O ČEM PÍŠE:
NAUČNÁ STEZKA JETŘICHOVICKÉ STĚNY
Atraktivní trasa skalnatou oblastí |
Začátek: Jetřichovice |
Konec: Vysoká Lípa |
Délka: 8,6 km (značné převýšení) |
Vyhlídky: Mariina skála, Vilemínina stěna, Rudolfův kámen |
Hrady: Falkenštejn a Šaunštejn |
Destinace: České Švýcarsko |
Trasu vyznačil Klub českých turistů |
NAUČNÁ STEZKA JETŘICHOVICKÉ STĚNY
Atraktivní trasa skalnatou oblastí • Začátek: Jetřichovice • Konec: Vysoká Lípa • Délka: 8,6 km (značné převýšení) • Vyhlídky: Mariina skála, Vilemínina stěna, Rudolfův kámen • Hrady: Falkenštejn a Šaunštejn • Destinace: České Švýcarsko • Trasu vyznačil Klub českých turistů
AKTUALIZACE: 3.9.2024
Publikováno: 13.2.2023
Rubrika: Naučná stezka
Region: Děčínsko • Destinace: České Švýcarsko
NAUČNÁ STEZKA JETŘICHOVICKÉ STĚNY
Místo k Pravčické bráně se vydejte na Jetřichovicko. Nebudete litovat.
Nepochybně se najdou znalci Českého Švýcarska, kteří by chtěli se mnou polemizovat o tom, která z turistických tras v oblasti tohoto národního parku je nejzajímavější. Mnozí ale budou souhlasit s tím, že je to červeně značená pěšina z Jetřichovic do Vysoké Lípy, která proslula pod názvem naučná stezka Jetřichovické stěny. Najdete na ní skalní hrady, skvělé vyhlídky, krásná přírodní místa i poučná zastavení.
Foto: Martin Zíka
Hned z Jetřichovic jsou turisté po trase naučné stezky „Jetřichovické stěny“ spolehlivě vedeni rovnou za nosem přímo k vyhlídce na Mariině skále.
Na úvod však musím upozornit, že naučná stezka Jetřichovické stěny není oficiálně značena zavedeným zeleným pruhem v bílém poli, což není na závadu. Celá trasa je ošetřena červenou turistickou značkou a zabloudit je téměř nemožné, pakliže se budete držet dobře vyšlapané pěšiny, po které se každoročně vydávají desítky tisíc výletníků. Náleží totiž k mezinárodní dálkové trase E3 procházející téměř celou Evropou od západu k východu.
ZAČÍNÁME V JETŘICHOVICÍCH
Po naučné stezce Jetřichovické stěny se vydáme z jetřichovického náměstí, kde jsou nejen zastávky autobusů, ale i turistické informační centrum, dobrá restaurace a taktéž velmi pěkná expozice Leporelo Zadní země, kterou určitě doporučuji k návštěvě. Taktéž skalní hrádek Falkenštejn je lákavým cílem ještě předtím, než se vyrazíme po naučné stezce (dojde se k němu po žluté značce - od Falkenštejna se vrátíme k rozcestí u bývalé zotavovny). Odtud stezka směle stoupá mezi skalami k první vyhlídce.
KOLEM HAVRANÍ SKÁLY UŽ ROSTE MLADÝ LES
Nezapomeňte se zastavit u informačních panelů požářiště u Havraního vrchu, který před lety postihla podobná pohroma, jako ta, co v roce 2022 zasáhla rozsáhlou oblast u Hřenska, kde požár pohltil velkou část lesa. Případ Havraních kamenů je zajímavý v tom, že ukazuje, jak se příroda dokáže po ohnivé katastrofě rychle zotavit. Dnes už byste při pohledu na masiv Havraní skály jen těžko hledali stopy po této události.
MARIINA VYHLÍDKA NEMÁ V KRAJI KONKURENCI
Dál stoupáme skalní stezkou k vyhlídce na Mariině skále, která patří mezi nejnavštěvovanější atrakce nejen na této naučné stezce, ale v celém Českém Švýcarsku. Pocitově mocný zážitek je samotný výstup tunelem vydlabaným ve skále k novému vyhlídkovému altánu, ze kterého jsou báječné výhledy nejen do jetřichovického údolí, ale též do široké oblasti Labských pískovců, Lužických hor i Českého středohoří.
NA TETŘEVNĚ ZASTÁVKA NA SVAČINU
Pokud by vás po cestě zastihlo nepříznivé počasí, můžete se od Mariiny skály rychle přesunout k velkému skalnímu převisu s názvem Balzerovo ležení (nebo též Tetřevna). Traduje se o něm, že poskytoval úkryt lidem z okolí v době třicetileté války. Nyní je zde příjemné posezení přímo se nabízející k uspořádání pikniku. Pokud se tak rozhodnete učinit, dbejte, prosím na to, abyste toto místo opustili stejně čisté, jak i bylo.
DALŠÍ VYHLÍDKA JE NA VILEMÍNINĚ STĚNĚ
O kousek dál je odbočka k Vilemínině skalní stěně, což je další okouzlující vyhlídka na naučné stezce Jetřichovickými stěnami. Pojmenována je po kněžně Vilemíně Kinské, manželce Rudolfa Kinského. To byl v první polovině devatenáctého století osvícený majitel zdejšího panství, který jako první pochopil význam zdejší atraktivní krajiny pro rozvoj turistiky.
VÍTE, JAK SE VYRÁBĚLO DŘEVĚNNÉ UHLÍ?
Zajímavou zastávku naučné stezky vedené po vrcholové partii Jetřichovických skal najdeme u křižovatky zvané Purkartický les. Je zde turistické odpočívadlo a u něj autentická maketa milíře odkazující na historický fakt, že se zde hojně vyrábělo (tzn. pálilo) dřevěné uhlí. Pokud byste měli zájem zažít skutečné pálení uhlí, vyčíhněte si v srpnu malý festival u Dolského mlýna, který se jmenuje Dny Českého Švýcarska. Kromě uhlířů zde uvidíte v akci i další nadšence provozující historická řemesla.
TÉŽ OSTROŽNA PRIPOMÍNÁ HRABĚTE KINSKÉHO
Nyní budeme pokračovat dál po červené značce ke skalisku zvanému Ostroh nebo též Rudolfův kámen. Je to nádherné místo zpřístupněné žebříky a lávkami vedoucími až na vrchol skály. Tam už od pradávna stojí stojí dřevěná útulna ukrývající portrét hraběte Kinského, nadšeného propagátora první turistiky. Též odtud jsou skvělé výhledy. Škoda jen, že okolní les je nyní těžce postižen kůrovcovou kalamitou a bude trvat několik desítek let, než se krása okolní přírody obnoví. To už ale nebude původní smrková monokultura, ale smíšený les, který byl v oblasti Českého Švýcarska předtím, než jej vykáceli lidé.
STAVBA LODÍ ZAČÍNALA V ČESKÉM ŠVÝCARSKU
Důvod, proč v Českém Švýcarsku zanikl původní prales, vysvětluje jedno ze zastavení na naučné stezce Jetřichovické stěny takto: „Mezi odběrateli dříví z Českého Švýcarska bývali často stavitelé lodí. Kromě jetřichovických borovic, které se výborně hodily na výroku stěžňů, se zde především kácely duby používané na trupy lodí. Když pro zdejší vrchnost stavěli výletní a obilné lodě sasští tesaři, nechávali si část práce zaplatit v naturáliích, tzn. lodním dřívím, kterého bylo v Sasku málo.“ A tak byly postupně vymýceny původní smíšené lesy, které nahradila umělá smrková monokultura (což později vedlo ke kůrovcové pohromě). Doufejme, že dnešní člověk se z toho poučí, třeba hned na této naučné stezce.
JE LIBO SI POHOVĚT?
Z Ostrohu pokračuje naučná stezka k rozcestí Pohovka, odkud je možné vrátit se zpět do Jetřichovic po zelené trase s možností odbočky na vyhlídku Treppenstein. Naše stezka ale pokračuje dále mezi skalami po červené značce na rozcestí u skalní kaple KNY. Tato výklenková kaple „Posledního soudu“ je příkladnou ukázkou toho, jak obyvatelé oblasti Českého Švýcarska v minulosti využívali na příhodných místech dobře opracovatelných skal, do kterých vytesávali různé kapličky a poutní zastavení.
PO ČESKÉ SILNICI K ŠAUNŠTEJNU
Naučná stezka pak postupně klesá do údolí a opouští oblast Jetřichovických skal končící u České silnice. To bývala v minulosti důležitá cesta umožňující průchod kupcům i vojskům skrze divokou skalní oblast. Vede až do Zadních Jetřichovic, kde po překročení hraniční říčky Křinice navazuje na cestu do Saska. Naše trasa však vede po České silnici opačným směrem ke skalnímu hradu Šaunštejnu. Cestou si ještě můžeme prohlédnout několik pěkných naučných zastávek, které zde zřídila správa národního parku.
Z VYSOKÉ LÍPY JEZDÍ AUTOBUSY
V závěru naučná stezka vede od rozcestí pod Šaunštejnem do Vysoké Lípy, kde jsou dvě restaurace a autobusová zastávka umožňující pohodlný návrat do Jetřichovic nebo do Děčína. Každopádně, pokud vám zbyde čas, nenechte si ujít návštěvu strážného hradu Šaunštejna s adrenalinovými skalními průlezy a pěknými vyhlídkami, které byly nedávno opraveny. Kousek nad Šaunštejnem je ještě jedno pozoruhodné místo zvané Malá Pravčická brána, což je v podstatě přírodou vytvořená miniatura slavné Pravčické brány u Hřenska.
REKAPITULACE NS JETŘICHOVICKÉ STĚNY
Celá naučná stezka Jetřichovické stěny má necelých devět kilometrů a patří tedy k těm delším v Ústeckém kraji. Kvůli překonávání značných výškových rozdílů je docela fyzicky náročná a rozhodně není bezbariérová. Každopádně ale poskytuje pestré zážitky přičemž vede nádhernou přírodou s mnoha zajímavými místy, takže je ideální k podniknutí celodenního školního či rodinného výletu. Určitě je vhodnou alternativou Gabrieliny stezky vedoucí z Mezné k Pravčické bráně, která bude po lesním požáru uzavřena po celý rok 2023 kvůli zajištění bezpečnosti z důvodu sanace skal.
Dostupnost po značených trasách:
Značení naučné stezky Jetřichovické stěny supluje červená značka E3, která začíná ve Španělsku a končí v Bulharsku.
Tuto značku, která se používá pro vyznačení naučných stezek, na této trase nenajdete. Držte se červené.
Pokud byste se chtěli vrátit z naučné stezky do Jetřichovic okruhem s dalšími pěknými výhledy, můžete se od rozcestí pohovka vydat po zelené trase.
Další (a delší) alternativou, jak se z naučné stezky Jetřichovické stěny vrátit do Jetřichovic, je modrá trasa z rozcestí u skalní kaple.
Pozn.: O značené trasy v Ústeckém kraji pečují dobrovolní značkaři Klubu českých turistů.
Související články:
DOBŘE JE U ZELENÉHO STROMUHŘEBENOVKA V ÚSTECKÉM KRAJI
VÝLET NA RŮŽOVSKÝ VRCH
DOLSKÝ MLÝN V ČESKÉM ŠVÝCARSKU
HRAD FALKENŠTEJN V ČESKÉM ŠVÝCARSKU
VYHLÍDKA RUDOLFŮV KÁMEN
VYHLÍDKA VILEMÍNINA STĚNA
TURISTÉ PRO ČESKÉ ŠVÝCARSKO
LEPORELO ZADNÍ ZEMĚ
DOVOLENÁ V ÚSTECKÉM KRAJI PŘÍJEMNĚ PŘEKVAPÍ
SKALNÍ HRAD ŠAUNŠTEJN
PAVLÍNINO ÚDOLÍ U JETŘICHOVIC
VÝHLEDY Z MARIÁNKY
GABRIELINA STEZKA VE VZPOMÍNKÁCH
VYHLÍDKA MARIINA SKÁLA U JETŘICHOVIC
JETŘICHOVICKÉ VYHLÍDKY PO SEZÓNĚ
ČESKÉ ŠVÝCARSKO PROŽILO KŘEST OHNĚM
ČESKÉ ŠVÝCARSKO MĚNÍ SVOU TVÁŘ
Komentáře k článku:
Máte-li k článku zajímavou doplňující informaci, připojte ji jako komentář: