CESTOVNÍ RUCH STAGNUJE I V OBLÍBENÝCH DESTINACÍCH

Jak to vidí provozovatel penzionu v Českém Švýcarsku?

Před nedávnem vyšel v Turistickém magazínu článek, který na základě údajů Českého statistického úřadu analyzuje vývoj cestovního ruchu v Ústeckém kraji. Ten bohužel není moc příznivý. Situace má výrazný dopad na služby pro turistickou veřejnost a je zásadně ovlivňována podmínkami nastavenými státem, takže samotní poskytovatelé služeb, i když se snaží, mohou těžko něco zlepšovat. Ekonomika hovoří neúprosně.

Foto: Martin Zíka

Jeden z největších problémů, s nimiž se nyní podnikatelé v cestovním ruchu potýkají, jsou kvalitní a spolehliví kuchaři. Pracovní trh u nás je zcela zdeformován ekonomickými podmínkami a tak ti, kdo umějí vařit dobře, velmi snadno najdou lépe ohodnocenou práci v sousedním Sasku.

Cestovní ruch v Českém Švýcarsku je nyní zcela jiný než byl před covidovou pandemií. A není to jen důsledek několika silně nepříznivých událostí, které následovaly rychle po sobě: covid - kůrovcová kalamita - požár v národním parku. V důsledku geopolitických příčin se výrazně změnila struktura návštěvníků. Například prázdninová sezóna dříve stála hlavně na tuzemské klientele. Lidé u nás trávili dovolenou, ubytovávali se na více dní a nocí s plnou penzí a službami, které si rádi zaplatili.

V současné době ale už o „českých prázdninách“ vůbec nelze hovořit. I v době hlavní sezóny ubytovací kapacity velmi liknavě zaplňovali zahraniční turisté, především z Německa, Polska, Slovenska, Maďarska a pak okrajově další národy ze severských zemí či z Francie. Výjimečně ze zámoří.

MÍSTO DOVOLENÝCH POBYT NA JEDNU NOC

Zcela se změnila doba přenocování. Lidé nyní přijíždí nejvíce jen na jednu noc. Velmi často to už nejsou celé rodiny, ale partneři či samotáři. Poskytovatelům služeb tak výrazně rostou náklady například za častou výměnu lůžkovin. Zahraniční klienti jsou však čím dál více náročnější a chtějí za málo peněz hodně muziky. A pokud to nedostanou, využívají raději služby v sousedním Saském Švýcarsku.

S PAŠTIKOU DO ČESKÉHO ŠVÝCARSKA

Výrazný nárůst životních nákladů v České republice změnil spotřebitelské chování i tuzemských návštěvníků. Naši lidé, jak bylo zmíněno ve statistické analýze, si raději sednou na pařez s rohlíkem a kusem salámu. Svačinku pak zapijí plechovkovým pivem nebo čajem z termosky. Návštěva restaurace pro ně začíná být luxusem. Kvalitní gastronomické služby ustupují rychlým občerstvením, a to ne proto, že by provozovatelé restaurací tak chtěli, ale prostě při stávajících cenách kvalifikované pracovní síly, energií a surovin nejsou schopni cenově konkurovat stánkařům.

Bohužel se i k nám do Českého Švýcarska dostávají konzumní zvyklosti fastfoodové západní společnosti. Lidé už i na dovolené stále někam spěchají. Chtějí rychle přijet, proběhnout si to nejzajímavější, a zase rychle zmizet. Vůbec si nedokáží v klidu vychutnat pohodu a romantiku, kterou dokážeme nabídnout. Hlavně o tom České Švýcarsko je. Tito turisté vyhledávají smažené polotovary rychle podané z okénka do ruky. Pak následuje konzumace v běhu, bez prožitku, nezdravá a primitivní. Tento trend má bohužel neblahý vliv také na chování dětí. Mladá generace už zapomíná, jak se chovat u stolu.

NA ÚROVEŇ PŘED PANDEMIÍ JSME SE NEDOSTALI

Aktuální bilance cestovního ruchu podle výsledků sezóny 2025 není v naší oblasti předkovidová (například k roku 2019) ani v náznaku. Čísla o návštěvnosti předkládaná správou NP České Švýcarsko mohou být sice správná, ale to vůbec neznamená, že návštěvníci využívají místních služeb. Jasně to dokazují prázdné penziony a restaurace dokonce i v samotném Hřensku, kde realitní kanceláře prodávají téměř všechny podniky. Protože se v oboru pohybuji již téměř půl století, mohu konstatovat, že cestovní ruch v Českém Švýcarsku se vrací do předrevolučního období.

PROVOZNÍ NÁKLADY ZTRÁCEJÍ LOGIKU

Náš hotel je v relativním klidu jen proto, že jsme už všichni důchodci, nejsme zatíženi dluhy a nejsme v nájmu. I přes to ale bojujeme s nesmyslnými cenami, především energií a kvalitních surovin pro kuchyni. Také různé poplatky živnostníkům narůstají a nikoho nezajímá, že například provozovatel penzionu musí neustále investovat do reklamy, aby měl zákazníky, udržovat a modernizovat zařízení pokojů, sociálního zázemí, kuchyně, vozového parku, atd.

NEPOČÍTEJME LIDI, ALE PENÍZE

Aktuální obrázek cestovního ruchu v Českém Švýcarsku, pokud jde o ekonomický výkon, není vůbec lichotivý. Často to probíráme v nově ustaveném Horském spolku pro České Švýcarsko, který si dal za cíl právě podpořit zlepšení podmínek pro podnikání v této destinaci. Hodně by pomohlo, kdyby se změnily ukazatele a místo samotného počtu návštěvníků, což samozřejmě zajímá nejvíce správu národního parku, by se naopak zjišťovalo, jaký ekonomický přínost turističtí návštěvníci znamenají pro náš region, neboli, kolik peněz u nás utratili.

PŘEŽIJÍ JEN RODINNÉ PODNIKY?

Uzavírky silnic, živelné pohromy, uzavřená hlavní turistická lákadla a turistické trasy, nás motivují k tomu, abychom brali věci do svých rukou. Není ale úlohou služeb být aktivisty, ale kvalitními poskytovateli servisu. Je opravdu varovné, že nejlepší zaměstnanci odcházejí hledat práci v sousedním Sasku, kde jsou vítáni. To má pro poskytovatele služeb katastrofální dopady.

Velmi těžké je pak návštěvníkům nabídnout požadované evropské standardy kvality. I my jsme se s problémy v naší oblasti zatím nějak poprali, hlavně díky tomu, že jsme rodinným podnikem ve vlastním. Nevzdáváme to a fungujeme pro klienty dál a rádi. Ale je jasné, že celkově není situace pro mnohé a zejména začínající podnikatele dlouhodobě udržitelná.

A nad tím by se měla zamyslet hlavně politická reprezentace na úrovni ministerských úřadů.

- - - - -

Pozn.: autor článku je provozovatelem penzionu U Zeleného stromu v Janově nad Hřenskem. Článek se statistickými údaji, na který se autor odvolává, najdete v odkazu níže.