec povýšen na horní město provozující řadu více či méně rentabilních dolů. Těžily se v nich zejména železné a stříbrné rudy, pak také hematit nebo měděnecký pyrit a chalkopyrit. Po vytěžení nalezišť význam města upadl. Lidé z něj odešli kvůli poměrně drsným klimatickým podmínkám dolů do údolí Ohře, kde se část z nich začala zabývat zemědělskou činností. Tak vniklo místní etnikum takzvaných Egerů.
Jen pár kroků nad vesničkou stojí vrch Mědník s kaplí Neposkvrněného početí Panny Marie. Dalo by se říci, že kopec je provrtán štolami a šachtami skrz na skrz. I tady se těžilo nerostné bohatství. Z vrcholu kopce v nadmořské výšce 910 m n. m. je nádherný kruhový výhled do okolní krajiny. Od východu na západ se rozprostírají Krušné hory, směrem na jih zase Doupovské. Kromě tří Špičáků je na dohled nejvyšší vrchol Krušných hor Klínovec (1244 m n. m.) a kousek vedle o pár metrů nižší německý Fichtelberg (1215 m n. m.), na severu se lekne hladina vodní nádrže Přísečnice. Ta dostala název podle zatopeného města, u kterého se odehrála slavná bitva třicetileté války.
Na vrchol Mědníku se dostanete z několika směrů. Nejjednodušší a nejkratší cesta vede samozřejmě z Měděnce (neznačená). Také se dá vystoupat po modré turistické značce z Perštejna přes zříceninu stejnojmenného hradu a osady Údolíčko a Kamenné. Zpět pak můžete jet vlakem (Vejprtská horská dráha jezdí od konce dubna do konce září o víkendech a svátcích) nebo autobusem třeba z Klášterce nad Ohří.
Zdatnější turisté mohou vyzkoušet túru třeba po naučné stezce „Cesta z města“ kolem skalních útvarů Sfingy přes sjezdovku Alšovka vedoucí souběžně s modrou turistickou značkou až do do Klášterce nad Ohří. Z obce Mědník vede modrá trasa do Kovářské, nad níž se na konci války odehrála největší letecká bitva nad územím Čech. Po žluté trase lze dojít až do města Vejprty. Červená trasa vede buď severně k Přísečnici a Jelení hoře, na druhou stranu pak k vrcholu Meluzíny a na Klínovec. Ještě je třeba zmínit cyklotrasy č. 24 a 35, protože Krušné hory jsou zejména v této vrcholové pasáži pro cykloturistiku úplně perfektní.
V roce 2019 byla hornická krajina na Mědníku a v jeho okolí zaspána na seznam památek UNESCO. Dá se očekávat, že i obec Měděnec díky tomu čeká nové období prosperity. Nikoli však kvůli dobývání rud, ale kvůli dobývání již zušlechtěných kovů z kapes turistických návštěvníků (k tomu slouží například hospůdky v obci). V hůrce Mědníku je provozována prohlídková štola Marie Pomocné, kam se po objednání a s průvodcem můžete podívat a stojí to za to.
Obec Měděnec má to štěstí, že tudy prochází pěší i cyklistická dálková Krušnohorská magistrála, která je v zimě hojně využívána k běžkaření. V zimě je zde areál s upravenými běžeckými tratěmi a díky solidní nadmořské výšce kolem 900 m n. m. se tu drží sníh delší dobu, než jinde v okolí. A ještě jeden turistický špíček je třeba zmínit. Kolem kostela Narození panny Marie prochází více než 6000 kilometrů dlouhá evropská magistrála E3. Po té se z Měděnce můžete vydat buď na jednu stranu k Atlantiku nebo na druhou z Černému moři. Vyberte si :)
Dostupnost po značených trasách:
Měděncem prochází červeně značená dálková evropská trasa E3.
Dálková Krušnohorská magistrála (č. 23) slouží pěším, cyklistům a v zimě i běžkařům.
Od řeky Ohře u Perštejna až na vrchol Krušných hor u Měděnce vede modrá turistická trasa, která dál pokračuje do Kovářské.
Mědníkem prochází cyklistická trasa č. 23, která vede v délce 250 km přes celý hřeben Krušných hor z Chebu až do Děčína.
Cyklotrasa č. 35 spojuje Krušnohorskou magistrálu na Měděnci s cyklotrasou Ohře (č. 6) v Klášterci nad Ohří.
Z Klášterce nad Ohří vede do Měděnce naučná stezka „Cesta z města“.
Pozn.: O značené trasy v Ústeckém kraji pečují dobrovolní značkaři Klubu českých turistů.
Související články:
VÝLET DO ÚTROB HORY MĚDNÍKMĚDNÍK - KRUŠNÝ KOPEC V KRUŠNÝCH HORÁCH
PO HŘEBENU KRUŠNÝCH HOR
ŠTRAPÁCE Z VEJPRT NA MĚDNÍK
NÁRODNÍ CYKLOTRASA OHŘE
52. VELIKONOČNÍ VÝSTUP NA MĚDNÍK
Komentáře k článku:
Máte-li k článku zajímavou doplňující informaci, připojte ji jako komentář:
Komentováno: 09.04.2024
Měděnec by jednou mohl být jedním z hlavních center cestovního ruchu v Krušných horách. Má na to. VlV.