AKTUALIZACE: 9.6.2026

Publikováno: 08.6.2026

Rubrika: Značkaři / Jinak zajímavé místo

Region: Ústecký kraj • Destinace: Krušné hory

TURISTIKA: KRUŠNÉ HORY

I v Ústeckém kraji máme místa, kde si turista odpočine od civilizace.

Pokud si do přírody chodíte hlavně odpočinout od lidí a vyhledáváte aktivní odpočinek formou treků s batohem na zádech, pak se vám určitě bude líbit v Krušnohoří. Není sice v možnostech jednoho článku popsat všechny krásy a zajímavosti Krušných hor, ale pokusím se alespoň o nástin toho, proč je dobré do těchto míst zavítat a pokud se vám zde zalíbí, pak si jistě svoje další cestičky najdete sami.

Foto: Martin Zíka

Trekaři na krušnohorské Hřebenovce u Starého rybníka, který je součástí národní přírodní rezervace Novodomské rašeliniště.

Jak jistě víte, Krušné hory tvoří výrazný krajinný zlom táhnoucí se po severozápadní hranici České republiky v délce přibližně 130 kilometrů. Většina území je porostlá svěžími lesy a pastvinami. Jen výjimečně projdete horskými městečky, kde najdete služby sloužící turistům. Vrcholové pasáže i hluboká údolí jsou protkána značenými turistickými stezkami i cyklotrasami, o které se stará Klub českých turistů.

HŘEBENOVKA KRUŠNÉ HORY- VÝCHOD

V roce 2025 byl slavnostně zprovozněn poslední chybějící úsek obnovené dálkové turistické pěší trasy známé pod názvem Hřebenovka. Na počátku minulého století byla vybudována turistickými spolky pod názvem Kammweg, ale protože vedla převážně pohraniční oblastí, tak v důsledku poválečných událostí zanikla. Nicméně díky úsilí Klubu českých turistů byla Hřebenovka obnovena, i když na řadě míst bylo nutné trasu změnit, aby se vyhnula silnicím s automobilovým provozem, vodním nádržím nebo chráněným přírodním rezervacím.

Na území Ústeckého kraje je Hřebenovka Krušné hory - východ dlouhá celkem 143 km. Pod vrcholem Klínovce navazuje na Karlovarskou část a končí v Petrovicích, kde přechází do oblasti Labských pískovců. Je rozdělena na sedm etap tak, aby každou etapu bylo možno ujít jako vydatný jednodenní výlet. V zimních měsících lze ve většině úseků krušnohorskou Hřebenovku zdolat na běžkách. Není od věci si připomenout, že tato trasa má svou souběžnou variantu v sousedním Sasku s původním názvem Kammweg, takže můžete velkou část Krušnohoří prozkoumat obousměrně.

EVROPSKÁ DÁLKOVÁ TRASA E3 KRUŠNOHORSKÁ MAGISTRÁLA

Hřebenovka v Krušných horách je navíc souběžná s druhou nejdelší evropskou turistickou magistrálou, která nese označení E3. Ta je aktuálně dlouhá 6950 km a vede z Portugalska od břehů Atlantiku až do tureckého Istanbulu. Proto, až vyrazíte do českého Krušnohoří, vzpomeňte si na to, kam až můžete dojít, když se vám bude chtít!

Ještě před vyznačením nové Hřebenovky vedla přes celý hlavní hřbet tzv. Krušnohorská magistrála. Ta má tři podoby, jednak jako pěší stezka (značená převážně červeně) nebo jako cyklotrasa č. 23 - Krušnohorská a v zimě též jako běžkařská magistrála. S vynálezem elektrokola se Krušné hody staly doslova cyklistickým rájem. Po značených trasách lze s podporou cyklobusů podnikat nejrůznější výlety klidně i do oblasti příhraničního Saska, kde lze obdivovat mnohé krásné památky.

PŘÍRODNÍ REZERVACE

Vzhledem k výjimečné rekreační hodnotě celého Krušnohoří, které se táhne severním příhraničím Karlovarského a Ústeckého kraje v délce 130 kilometrů, je s podivem, že jako celek ještě není toto území v jednotném chráněném režimu. V současné době jsou patrné snahy o vyhlášení CHKO Krušnohoří. Ve vrcholových pasážích se nachází několik přírodních rezervací, jejichž smyslem je ochrana zachovalých rašelinišť a lokalit s výskytem chráněných druhů rostli a živočichů. Symbolem Krušnohorské Hřebenovky je silně ohrožený Tetřívek obecný, který zde má svá hnízdiště. Unikátní je především Cínovecké a Novodomské rašeliniště a také rozsáhlá rezervace Prameniště Chomutovky. Z geologického hlediska je zajímavá zejména rezervace Špičák u Krásného lesa, zpřístupněná po zelené turistické trase.

KRUŠNOHORSKÉ ROZHLEDNY

Rozhledny na hřebenu Krušných hor vznikaly už v době romantismu v souvislosti s rozvojem turistiky. I když se profil terénu na české straně prudce zvedá s převýšením více něž půl kilometru, takže poskytuje dostatek krásných vyhlídkových míst (Komáří hůrka, Pramenáč, Medvědí skála, Mědník, Meluzína...), přesto na mnoha místech dříve vznikaly rozhledny, které měly zatraktivnit místo a lákat turisty. Některé vyhlídkové věže se dochovaly dodnes a mnohé, zejména ty dřevěné, zanikly v poválečném období.

Mezi krušnohorské rozhledny Ústeckého kraje, je možné zařadit i historickou věž na Děčínském Sněžníku. Ta sice stojí v Labských pískovcích, ale z jejího ochozu můžete za dobré viditelnosti přehlédnout i velkou část Krušných hor. Z přístupných rozhleden jsou nyní nejzajímavější Hláska u Hory Svaté Kateřiny, Jeřabina u Litvínova, Vlčí hora u Oseku a věž hradu Hasištejna nad Prunéřovem. Oblíbená je i vyhlídková věž na Klínovci, ačkoli ta se už nachází v Karlovarském kraji, těsně nad nejvyšším bodem kraje Ústeckého. V poslední době se hovoří o obnově tzv. Císařské rozhledny nad Nakléřovským průsmykem.

HRADY KRUŠNÝCH HOR

Jak známo, pevné kamenné hrady se stavěly ve středověku převážně na místech, kde krajina vytvořila kryté místo či přirozený obranný prvek. Skalnaté ostrohy v prudkém úbočí Krušných hor byly právě takovými strategickými místy, zejména, pokud se nacházely v blízkosti kupeckých stezek nebo stříbrných či cínových dolů. Některé krušnohorské hrady dosáhly monumentálních rozměrů a sehrály také významnou roli v historii českého království. Byly to jejména hrady Kyšperk, Rýzmburk, Šumburk a Perštejn, které se již nacházejí v rozvalinách. Mezi zachovalejší památky řadíme Krupku a především Hasištejn. Ke všem jmenovaným hradům vedou značené trasy Klubu českých turistů.

ZANIKLÉ OBCE A OSADY

Ještě v nedávné minulosti, tedy před druhou světovou válkou, žily Krušné hory velmi čilým veřejným životem. Přes jejich hřeben vedly kupecké stezky a později odvážně projektované železniční tratě převážející cestující a uhlí z Mostecké pánve do Saska (dokonce se uvažovalo o vybudování tunelu pod Klínovcem pro trať propojující Vejprty s Kalovými Vary. Město Přísečnice (Pressnitz) prosperovalo díky stříbrným dolům již v době Jana Lucemburského a honosilo se též čestným titulem město hudby. Díky turistickým horským spolkům se na mnoha místech čile rozvíjel cestovní ruch...

Jenže dnes už je všechno jinak. Samotná Přísečnice leží na dně největší vodní nádrže českého Krušnohoří a mnoho osad a vesnic zaniklo v důsledku poválečného odsunu německého obyvatelstva. Vzhledem k tomu, že se jednalo o horskou oblast, která navíc ležela v pohraničním pásmu, vlastně ani nebyl zájem toto území znovu osídlit. A tak při putování po Krušnohorské magistrále neustále míjíme místa, kde kdysi žili lidé ale dnes tu najdete jen skromné zbytky jejich obydlí: Králův mlýn, Habartice, Rolava, Rusová, Vilejšov, Fláje, Žebrácký roh, Větrov, Chaloupky, Jelení... Bylo jich přes padesát.

SAKRÁLNÍ PAMÁTKY KRUŠNOHOŘÍ

Zajímavou kapitolou historie Krušných hor tvoří církevní památky. Mnohé kostelíky a kapličky ztratily význam v důsledku poválečného odsunu původního obyvatelstva. Některé však se podažilo obnovit. Velmi působivá je kaplička Neposkvrněného početí panny Marie na Mědníku, která je také skvělým vyhlídkovým místem. Opravená kaplička svaté Anny připomíná zaniklou obec Kotlina, která byla důsledně srovnána se zemí při výstavbě vodního díla Přísečnice.

Podivuhodným příkladem horské sakrální architektury je kostel svatého Jana Křtitele v Českém Jiřetíně. Ten stál původně v dnes zatopené obci Fláje. Na svou obnovu teprve čeká monumentální chrám sv. Václava ve Výsluní, který je příkladem tehdejšího bohatého náboženského života původních obyvatel Krušnohoří. Náboženské rituály se zpátky do hor už asi nevrátí, nicméně všechny tyto zajímavé sakrální památky lze využít jako lákadla pro turistické návštěvníky.

HORNICKÉ PAMÁTKY UNESCO

Již ve 12. století a dost možná ještě dříve si lidé všimli, že dlouhý horský hřeben vymezující sevezozápadní okraj české kotliny, kterému se později začalo říkat Krušné hory, je bohatým zdrojem rud s vysokým obsahem cínu, stříbra, železa a dalších kovů. Některá bohatá naleziště pak vedla k zakládání významných hornických měst i k rozvoji technologií na zpracování rud. Mezi nejznámější patřily například Krupka, Mikulov a Meděnec. Jáchymov se v době vrcholu „stříbrné horečky“ v Krušných horách v 16. století rozrostl na druhé nejlidnatější české město hned po Praze. Tehdy na pozvání českých panovníků proudily do Čech zástupy horníků z Německa, což vytvořilo základ pro vznik pozdějších Sudet a etnikum tzv. Egerů.

Jak ale šel čas, stříbronosné žíly se postupně vyčerpaly a rentabilitu těžby poznamenal i dovoz stříbra ze zámoří. Přesto se na české i německé straně čile krušilo až do 19. století. Mírné oživení přinesla poptávka po uranu. Zisk z nákladné důlní činnosti nahradil postupně výnos ze vstupného. Přibývá totiž zvídavých návštěvníků, kteří chtějí vidět, kam až se naši předci dokázali s želízkem a mlátkem prokopat. Z nejzajímavějších štol se postupně staly turistické atrakce, což postupně vyústilo v to, že Hornický region Erzgebirge / Krušnohoří byl v roce 2019 zapsán do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Patří sem nejen staré štoly, ale také staré hutě a řada technických památek s těžbou související. I vy se můžete vydat třeba do štoly Starý Martin v Krupce, Marie Pomocná v Mědníku, Lehnschafter v Mikulově, Johannes u Božího Daru a řady dalších.

NEJVYŠŠÍ BOD ÚSTECKÉHO KRAJE

Jak bylo zmíněno, nejvyšší bod Ústeckého kraje se nachází pod vrcholem Klínovce v nadmořské výšce 1 231,27 m v katastru obce Háj. V říjnu roku 2008 zde nechal Ústecký kraj instalovat stylový žulový pomníček. Pokud byste stoupali na Klínovec po červené turistické magistrále E3, pomníček byste našli zhruba 50 metrů vpravo od trasy pod strojovnou lanovky. Zde také můžete započít vydatnou horskou túru po po Hřebenovce Krušné hory - východ, která po 143 kilometrech přechází v Petrovicích do oblasti Labských pískovců. Na Traverzu pod Klínovcem najdete turistickou útulnu s odpočinkovým altánem a vydatným pramenem pitné vody.

POZVÁNKA NA EURORANDO

V centrální části Krušných hor se v září roku 2026 koná jeden z nejvýznamnějších evropských turistických svátků. V oblasti kolem Božího Daru, Oberwiesenthalu a Klínovce se na celý týden sejde několik tisíc vyznavačů pohorek z různých zemí. Připraveny budou různé výlety vedoucí po českých i německých trasách a také pestrý kulturní program. Pokud byste měli chuť poznat nové přátele společných zájmů, tak navštivte web www.eurorando2026.eu, kde se dozvíte další informace.

Fotografie k článku:

Foto: Martin Zíka

Trekaři na krušnohorské Hřebenovce u Starého rybníka, který je součástí národní přírodní rezervace Novodomské rašeliniště.

Foto: Martin Zíka

Krušné hory jsou bohatým zdrojem kvalitní vody. Rozsáhlá rašeliniště jsou dnes zpravidla chráněna jako rezervace, ale dříve byla rašelina těžena a svážena železnicí do měst pod Krušnými horami jako hnojivo do zahrad i léčebný materiál pro lázně.

Foto: Martin Zíka

Bývaly doby, kdy hornictví patřilo mezi nejběžnější povolání obyvatel Krušných hor. Například v oblasti Měděnce se dolovalo ještě v minulém století. Budoucnost smeřuje spíše k podnikání v cestovním ruchu, a proto některé staré štoly jsou dnes využívány jako turistická atrakce.

Foto: Martin Zíka

Když se vydáte na trek po Hřebenovce Krušnými horami, naskytnou se vám úžasné výhledy třeba na vrcholy Českého středohoří.

Foto: Martin Zíka

Na nejvyšší bod Ústeckého kraje upozorňuje památník pod vrcholem Klínovce.

Foto: Martin Zíka

Výhled z Hřebenovky u Horní Halže na Nechranickou přehradu a Dolní Poohří s Kadaní. Vlevo elektrárna Tušimice.

Foto: Martin Zíka

Hrad Hasištejn patří mezi nejzachovalejší středověké památky Krušných hor. Jeho věž slouží jako rozhledna.

Foto: Martin Zíka

Kolem Krupky a Cínovce se můžete vydat po naučných stezkách, jejichž hlavním tématem je dolování v Krušných horách.

Foto: Martin Zíka

Na Klínovci přecházejí Krušné hory z Ústeckého do Karlovarského kraje. Když se od Božího Daru vydáte naučnou stezkou podél Blatenského příkopu, dojdete pod Blatenský vrch (1043 m n. m.), na jehož vrcholu stojí tato rozhledna.

Foto: Martin Zíka

Zaniklá obec Fláje dala jméno jedné z největších vodárenských nádrží v Krušných horách.

Foto: Martin Zíka

Krušnohorská příroda se velmi podobá té Šumavské. Je tu ale mnohem menší koncentrace turistů.

Foto: Martin Zíka

Při túře přes Svahovou (nad Jirkovem) se můžete v létě osvěžit v samoobslužné hospůdce Samotoč. Jinak je to ale se službami turistům v Krušných horách stále na pováženou. Proto je lepší mít pro jistotu v batohu vydatnou svačinu.

Foto: Martin Zíka

Dnes už pouze znalci vědí, že na dně této přehrady se nachází kdysi významné krušnohorské město Přísečnice, u které se za třicetileté války odehrála bitva mezi císařskými a ustupujícími Švédy (1641).

Foto: Martin Zíka

Pokud máte rádi méně náročné horské treky, vydejte se v létě po Krušnohorské Hřebenovce. Její zdolání v Ústeckém kraji vám zabere asi týden a pak se můžete směle vydat do kraje Karlovarského.

---

Dostupnost po značených trasách:

Celá Hřebenovka Krušné hory - východ měří 143 kilometrů. Má 7 etap a je značena červenou turistickou značkou.

---

Cyklotrasa č. 23 je známá jako Krušnohorská cyklomagistrála. Každoročně se po ní vydávají stovky cyklistů na tzv. přejezd Krušných hor.

---

V celém Krušnohoří najdete mnoho naučných stezek, z nichž většina se zabývá hornickou činností a životem původních Krušnohorců.

---

Pozn.: O značené trasy v Ústeckém kraji pečují dobrovolní značkaři Klubu českých turistů.