Autor článku:

Martin Zíka

PROFIL

O ČEM PÍŠE:

NAŠE TIPY:

AKTUALIZACE: 6.10.2024

Publikováno: 12.12.2022

Rubrika: Hory - vrcholy

Region: Děčínsko • Destinace: České Švýcarsko

VÝLET NA RŮŽOVSKÝ VRCH

Nejvyšší vrchol Českého Švýcarska už nemá rozhlednu.

Se svou výškou 619 m n. m. je Růžovský vrch na Děčínsku nejvyšším bodem v oblasti Národního parku České Švýcarsko. V celé CHKO Labské pískovce jej výškou překonává pouze Děčínský Sněžník. Tmavý kužel čedičové hory výrazně vyniká nad okolní pískovcovou krajinou. V dávné minulosti byl Růžák aktivní sopkou, která si zde našla cestu k zemskému povrchu. Od nepaměti jej lidé považovali za mystické sídlo přírodních sil, které si vždycky prosadily svou. Jen považte.

Foto: Martin Zíka

Žlutá turistická trasa na Růžovský vrch vede od turistického informačního centra v Srbské Kamenici, kde je i autobusová zastávka.

Každého návštěvníka Růžovského vrchu hned napadne, jak by bylo skvělé, kdyby na jeho zalesněném vrcholu stála pěkná rozhledna umožňující excelentní výhledy na Českosaské Švýcarsko, Lužické hory i České středohoří. V minulosti tak bylo učiněno několikrát, leč pokaždé se lidská chasa se zlou potázala.

PRVNÍ ROZHLEDNU NA RŮŽOVSKÉM VRCHU SRAZIL BLESK

Zřejmě první, koho napadlo ozdobit Růžovský vrch rozhlednou, byl majitel bynoveckého panství Edmund Clary-Aldringen. Ten si činil nárok na vrchol, přestože se o tuto horu dělil s Kinskými (historické patníky tu označují hranici obou panství dodnes). Roku 1881 byla veřejnosti představena a otevřena čtrnáctimetrová dřevěná rozhledna (později i s hostincem). Výletníci a poutníci prostého i urozeného původu se ale neměli možnost rozhlížet dlouho. Vyhlídkovou věž roku 1891 strhl blesk.

VÁLKA ŽIVLŮ NA RŮŽÁKU

Návštěvnost Růžovského vrchu však byla natolik slibná (prý až 10 tisíc lidí ročně), že roku 1893 byla rozhledna obnovena. Druhá rozhledna tu původní převyšovala o celých deset metrů. Byla i bytelnější. To už popudilo božské síly natolik, že v roce 1903 mohutná vichřice sklátila rozhlednu přímo na budovu hostince. A měl být od lidí klid... ale nebyl. Již na jaře příštího roku nechali Clary-Aldringenové postavit rozhlednu novou, osmnáctimetrovou. Načež přišla světová válka a na nějaké nazdařbůh špacírování nebyl čas ani nálada. Rozhledna začala chátrat. V roce 1930 sice proběhla její rekonstrukce, leč hned rok poté turistická hospoda vyhořela a posléze byla stržena i zchátralá vyhlídková věž, která od té doby již nebyla nikdy obnovena. Lidé pochopili, živly zvítězily.

JAK RŮŽOVSKÝ VRCH K NÁZVU PŘIŠEL?

Dodnes je možné na vrcholu Růžovského vrchu zkoumat zbytky schodů, sklepení a základů hostince a přilehlých hospodářských budov. S odchodem původního obyvatelstva odešly i úmysly zpříjemnit turistům pobyt na Rosenbergu, jak této hoře místní s láskou říkali. Když jsem bádal v její historii, zaujalo mne vysvětlení o původu názvu Růžovského vrchu. Nemá totiž nic společného s růžovou barvou ani s růžemi. Staří Keltové totiž slovem „ros“ označovaly věci mohutné. Název Rosenberg by se tedy dal vyložit jako „mohutný kopec“, což při pohledu na Růžák ze všech stran opravdu sedí. Stávající český název vzniknuvší volným překladem z němčiny je zavádějící.

RŮŽOVSKÝ VRCH SE STAL SYMBOLEM NÁRODNÍHO PARKU

Říká se, že již staré germánské kmeny považovaly Růžovský vrch za sídlo bohů. A také se říká, že již ve středověku stála na vrcholu kaple Panny Marie, ale ani křesťané s kolonizací Růžáku neuspěli, protože tento svatostánek roku 1326 zničil sesuv. Nakonec lidé dospěli k řešení. Roku 1973 byla vyhlášena státní přírodní rezervace Růžák, která se později stala národní přírodní rezervací a ta byla později začleněna do Národního parku České Švýcarsko. Spolu s Pravčickou bránou se Růžovský vrch stal symbolem národního parku zobrazeným i v jeho logu. Bohové (a všelijaká chráněná zvířecí havěť) na Růžáku konečně našli klid, i když ne tak úplně.

OKOLÍ RŮŽÁKU JE VELMI ZAJÍMAVÉ

Nejen samotný vrchol Růžovského vrchu, ale i blízké okolí je pro turisty velmi lákavé. Jeho průzkum by vydal na několik výletů. Z těch nejzajímavějších cílů můžeme zmínit Dolský mlýn, rozhlednu Růženku, krásnou naučnou stezku s informačním centrem v Srbské Kamenici, Ferdinandovu soutěsku, památkově chráněnou vesničku Kamenická stráň... Všechny tyto cíle jsou dobře dostupné po značených turistických trasách, i když stezky v poslední době trpí těžbou po kůrovcové kalamitě, která i okolí Růžáku citelně poznamenala.

VÝLET NA RŮŽOVSKÝ VRCH

Pokud bych měl doporučit pěkný výlet na Růžovský vrch, pak jako ideální volba, která bude bavit i děti, se mi jeví desetikilometrová trasa ze Srbské Kamenice do Růžové. Start doporučuji od zastávky autobusu Srbská Kamenice křižovatka a odtud vyrazit po velmi pěkné naučné stezce podél říčky Kamenice. Stezka se posléze napojuje na žlutou turistickou trasu s odbočkou ke skalní vyhlídce Kriegsloch. Trasa prochází kolem hostince a informačního centra v Srbské Kamenici a pak už stoupá loukami a lesem přímo k vrcholu Růžáku. Následně po druhé straně kopce klesá na úpatí hory, kde se napojuje na naučnou stezku Růžová směřující k rozhledně Růženka na Pastevním vrchu (můžete zvolit prodlouženou variantu trasy přes Dolský mlýn a Kamenickou stráň) . V Růžové u kostela je možnost se občerstvit v restauraci a pak nasednout na autobus směřující do Děčína.

RŮŽOVSKÝ EPILOG

Jak to vypadá, rozhledna na Růžovském vrchu už asi stát nebude. Ale stejně bych se přimlouval alespoň za to, aby na vrcholu bylo zřízeno alespoň zastřešené turistické odpočívadlo s lavičkami, které by návštěvníkům zpříjemnilo pobyt a hlavně bylo důkazem, že oproti původním starousedlíkům nejsme až takoví necivilizovaní barbaři, jak se to může na první pohled jevit.

Fotografie k článku:

---

Dostupnost po značených trasách:

K vrcholu Růžovského vrchu vede žlutá turistická trasa ze Srbské Kamenice, která pak dále pokračuje do obce Růžová.

---

Pod Růžovským vrchem prochází naučná stezka Růžová tvořící pěkný vycházkový okruh (je třeba počítat s kalamitní těžkou kůrovcového dřeva).

---

Od rozcestí Pod Růžovským vrchem vede modrá turistická trasa k Dolskému mlýnu a na Vysokou Lípu.

---

Kolem úpatí Růžovského vrchu prochází alternativní cyklotrasa 3076A z Růžové do Srbské Kamenice.

---

Pozn.: O značené trasy v Ústeckém kraji pečují dobrovolní značkaři Klubu českých turistů.

U ZELENÉHO STROMU

hotel - depandance - ubytovna

Ubytování v Českém Švýcarsku (Janov nad Hřenskem) v různých cenových relacích. Nabízíme apartmány, běžné pokoje, turistickou nocležnu i celé chalupy k pobytům.

MINIKEMP ROSALKA

KOMFORTNÍ ZÁZEMÍ PRO REKREACI NA STARÉ OLEŠCE V ČESKÉM ŠVÝCARSKU

Malý kemp pensionu Rosalka poskytne vašemu táboření vše potřebné. K dispozici je přípojka na elektřinu, vodu, odpady, wifi, aj. V blízkosti kempu je velký rekreační rybník, restaurace, turistické trasy...

CHALUPA MÁJA V JANOVĚ

UŽIJTE SI PARÁDNÍ DOVOLENOU S RODINOU NEBO PARTOU PŘÁTEL

Pronajměte si roubenku v srdci Českého Švýcarska - s terasou, bazénem, společenskou místností, vybavenou kuchyňkou...