Turistický magazín

PRŮVODCE TURISTŮ NEJEN ÚSTECKÝM KRAJEM

Děčínsko

Autor článku:

Martin Zíka

Martin Zíka

PROFIL

NAŠE TIPY:

Starý vechtr ZOO Ústí nad Labem Zubrnický motoráček Zoopark Chomutov Ubytování Goliáš - Krásná Lípa

Publikováno: 17.9.2019

AKTUALIZACE: 30.9.2019

Klub českých turistůFlóra (rostlinstvo)

Rubrika: Pozvánka na akci / Flóra (rostlinstvo)

Region: Děčínsko • Destinace: České Švýcarsko

ČESKÉ ŠVÝCARSKO MĚNÍ SVOU TVÁŘ

Kůrovec pomůže návratu přirozeného lesa do národního parku

Hlavní titulek tohoto článku jsem si částečně vypůjčil z názvu plakátu, kterým zve správa Národního parku České Švýcarsko na přednášky o významné mediální hvězdě - kůrovci. Jednu z těchto přednášek jsem absolvoval ve Varnsdorfu. Jejím cílem bylo lidem vysvětlit, proč hynou smrkové lesy a co bude dál, až kůrovcová kalamita pomine. Informace, které se mi jevily nejzajímavější, se nyní pokusím shrnout.

Kůrovec v Českém Švýcarsku

Foto: Martin Zíka

Jaký vzkaz nám asi kůrovec zanechal v této zprávě? Možná něco ve smyslu: „nechceš-li mít v duši chmuru, nesázej smrků monokulturu“.

Kalamitní brouk „lýkožrout smrkový“ (neboť kůrovců je vícero druhů) využil v posledních letech výjimečné příležitosti. Nastalo pro něj totiž několik příznivých okolností, z nichž ta hlavní je období dlouhodobého nedostatku půdní vláhy. V důsledku sucha jsou totiž stromy oslabeny, protože nemohou produkovat dostatek mízy, kterou se za normálních okolností kůrovci brání tím, že napadená místa zalepí smůlou.

LESNÍ MONOKULTURY JAKO „KŮROVCOVÉ FARMY“

Současná kůrovcová kalamita nám potvrzuje starou lidovou moudrost, že jakmile se člověk více vzdálí od přirozeného přírodního života, zadělává si tím na problémy. Naši nedávní předkové totiž vykáceli původní odolné smíšené lesy a místo nich vysadili hospodářsky zajímavé monokultury, což je i případ Českého Švýcarska. Tyto rozsáhlé smrkové lesy pochopitelně náramně vyhovují lýkožroutu smrkovému, který má výrazně usnadněnu cestu za potravou a jakmile dostane příležitost, začne rychle množit. Dnešní smrkové lesy jsou vlastně nechtěnými kůrovcovými farmami.

ČESKÉMU ŠVÝCARSKU KŮROVEC PROKÁZAL SLUŽBU

Pozorujeme-li první zónu národního parku České Švýcarsko například od Vysoké Lípy, spatříme rozsáhlé rezavé pásy umírajícího lesa. To samozřejmě nenavozuje příjemné pocity, nicméně ve skutečnosti se naplňuje právě to, oč zde lidé již řadu let usilují. Jde totiž o návrat přirozeného smíšeného lesa. Stromy, které během několika málo měsíců uhynou, vytvoří prostor novému lesu, který může na jejich stanovišti vyrůst podstatně rychleji, než kdyby soupeřil se zdravou smrkovou monokulturou. Je to sice drastická léčba šokem, ale nakonec i ten špatný kůrovec bude pro něco dobrý.

ČESKÉ ŠVÝCARSKO UŽ SKÁLY BEZ LESŮ PAMATUJE

Pro oblast Českého Švýcarska nejsou rozsáhlé holiny ničím novým, což dokazují i dobové fotografie z počátku minulého století. S rozpukem průmyslové revoluce byla po kvalitním dřevě vysoká poptávka, kterou majitelé lesa neváhali zpeněžit. Labské pískovce pak byly nějakou dobu bez lesů a následovalo zalesňování hlavně smrkem, což je oproti buku či dubu dřevina rychle rostoucí a průmyslově dobře využitelná. Tehdy se asi nikdo moc nezamýšlel nad tím, že do budoucna zadělává na „kůrovcovou kalamitu“.

NÁVŠTĚVNÍCI NÁRODNÍHO PARKU JSOU V ROZPACÍCH

Samozřejmě v tuto chvíli nejsou pro tisíce turistických návštěvníků Českého Švýcarska stožáry mrtvých stromů nijak atraktivní. Lidé, kteří většinou netuší, co se právě děje, mají smíšené pocity směřující k panice. A jiní, například někteří politici a média (jak jsem zaznamenal) se snaží tuto paniku šířit a vytěžit z ní své. „To je hrůza, to je katastrofa, to je...“ Proto je velmi důležité, že se lektoři národního parku nyní intenzivně věnují osvětě a pořádají přednášky pro veřejnost, aby lidem vysvětlili situaci objektivně. Za dvacet let už budou lesy Českého Švýcarska opět zelené a pravděpodobně v mnohem lepší kondici, než tomu bylo dosud.

TURISTÉ SE MUSEJÍ TÉŽ VYPOŘÁDAT S NOVÝMI OKOLNOSTMI

Členové Klubu českých turistů se také snaží našim lesům pomáhat. Nejdříve se ale musejí vypořádat s důsledky kalamity, aby byla zachována průchodnost a orientace na značených turistických trasách. Problém totiž spočívá v tom, že většina turistických značek je na stromech, což znamená, že s mrtvými stromy mizí i turistické značení. Prozatím se značkařům KČT podařilo dohodnout se správci lesů, aby při těžbě byly stromy s turistickou značkou káceny nad značkou, čímž vznikají podél tras jakési dočasné „stromosloupy“ (viz foto). I to může být svým způsobem „turistická atrakce“. Jak se bude postupovat dál je otázkou rozumné dohody zúčastněných stran.

OBNOVA LESA BUDE MÍT RŮZNÉ PODOBY

Obnova rozsáhlých ploch postižených kůrovcovou kalamitou a nepříznivým klimatickým vývojem se řeší již nyní. Způsoby řešení jsou různé. Hospodářské lesy se těží a opět zalesňují, v případě národního parku se mrtvé stromy většinou ponechají svému osudu a les se nechá přirozeně obnovit s minimálním zásahem člověka. A příroda to umí. Přesvědčit se o tom můžeme třeba při návštěvě skalního hrádku Falkenštejn u Jetřichovic, ze kterého je výborný výhled na Havraní skálu. Její okolí bylo v roce 2006 postiženo velkým požárem. Dnes už je možné v tomto místě pozorovat mladý les, který rok od roku stále více zarůstá stopy katastrofy.

DEN ZA OBNOVU LESA

Tam kde je potřeba zničené lesy obnovit co nejdříve, tam pomáhá Klub českých turistů svému strategickému partnerovi, tzn. Lesům české republiky“, například pořádáním celorepublikové kampaně nazvané „Den za obnovu lesa“. Její první akce proběhne 19. října 2019 ve většině krajů, kde kůrovec napáchal větší škody. Půjde především o výsadbu sazenic, které budou doprovázet vzdělávací aktivity zaměřené na osvojení lesnických dovedností a přírodovědných znalostí. V Ústeckém kraji se první „Den za obnovu lesa“ uskuteční v lokalitě za hřištěm u Lovečkovic v čase od 10 do 16 hodin. Na programu je zalesňování, drobné lesní práce, lesní pedagogika, měření volně stojících stromů a také hry a soutěže. Účastníci si mají přinést vlastní pracovní rukavice a oděv, nářadí zajišťuje organizátor. Informace o akci poskytuje Kateřina Slabá na tel.: 725 257 722.

Fotografie k článku:

Kůrovec v Českém Švýcarsku Zničený les v Českém Švýcarsku - Mariina skála s vyhlídkou Holina po kůrovcové kalamitě - České Švýcarsko Kůrovec v Českém Švýcarsku - srovnání 2017 versus 2019 Turistické značení a těžba dřeva Turistické značky na „stromosloupech“. Zelené „okno“ - České Švýcarsko

Dostupnost po značených trasách:

Následky kůrovcové kalamity v Českém Švýcarsku můžete z blízka pozorovat z červené mezinárodní trasy E3 v úseku Hřensko - Mezní Louka (tzv. Gabrielina stezka).


Postup kůrovce lze sledovat z Janovské rozhledny na žluté trase Hřensko - Růžová.


Rozsah zasažení smrkových lesů v národním parku České Švýcarsko je jasně patrný z cyklostezky č. 21 v úseku Jetřichovice - Vysoká Lípa.


Pozn.: O značené trasy v Ústeckém kraji pečují dobrovolní značkaři Klubu českých turistů.

Související odkazy:

ODBOR KČTDALŠÍ INFO
KOMENTUJ

Komentáře k článku:

Máte-li k článku zajímavou doplňující informaci, připojte ji jako komentář:

K tomuto článku zatím nejsou komentáře.

NAŠE TIPY:

Starý vechtr ZOO Ústí nad Labem Zubrnický motoráček Zoopark Chomutov Ubytování Goliáš - Krásná Lípa

PARTNEŘI TURISTICKÉHO MAGAZÍNU: