Turistický magazín

PRŮVODCE TURISTŮ A NÁVŠTĚVNÍKŮ ÚSTECKÉHO KRAJE

Teplicko

Autor článku:

Václav Novotný

Václav Novotný

PROFIL

INZERCE

Starý vechtr Pension Bušeranda ZOO Ústí nad Labem

Publikováno: 31.01.2019

AKTUALIZACE: 10.3.2019

Klub českých turistů

Rubrika: Osobnost turistiky /

Region: Teplicko • Destinace: Krušné hory

SÍŇ SLÁVY ČESKÉ TURISTIKY – PRVNÍ BYL KAREL LÍM

Konference KČT 31. 3. 2007 v Pardubicích uvedla do Síně slávy české turistiky Karla Líma.

Karel Lím (6. 10. 1875 Zeměchy u Loun – 20. 9. 1958 Duchcov) je prvním členem síně slávy ústředí KČT z naší Oblasti KČT Ústecký kraj. V roce 1936, rok po odchodu do učitelského důchodu se stal důstojným nástupcem vydavatele časopisu „Turistický obzor“ Karla Goszlera, svého o 10 let staršího krajana. Jen změnil název časopisu na integrující „S hor Krušných k Labi“. Nadále chtěl sloužit oběma meziválečným župám KČST, Dolnolabské a Krušnohorské. Sami posuďme, jaké životní zkušenosti měl za sebou:

Karel Lím v roce 1935 jako 60.letý. Od duchcovského historika Pavla Koukala.

Foto: Od Pavla Koukala z Duchcova

Učitel Karel Lím ve svých 60 letech v roce 1935. Odcházel do důchodu. Organizované turistice však sloužil nadále.

PRVNÍ ČESKÝ LYŽAŘ KRUŠNÝCH HOR

Krátce po nástupu do místa menšinového učitele v roce 1894 v Hrobu u Oseka začal lyžovat. Jako první český lyžař v Krušných horách. Norské lyže dostal od lesního adjunkta Lobkovických lesů. Lyžoval mezi prvními lyžaři německé národnosti z Teplic a ze Saska. Stal se nadšeným propagátorem lyžování. Často doporučoval moldavskou Kapsu, např. slovy „při silnici vedoucí do obce Moldavy je druhé nejužívanější lyžařské cvičiště zvané Skiwiese = lyžařská louka. Leží při pramenech potoka Muldy, chráněno před větry a má značnou rozlohu. Největší počet lyžařských začátečníků zde koná své první pokusy v lyžování“.

KRUŠNÉ HORY JSOU VESELÉ, ROZJAŘUJÍCÍ!

Karel Lím propagoval opomíjené Krušné hory, upozorňoval na jejich krásy. Volal k jejich návštěvnosti, zejména v zimě. Uveřejnil řadu článků vlastivědného a turistického zaměření ve Stráži severu, Krušnohorském obzoru, Turistickém obzoru, Časopisu turistů, Slovenském turistovi atd. Nákladem KČST v Praze v roce 1924 vydal útlého lyžařského průvodce. Jeho krásná čeština vystihuje vše: “Kdo byl na Šumavě, pocítil dumavost jejich hvozdů, na Krkonoších seznal tísnivou obrovitost plání, ale v Krušných horách se strání a z údolí line se bujarý život, tak rušný, jako život lidu dole pod horami. Krušné hory jsou veselé, rozjařující! V tato místa bude v zimě jezditi i půl Prahy, až jenom někteří zkusí, jak příhodný a krásný terén tu je. Sáňkaři znají tato místa velmi dobře; jsou mezi nimi sportovci, kteří vyjedou pětkrát za den vlakem z Hrobu do Nového Města a sjedou po rohačkách právě tolikrát za sebou po silnici až do Košťan sanicí 12 km dlouhou.“ Znalci jistě poznali „sanici“, dnes velmi frekventovanou silnici Hrob – Mikulov – Nové Město.

VYDÁVAL MAPY A PLÁNY – VĚTŠINU POPRVÉ V ČESKÉM JAZYCE

Vydal plány měst Loun, několikrát Duchcova, hradu Rýzmburk, tří pánevních okresů
v měřítku 1:25 000, které neobsahovaly ani mapy ve středních Čechách. Na železnici vymáhal vhodnější spojení. Prováděl a organizoval první české turistické značení Krušných hor. Do té doby byly značeny systémem německého Gebirgsvereinu.
Ještě v pozdním věku připravoval i několikadenní pěší a lyžařské túry po Krušnohoří. Výpravy ochotně provázel.

FUNKCIONÁŘ KLUBU ČESKOSLOVENSKÝCH TURISTŮ

V roce 1921 byl v Duchcově u založení nového odbor KČST. Krom náročné funkce řídícího učitele odbor také vedl, staral se o duchcovskou turistickou noclehárnu. Nově založenou Krušnohorskou župu KČST se sídlem v Mostě oživil. V letech 1926 - 1930 byl jejím předsedou. Přenesl sídlo župy do Duchcova. Odbory KČST Jáchymov, Chomutov, Most, Horní Litvínov – Louka, Teplice – Šanov, Ústí nad L. a Podmokly brzy přesvědčil o svém životním snu:

STAVBĚ PRVNÍ ČESKÉ CHATY V KRUŠNÝCH HORÁCH - NA BOUŘŇÁKU!

V roce 1923 přichází oficiálně s touto myšlenkou. V lyžařském Průvodci z roku 1924, píše vlastenecky: „My Češi máme již v každém pohoří několik rozhleden a chat, jenom Krušné hory jsou zanedbávány.“ Získával podporu nejen okolních odborů. K jeho šedesátinám ho charakterizuje v Turistickém obzoru v r. 1935 malíř a učitel Fr. Molík: „vyměřuje, rýsuje plány, jezdí do Prahy, intervenuje u vládních činitelů, píše články a četné žádosti, shání stavební materiál, vymáhá subvenci na úpravu cesty na vrchol hory, provádí úpravu cesty, vše řídí a přitom stejně jako perem, vládne lopatou, motykou, sekerou.“
V roce 1924 byla stavba chaty zařazena do programu ústředí KČST, který stavbu finančně podpořil. 15. 7. 1928 proběhlo slavnostní položení základního kamene za účasti 400 osob. Základní kámen s tímto datem najdeme dosud mezi kvádry kamenné podezdívky.

BOUŘŇÁK - SOUPEŘ KLÍNOVCE

Karel Lím nechtěl pouhou „dřevěnou útulnu“. V roce 1929 v Časopise turistů napsal:
„Dále se poohlédněte, jaké nádherné chaty si postavili Němci na našem pohraničí a nyní si pomyslete, kdyby na Krušných horách vedle jejich Keilbergpalast-hotelu, měli jsme my Češi, státní národ a mnohem početnější, jako první naši stavbu, nějakou dřevěnou útulnu, jakých oni mají po Krušných horách každých 10 km od sebe! Netvrdím, že druhá a ostatní české chaty v Krušných horách nemají býti skrovnější výpravy a třeba ze dřeva, ale soupeř Klínovce, co se týče krásy vyhlídky a vhodnosti lyžařského terénu, náš Bouřňák, musil míti chatu hotelovou, representační, odpovídající významu celostátního českého spolku turistického.“ (Keilberg = Klínovec)

Chata byla v provozu již od prosince 1929. Slavnostní otevření proběhlo 8. 6. 1930.
Za účasti 1.500 osob, i když pršelo. Majetek KČST, pořízený za 1,1 miliónu Kč, se v důsledku nedokonalého restitučního zákona po roce 1990 do majetku Klubu nevrátil.

Za pomoc děkujeme vnučce Karla Líma, učitelce Olze Skálové z Mostu a nadšenému severočeskému historikovi Pavlu Koukalovi (1944 – 2014) z Duchcova.


Fotografie k článku:

Karel Lím v roce 1935 jako 60.letý. Od duchcovského historika Pavla Koukala. Karel Lím na lyžích v Kapse na Moldavě rv Krušných horách oku 1899 Karel Lím: Lyžařský průvodce, titulní strana Část mapy Karla Líma Mostecko, Duchcovsko, Teplicko 12. červen 1927 stavba silnice na vrchol Bouřňáku Kladení základního kamene k chatě na Bouřňáku 15. 7. 1928 Přípravné práce na staveništi chaty na Bouřňáku 31.8.1927

Související odkazy:

MAPAODBOR KČT
KOMENTUJ

Komentáře k článku:

Máte-li k článku zajímavou doplňující informaci, připojte ji jako komentář:

K tomuto článku zatím nejsou komentáře.

PARTNEŘI TURISTICKÉHO MAGAZÍNU: