Turistický magazín

PRŮVODCE TURISTŮ A NÁVŠTĚVNÍKŮ ÚSTECKÉHO KRAJE

Děčínsko

Autor článku:

Martin Zíka

Martin Zíka

PROFIL

NAŠE TIPY:

Starý vechtr ZOO Ústí nad Labem Zubrnický motoráček Zoopark Chomutov Rozhledna na Studenci

Publikováno: 10.02.2019

AKTUALIZACE: 15.6.2019

Rozhledna - vyhlídka

Rubrika: Rozhledna - vyhlídka

Region: Děčínsko • Destinace: České Švýcarsko

RŮŽENKA NABÍZÍ VÝHLEDY DO RŮZNÝCH SVĚTŮ

Nejnovější „rozhledna“ Českého Švýcarska připomíná bunkr, ale pyšní se titulem rozhledna roku 2018.

Na Pastevním vrchu u obce Růžová na Děčínsku slouží od roku 2018 turistické veřejnosti nová vyhlídka. Kdysi na stejném místě nabízela výletníkům pohoštění restaurace a ještě dříve sem sedláci vozili obilí k větrnému mlýnu. Tento nevelký kopeček (402 m n. m.) měl dokonce pro místní obyvatele kultovní význam. Určitě není náhodou, že Růženka získala hned v roce svého postavení titul „Rozhledna roku“ udělený Klubem přátel rozhleden.

Rozhledna Růženka - České Švýcarsko

Foto: Karel Veselý

Tento snímek zachycuje okamžik slavnostního otevření Růženky, k němuž došlo 21. dubna 2018. Stavba je důkazem patriotismu místních obyvatel a chalupářů, kteří přispěli dohromady částkou 300 tisíc korun. O to, zda se jedná o rozhlednu či vyhlídku, se vedou diskuse. Stavba je totiž vysoká pouze 6 metrů. Podivný betonový skelet mají v budoucnu zakrýt popínavé rostliny.

Poprvé jsem na Pastevní vrch zavítal v roce 2015, když mne k příjemnému výletu vylákal úmysl prozkoumat naučnou stezku „Růžová“ vedoucí od Dolského mlýna na říčce Kamenici. Tehdy jsem tu na kopečku mezi pastvinami našel jen křížek a dřevěný posed. Jakmile jsem na něj vylezl (myslím tím ten posed), zmocnilo se mne nezapomenutelné nadšení. Věřím, že nebudu daleko od pravdy, když od té doby tvrdím, že se jedná o jednu z nejlepších vyhlídek v regionu. Návštěvníkům se zde servírují panoramatické obrazy několika zcela odlišných světů.

NA SEVERU WINTERBERG A MASIVY ČESKÉHO ŠVÝCARSKA

Vezměme to pěkně popořadě. Přímo na severu se vypíná skalní hradba centrálních masivů Českého Švýcarska s dominantní Křídelní stěnou (hlavní zóna národního parku). Vlevo od ní se otevírá okouzlující horizont se siluetami stolových hor Saského Švýcarska. Znalci by vám vyjmenovali jejich názvy: Grosser Zchirnstein, Papststein, Kaiserkrone, Lilienstein... Napadá mne, že tak nějak si představuji fascinující pravěkou krajinu a ani bych se moc nedivil, kdyby se mi nad hlavou prohnalo hejno pterodaktylů. Vážně se nechce věřit, že tady bylo před miliony let moře plné pažravých potvor...

VÝCHODNĚ KUŽELY VYHASLÝCH SOPEK

Když ale zaměřím zrak směrem na východ, otevírá se přede mnou úplně jiný příběh. Představuji si, jak gejzíry žhavé lávy prorážejí křehkou zemskou kůru, pomalu chladnou a vytvářejí mohutné kužely matičných hor, kterým jednou budeme říkat třeba hory Lužické. Nejpříkladnější ukázkou tohoto pradávného bouření, který měl určitě co do činění z hromadným vymíráním již zmíněných pažravých potvor, je největší kopec přímo před námi. Jmenuje se Růžovský vrch a je vlastně jakýmsi geologickým vetřelcem na území dnešního Českého Švýcarska. Možná právě proto je na něm vyhlášena Národní přírodní rezervace Růžák.

NA JIHU ROZLEHLÉ „PLÁNĚ“ VÝCHODNÍHO STŘEDOHOŘÍ

Otočím se k jihu a vidím zase jinou pohádku. Směrem k Českému středohoří svou náruč otevírá placatá krajina, kde zub času už pořádně zahlodal a srovnal všechno pěkně do roviny. Tak se to alespoň jeví při pohledu z Růženky. Z tohoto čedičového světa vystupuje v dáli cosi špičatého. Ano, to by mohla být pověstná Bukovka. Tam někde si řeky Ploučnice a Labe pěkně pomaloučku hloubí ta svá údolíčka, ze kterých estetickou vizuální slastí šílí lidská umělecká havěť, dříve malíři a dnes převážně fotografové. Alespoň, že tyhle potvory (mezi které se řadím též) nejsou už tolik pažravé.

NA ZÁPADĚ ZA SNĚŽNÍKEM „KRUŠNO“

Takže nám zbývá západní strana. Té dominuje samozřejmě nejvýraznější pískovcová stolová hora ve střední Evropě, náš všemi milovaný Děčínský Sněžník (723 m n. m.). Pískovcovou rozhlednu ošlehanou větry na něm ale rozpoznají jen majitelé opravdu ostřížího zraku a dalekohledů. Za ní už začíná hřbet Krušných hor alias Erzbebirge (po sudetsku). Krušnohorská geomorfologická historie nás nabádá k úvahám, že bychom neměli ani u nás v České kotlině spoléhat na to, jsme celkem „za větrem“, když nám sopka už nebouchá přímo pod zadkem. Jen Bůh ví, čeho se v budoucnu ještě můžeme dočkat.

AŤ SI BLESKY BLESKAJÍ!

„No jo, kvalitní betónek“, říkám si, když hladím slečnu Růženku, mladici mezi děčínskými rozhlednami. Trochu nostalgicky zateskním po starém dřevěném posedu, ale na druhou stranu musím uznat, že tohle nové řešení vydrží celé budoucí generace. Docela chápu místní, že zvolili tentokráte spolehlivě nehořlavý materiál, když zde dříve stojící mlýn i restaurace lehly popelem. Na druhou stranu je ale třeba zmínit i to, že vizuální podoba nové vyhlídky se stala předmětem vášnivých diskusí, což je vlastně pro propagaci tohoto místa dobře. Lidé si brzy zvyknou a argumenty „betonobijců“ časem jistě vychladnou (stejně jako popel po té hospodě). Až Růženku poroste zelený koberec, k čemuž se úmyslně schyluje, bude vypadat z dálky jako strom.

MODLENÍČKO BEZ ZÁRUKY

V úvodníku jsem nakousl něco o kultu místa. Jak můžete na fotografiích vidět, hned vedle nové vyhlídky je zachován křížek, který zde stál v různých podobách od nepaměti a byl cílem děkovných procesí místních obyvatel. Současný křížek pochází z roku 1809. Nicméně faktem je, že dosavadní stavby na Pastevním vrchu (dříve Hutbergu) tento sakrální artefakt před katastrofou neochránil. Tož uvidíme, jak v budoucnu. V souvislosti s tím ještě zmíním, že není od věci zajímat se při návštěvě tohoto místa o historii zdejší farnosti a kostela svatého Petra a Pavla přímo v Růžové.

KUDY NA RŮŽENKU U RŮŽOVÉ NA RŮŽOVSKÉ STEZCE POD RŮŽOVSKÝM VRCHEM?

Tak věřím, že jsem vás dostatečně navnadil, abyste si Růženku zařadili do plánu výletů. Ať už patříte mezi dálkoplazy nebo jste jen sváteční výletníci, pro všechny se nabízí atraktivní varianta. Nejpohodlnější možnost je autobusem z Děčína (linka 432 z Libouchce do Janova) na zastávku Růžová 1. Od ní se po žluté značce asi po kilometru dostanete na rozcestí s naučnou stezkou (půjdete-li pak stále do kopce, jdete správně). Pokud byste chtěli podniknout pěkný celodenní výlet, doporučuji jet až do Janova a vzít to zpátky po žluté přes Janovskou rozhlednu a kolem Indiánské vesničky. V létě je také možné dopravit se ho Hřenska, absolvovat projížďku na lodičkách Edmundovou soutěskou a vyhlídku Růženka si nechat jako parádní tečku. Podíváte-li se do mapy, určitě sami vyzkoumáte další pěkné varianty třeba z Jetřichovic (přes Dolský mlýn) či ze Srbské Kamenice (přes Růžovský vrch).

REKREAČNÍ OBEC RŮŽOVÁ VÁS VÍTÁ

Pokud by se vám zalíbilo v této lokalitě strávit delší čas, což rozhodně doporučuji, zejména jste-li z daleka, pak vězte, že přímo v obci se nachází více než 200 ubytovacích míst v penzionech a chalupách. Občerstvení poskytuje restaurace s bowlingem, v centru obce Růžová je dětské, fotbalové, volejbalové, streetbalové a tenisové hřiště. O tom, že Obec Růžová je velmi dobré výchozí místo pro podnikání báječných cyklistických výletů se jistě nemusím rozepisovat.

Fotografie k článku:

Rozhledna Růženka - České Švýcarsko Severní výhled z rozhledny Růženka Výhled z rozhledny Růženka - Saské Švýcarsko Růžovský vrch a Lužické hory z vyhlídky Růženka na Děčínsku. Vyhlídka Růženka na Děčínsku - České Švýcarsko Indiánská vesnička Rosehill u Růžové na Děčínsku. Dolský mlýn - České Švýcarsko

Související odkazy:

MAPADALŠÍ INFO
KOMENTUJ

Komentáře k článku:

Máte-li k článku zajímavou doplňující informaci, připojte ji jako komentář:

K tomuto článku zatím nejsou komentáře.

PARTNEŘI TURISTICKÉHO MAGAZÍNU: