PAMÁTNÍK HOROLEZCŮ V OSTROVĚ

Životní cesty horolezců jsou nevyzpytatelné

5. září 2015 byl u osady Ostrov na Ústecku slavnostně odhalen památník věnovaný horolezcům z oblasti severních Čech, kteří své vášni obětovali doslova život. Při této příležitosti byla sloužena mše za kolegy tragicky zemřelé nejen v oblasti Labských pískovců, ale na nejrůznějších místech světa.

Foto: Martin Zíka

Výlet k památníku horolezců v Ostrově můžete zahájit (či ukončit) v útulné turistické chatě, která bývá lezci přezdívaná familiérně „turbáza“. Nachází se u jednoho ze vstupních míst do skalního města v Tisé.

Většina vyznavačů lezeckého sportu patří též mezi milovníky divoké přírody. S ohledem na tuto skutečnost je i památník v Ostrově instalován přímo na pískovcovém bloku v oblasti zdejšího skalního města zvané Himmelreich. Je to malé přírodní nádvoříčko mezi skalními věžemi, tiché pietní místečko pro tento účel jako stvořené. Na skalce pod reliéfem s nápisem „KAMARÁDŮM HOROLEZCŮM“ jsou umístěny keramické cedulky se jmény. U každého jména je název osudového místa a datum oné události. Zásluhu na vzniku památníku má Horolezecký oddíl Climbing Club Dubí, Horolezecký oddíl TJ Lokomotiva Teplice a Spolek pro Tisou, v jehož kompetenci je také rozhodování o umísťování pamětních desek v budoucnu.

POZNALI SVĚT A SLOŽILI MU SVÉ DUŠE K ÚPATÍ HOR

Čeští horolezci patří historicky mezi světovou elitu tohoto sportu. Svědčí o tom i místa, na nichž někteří ukončili svou životní pouť. Nebyly to jen skály v naší vlasti, jako například v Labských pískovcích (Děčínsko), na Ostaši (Broumovsko) či na Bořni (Mostecko), ale jsou to hory roztroušené po celém světě. Z tabulek na horolezeckém památníku vybírám namátkou: Matterhorn (Alpy, hranice Švýcarsko-Itálie), Leninův štít (Pamír, hranice Tádžikistán - Kyrgyzstán), Slavkovský štít (Vysoké Tatry - Slovensko), Baruntse (Himálaj - Nepál), Langkofel (Dolomity - Itálie), Broad Peak (Karákóram - Pákistán), Paklenica (Chorvatsko), Džangi-tau (Velký Kavkaz - hranice mezi Ruskem a Gruzií), Eiger (Alpy - Švýcarsko), Huascarán (Andy - Peru)...

ZA KAŽDOU CEDULKOU JE SILNÝ PŘÍBĚH

Hloubavého člověka napadne, že za každou cedulkou se skrývají velmi zajímavé, i když tragické, příběhy o horách a lidech. Stojí za to se tady zastavit a chvilku rozjímat. Pro turisty je to velmi inspirující. Vždyť všichni z těch zde jmenovaných dali přednost dobrodružství, sportu, poznávání nových míst a překonávání lidských limitů před pohodlným vysedáváním u televizí a počítačů, jak to bohužel dnes dělá většina příslušníků našeho národa. Ctěme tento odkaz.

TIP NA SUPROVÝ VÝLET

Kdybyste se rozhodli památník severočeských horolezců navštívit, můžete tak učinit při opravdu pěkném výletě. Doporučuji si vyčíhnout den, kdy meteorologická předpověď nabídne pěkné počasí a vysokou viditelnost. Budou vás totiž čekat parádní vyhlídky. Začněte v Tisé (sem se dopravíte busem z Libouchce). Projděte si zdejší úchvatné skalní město a pak se po zelené turistické trase vydejte směrem k Ostrovu. Nejdříve půjdete po rovince lesem a jakmile začnete sestupovat do skalnatého údolí u Ostrova, narazíte brzy na nenápadnou odbočku k místu, které je na mapě vyznačeno „Kamarádům horolezcům“.

KRÁLOVNA SEVEROČESKÝCH ROZHLEDEN

Stojí za to se po okolí Ostrova trochu projít a obdivovat skalní věže. Když budete mít štěstí a bude otevřeno, můžete se občerstvit ve stylové hospůdce „Pod Císařem“. Z Ostrova pokračujte přes sněžnickou křižovatku (u hotelu Hřebenová bouda) k rozhledně na Vysokém Sněžníku (zde jsou ty slibované výhledy). O zpestření cesty se vám postarají poučná zastavení naučné stezky „Zapomenuté pohraničí“. Pak můžete sejít pěšky po turistické trase do Jílového (zelená) nebo do Děčína (červená) nebo se vrátit na křižovatku s autobusovou zastávkou směr Děčín (žel četnost spojů do tohoto strategického výchozího turistického místa je více než mizerná). Takže je lepší pokračovat pěšky. Trasa Tisá - Vysoký Sněžník má cca 11 km a v zimě ji lze krásně absolvovat na běžkách.

JISTIT SE NEZNAMENÁ JEN ZAPLATIT POJIŠŤOVNĚ

Ještě jednu úvahu bych zde rád utrousil vzhledem k tomu, že na horolezeckém památníku je také cedulka se jménem mého synovce. Přijít o život na horách či na skalách sice může být možná „romantické“ a osudově nevyhnutelné (viz Huascarán 1970), mnohdy však zbytečné. Nepřeceňujte své síly a schopnosti, nepodceňujte přírodní živly a technické vybavení, buďte znalí zásad a pravidel, která stanovili zkušení lidé před vámi, jako například, že na mokrou skálu se neleze, že jištění je nutno svěřit osobě důvěryhodné a zkušené, že pomůcky určené pro záchranu jsou v horách užitečnou zátěží, že pohybovat se ve velehorách sólo je holý nerozum...

KLUB ČESKÝCH TURISTŮ PŘEDÁVÁ ZKUŠENOSTI

Pokud byste měli zájem se dovednostem bezpečné vysokohorské turistiky přiučit, doporučuji se zúčastnit metodického školení, které čas od času pořádá Oblastní výbor Klubu českých turistů (viz kalendář akcí www.kctul.cz). Bohaté praktické zkušenosti lze načerpat přímo při expedicích vysokohorských turistů KČT, kdy se například dozvíte, že ukončit svůj život v ledovcové trhlině (jako se to stalo třeba české novinářce v roce 2015 na hoře Kazbek v Gruzii), lze snadno při podcenění jištění. Hluboký respekt k horám a bdělá pozornost je vždy na místě.

p.s. Nemít na jedné alpské ferratě helmu, tak už jsem také tento článek nenapsal :)