AKTUALIZACE: 5.10.2023

Publikováno: 16.3.2021

Rubrika: Naučná stezka

Region: Teplicko • Destinace: Krušné hory

KAM ZMIZELA SKLÁŘSKÁ NAUČNÁ STEZKA?

Naučná stezka u Moldavy v Krušných horách již není na mapě

Ještě v roce 2020 byla na portálu mapy.cz vyznačena v okolí Moldavy a Nového Města v Krušných horách trasa Sklářské naučné stezky. Vydal jsem se do této zajímavé turistické oblasti na Teplicku v severních Čechách, abych obohatil své vědomosti o tom, jak vypadal kdysi dávno život horských sklářů.

Foto: Martin Zíka

Značení Sklářské naučné stezky u Moldavy v Krušných horách bylo sice řešeno s úctyhodným zápalem pro věc, nicméně nestandardně a amatérsky. Správně má být naučná stezka vyznačena značkou (viz detail).

Celý úsek Sklářské naučné stezky jsem neprošel, protože mi to nedávalo smysl. Účelem naučných stezek má být seznámit veřejnost poutavým způsobem s daným tématem, nikoli lidi vláčet krajinou bez řádného značení a s poněkud sporým informačním obsahem (řádně již zašlým). Umístit šest informačních panelů na sedmnácti kilometrech konec konců ani nenaplňuje parametr naučné stezky. Často jsem si také položil otázku, co má místo, kde se právě nacházím, vůbec společného se sklářstvím. Souvislost mi unikala, dokud jsem nezačal hlouběji „bádat na vlastní pěst“.

CHARAKTER KRAJINY JE NEVÍDANÝ

Terén kolem Moldavy v Krušných horách je turisticky opravdu velmi zajímavý (včetně značených tras) a vůbec jsem nelitoval návštěvy těchto míst. Už jen projížďka Moldavskou horskou dráhou (technická památka) je nevšedním zážitkem. Historickou souvislost s rozvinutým středověkým sklářstvím zde naznačují názvy některých míst, jako například Sklářský vrch (864 m n. m.), Sklářská huť (osada), Sklářský potok, atd. Zajímavé pohledy (a výhledy) skýtají především rozsáhlé horské pastviny vznikající už ve středověku právě odlesněním tohoto území v důsledku činnosti sklářských hutí.

SKLO SE NA MOLDAVSKU VYRÁBĚLO UŽ VE 13. STOLETÍ

Zřízení poznávacího okruhu, jehož celý název zní „Po stopách středověkého sklářství v Krušných horách“ je výsledkem práce Ústavu archeologické památkové péče a obce Moldavy. Smyslem bylo prezentovat výsledky dlouhodobého studia dějin středověkého sklářství, které se ve východní části Krušných hor uchytilo díky přírodním zdrojům potřebných surovin již ve 13. století. Působily zde nevelké stěhovavé lesní hutě. Tyto se postupně přesouvaly kvůli vytěžení palivového dřeva. Okolí Moldavy bylo svého času nejvýznamnější sklářskou oblastí v celých Krušných horách. Také nejstarší dochovaná písemná zmínka o obci Moldava se zmiňuje o sklářské huti.

PO STOPÁCH SKLÁŘŮ MŮŽETE VYRAZIT I BEZ NAUČNÉ STEZKY

Jsem si jist, že nebudete litovat, když v létě vyrazíte do těchto míst na celodenní výlet. Doporučuji zhruba dvanáctikilometrový okruh začínající u nádraží Moldava v Krušných horách (Horní Moldava). V centru obce se hned vydáte doprava přes hraniční přechod a vyrazíte po německé straně po proudu Jeleního potoka vedeni modrou turistickou značkou. Jelení potok vás bude doprovázet celou polovinu trasy až k dolnímu turistickému hraničnímu přechodu Moldava / Holzhau. Všimněte si, že trasa je vede po tělese bývalé železniční trati, po níž se vozilo uhlí z Mostecka do Saska. Od hraničního přechodu se vrátíte zpět k moldavskému nádraží po zelené a později žluté značce. Okruh lze dobře absolvovat i na kole.

KRUŠNOHORŠTÍ SKLÁŘI BY SI NAUČNOU STEZKU ZASLOUŽILI

Z této již neexistující trasy jsem si odnesl pocit, že je škoda, že se Sklářskou naučnou stezku nepodařilo zachovat a lépe rozvinout alespoň u Horní Moldavy v úseku od železniční stanice podél Jeleního potoka k obci Neuhermsdorf. Život sklářů v Krušných horách by si pozornost určitě zasloužil a tento region by získal další zajímavou turistickou atrakci. Žel osud Sklářské naučné stezky je smutným mementem upozorňujícím na podobný osud mnoha jiných projektů, které vznikly díky jednorázovým eurodotacím, přičemž udržitelnost těchto projektů svého času nikdo neřešil.

Fotografie k článku:

Foto: Martin Zíka

Značení Sklářské naučné stezky u Moldavy v Krušných horách bylo sice řešeno s úctyhodným zápalem pro věc, nicméně nestandardně a amatérsky. Správně má být naučná stezka vyznačena značkou (viz detail).

Foto: Martin Zíka

Výlet za horskými skláři v Krušných horách začíná projížďkou Moldavskou turistickou lokálkou, která pendluje mezi Mostem a Moldavou.

Foto: Martin Zíka

Trasa bývalé naučné stezky procházela Horní i Dolní Moldavou. V dolní části obce si můžete prohlédnout pěkný horský kostelík Navštívení panny Marie.

Foto: Martin Zíka

Bezejmenné rybníky na Moldavském potoce pod bývalým fluoritovým dolem.

Foto: Martin Zíka

Jeden z problémů bývalé Sklářské naučné stezky byl ten, že procházela užívanými pastvinami, kde nečekanou atrakcí mohlo být setkání se stádem vedeným plemenným býkem.

Foto: Martin Zíka

Pohled do údolí Moldavy. Okolí obce bylo ve středověku odlesněno průmyslovou činností. Těžba a zpracování rud stejně jako provoz sklářských hutí vyžadovaly neustálý přísun palivového dřeva.

Foto: Martin Zíka

Osada Sklářská huť připomíná středověké lesní huti, které v okolí Moldavy v Krušných horách působily již ve třináctém století.

Foto: Martin Zíka

Jeden z informačních panelů u trasy bývalé Sklářské naučné stezky.

Foto: Martin Zíka

Moldava v Krušných horách - tady se zastavil čas. A přitom by zde mohlo být atraktivní vzkvétající turistické centrum celé oblasti.

Foto: Martin Zíka

O osudu železniční stanice Moldava v Krušných horách se v současné době živě diskutuje. Jeden názor prosazuje zbourání historické budovy (kam svého času přivážely rychlíky tažené parní lokomotivou turisty z Prahy), druhý názor dává prostor k jejímu využití pro cestovní ruch a dokonce se přiklání k obnovení železniční trati do Německa...

---

Dostupnost po značených trasách:

Doporučený „moldavský okruh“ vede z Horní Moldavy modrou trasou po německé straně (po tělese bývalé železniční trati, která byla přerušena po válce).

---

Od hraničního přechodu Moldava / Holzhau se začnete vracet do Moldavy...

---

...kde u kostela navážete na žlutou pokračující zpět k nádraží.

---

Pozn.: O značené trasy v Ústeckém kraji pečují dobrovolní značkaři Klubu českých turistů.