ČESKÉ ŠVÝCARSKO A LABSKÉ PÍSKOVCE
V místech, kde řeka Labe opouští území České republiky, rozkládá se chráněná krajinná oblast Labské pískovce. V dávných dobách to byla tajemná divočina plná nástrah. Roklemi pod vysokými skalami procházely kupecké stezky, po kterých čas od času táhli ozbrojenci s úmyslem plenit, tu v Čechách nebo naopak v Sasku. Ty doby jsou dávno pryč, ale jako svědkové dávných časů zde zůstaly skalní hrádky střežící trasy dnes sloužící turistickým návštěvníkům. Ti přicházejí z celého světa pěšky, přijíždějí na kolech a dokonce připlouvají v lodích. Je jich tolik, že bylo nutné začít hledat způsob, jak ochránit životní prostředí původních obyvatel této přírodní říše. Proto byl vyhlášen národní park České Švýcarsko. Jeho cílem je najít přijatelný kompromis vyhovující zájmům cestovního ruchu i přírodě, což se do velké míry daří. Do krajiny pískovců se vracejí tvorové vypuzení lidskou činností - lososi, sokolové, vlci... Zdá se, že jsme na dobré cestě. A po té se pojďme podívat, co to znamená, když se řekne „České Švýcarsko“.
PŘEDSTAVUJEME VÁM DESTINACI
ČESKÉ ŠVÝCARSKO
Foto:
Martin Zíka
Možná čekáte na úvod obrázek slavné Pravčické brány nebo lodiček v Divoké soutěsce u Hřenska. Ano, i to jsou obdivuhodné turistické atrakce, ale to pravé České Švýcarsko, to jsou vysoké skalní stěny nad hlubokými roklemi, které jsou útočištěm mnoha obyvatel přírodní říše. Pod četnými skalními převisy nacházeli v minulosti přístřeší lidé i zvířata. Už od pravěku zde žili spolu.
Rozmanitá a pestrá krajina Českého Švýcarska ale vznikla v dobách, kdy po lidech ještě nebylo ani stopy. Před miliony let. Dno pravěkého moře pokryté mohutnou vrstvou usazených písků bylo vyzdviženo pohybem zemských ker na povrch. Erozivní procesy (voda, mráz, slunce, vítr...) v něm začaly sochat rozmanité útvary. Do toho se probudily síly z hlubin. Žhavé proudy lávy si prorazily cestu k povrchu a vytvořily základ výrazných čedičových kopců. Vznikla nádherná krajina Labských pískovců a my se nyní můžeme podivovat divukrásným kaňonům říček Křinice a Kamenice, vysokým skalním věžím a stěnám Labského kaňonu i nepřehlédnutelnému kuželu Růžovského vrchu a hřebenu blízkých Lužických hor. Pěšky se během pouhých několika kilometrů dostaneme z krajiny pískovců do oblasti čedičů. Ale České Švýcarsko, stejně jako sousední Švýcarsko Saské, to jsou hlavně ty pískovce. Pojďme do nich vstoupit po značených stezkách, které pro nás připravil Klub českých turistů. Plánování výletů po Českém Švýcarsku, to chce trochu fištrónu. I když zde strávíte třeba celou dovolenou, těžko se vám podaří prozkoumat všechny lokality. Proto vám ukážeme Vám výběr toho nejzajímavějšího.
TOP LOKALITY ČESKÉHO ŠVÝCARSKA A LABSKÝCH PÍSKOVCŮ:
Jetřichovické stěny (Mariina skála a Vilemínina stěna) • Gabrielina stezka (Pravčická brána) • Kaňon Kamenice s Divokou a Edmundovou soutěskou • Pavlínino údolí • Černá brána a kaňon Křinice • Kyjovský hrádek a Kyjovské údolí • Dolský mlýn a údolí Jetřichovické Bělé • Tokáň a soutěska Úzké schody • Skalní hrady Šaunštejn a Falkenštejn • Köglerova naučná stezka • Brtnické ledopády (v zimě) • Česká Kamenice a okolí • Labský kaňon (pěšky, vodou, na kole) • Děčínský Sněžník (v zimě) • Tiské a Rájecké stěny
NEJZAJÍMAVĚJŠÍ MÍSTA ČESKÉHO ŠVÝCARSKA:
JETŘICHOVICKÉ STĚNY
Foto:
Martin Zíka
Jetřichovické skály tvoří hřeben skalních masivů, kterým prochází naučná stezka Jetřichovické stěny. Jetřichovicko patří k tomu nejlepšímu, co České Švýcarsko může návštěvníkům ukázat. Od informačního centra v centru obce vede červená turistická trasa nejprve na Mariinu skálu a pak dál přes Vilemíninu stěnu na Rudolfův kámen. Vede tudy i trasa dálkové Hřebenovky.
Trasa přes Jetřichovické stěny získala na významu po velkém požáru u Hřenska (v roce 2022). Po dočasném uzavření Gabrieliny stezky od Pravčické brány na Meznou Louku se zájem turistů přesunul o kousek dál do míst, kudy vede druhá nejkrásnější trasa v oblasti - červená z Mezní Louky ke skalnímu hradu Šaunštejnu dále pokračující jako naučná stezka Jetřichovické stěny až do Jetřichovic. Na ní je několik krásných vyhlídek, z nichž nejpůsobivější jsou Rudolfův kámen (Ostroh), Vilemínina stěna a Mariina skála. Z pohledu historie turistiky v Českém Švýcarsku má právě tato stezka nejdelší tradici - byla zbudována v dobách osvíceného majitele českokamenického panství knížete Rudolfa Kinského (1802 - 1836). Vede tudy i významná evropská trasa E3 (od Atlantiku k Černému moři). Bohaté možnosti občerstvení a ubytování se nabízejí v blízkých Jetřichovicích, kde funguje také turistické informační centrum.
ZAJÍMAVOSTI NA HŘEBENOVCE U JETŘICHOVIC:
• Malá pravčická brána • Skalní hrad Šaunštejn • Naučná stezka Česká silnice • Naučná stezka Jetřichovické stěny • Skalní kaple KNY • Vyhlídka Rudolfův kámen (Ostroh) • Vyhlídka Vilemínina stěna • Převis Balzerovo ležení • Vyhlídka Mariina skála • Expozice Leporelo Zadní země • TIC Jetřichovice
JETŘICHOVICKÉ STĚNYNEJZAJÍMAVĚJŠÍ MÍSTA ČESKÉHO ŠVÝCARSKA:
SKALNÍ HRAD FALKENŠTEJN
Foto:
Martin Zíka
Vysoká skála při žluté turistické trase z Jetřichovic na Tokáň, na které kdysi stával dřevěný strážní hrádek Falkenštejn, byla veřejnosti dlouho nepřístupná. Vylézt na její vrchol vyžadovalo notnou míru zdatnosti a odvahy. Správa národního parku České Švýcarsko hrádek zpřístupnila systémem nových schodišť a lávek, takže nyní je přístup na Falkenštejn bezproblémový.
Hrad Falkenštejn (neboli Sokolí kámen) měl původně ve středověku plnit strážní roli při jedné z cest procházejících Jetřichovickem. Pověsti však praví, že od dob husitských válek byl častěji útočištěm loupeživých živlů. Vysoké skalní stěny byly dlouho nedostupné. Veřejnosti byly zpřístupněny až v s rozvojem turistiky. Návštěvníkům blízkých Jetřichovic se nabízel dobrodružný zážitek a tak je tomu i dnes, ačkoli vyhlídkové ochozy na Falkenštejně jsou mnohem bezpečnější. Podívat se z nich můžete do Haťového dolu nebo na Havraní skálu, která se už vzpamatovala z požáru v roce 2006. Pokud jste ochutnali řemeslné pivo vařené v minipivovaru v Krásné Lípě, bude vám jméno hrádku určitě povědomé.
HRAD FALKENŠTEJNNEJZAJÍMAVĚJŠÍ MÍSTA ČESKÉHO ŠVÝCARSKA:
PRAVČICKÁ BRÁNA A GABRIELINA STEZKA
Foto:
Martin Zíka
Přírodní památka Pravčická brána (německy Prebischtor) je v turistických průvodcích uváděna jako největší pískovcová skalní brána v Evropě. Je vysoká úctyhodných 16 metrů. Téměř v ohrožení se Pravčická brána ocitla roku 2022, kdy v její bezprostřední blízkosti propukl velký lesní požár. Živelnou událost přečkala bez úhony, ale okolí bylo ohněm silně narušeno. Les již dříve silně poničený kůrovcem vzal za své, což má vliv i na stabilitu skal. Nicméně se otevřely nebývalé výhledy na tento impozantní skalní útvar.
Vedle Pravčické brány stojí turistický hotel „Sokolí hnízdo“, kde se platí vstupné k vyhlídce na tuto nejvýznamnější přírodní atrakci Českého Švýcarska. V letních měsících sem dříve proudily tisíce turistů denně. V důsledku požáru (r. 2022) byla dočasně uzavřena Gabrielina stezka na Meznou Louku, což výrazně zregulovalo návštěvnost, přestože je Pravčická brána nadále přístupná po červené turistické trase z Hřenska. Vstup přímo na tento skalní útvar je zakázán od roku 1982, aby se omezila eroze mostního oblouku. Přesto geologové varují, že rozpad Pravčické brány je v budoucnu nevyhnutelný. Proces přirozeného zvětrávání není možné zastavit, a proto bychom si měli vážit toho, že žijeme v době, kdy můžeme tuto jedinečnou národní přírodní památku obdivovat. A nejen ji. Další zajímavostí je převis monumentálních rozměrů s názvem jeskyně Českých bratří nacházející se přímo pod Pravčickou bránou. Na obnově turistických tras v okolí Pravčické brány u Hřenska nyní intenzivně pracuje Klub českých turistů ve spolupráci se správou Národního parku České Švýcarsko.
PRAVČICKÁ BRÁNANEJZAJÍMAVĚJŠÍ MÍSTA ČESKÉHO ŠVÝCARSKA:
DIVOKÁ SOUTĚSTA POD MEZNOU
Foto:
Martin Zíka
Na předním místě v seznamu nejnavštěvovanějších míst Ústeckého kraje a tím i Českého Švýcarska jsou soutěsky říčky Kamenice u Hřenska. Za normálních okolností se do nich vstupuje ze čtyř míst, ale po velkém požáru národního parku u Hřenska je v provozu pouze Divoká soutěska, která je přístupná po zelené stezce z Mezné (viz foto) nebo od Hájenek k Meznímu můstku.
Projížďka na pramici úzkými soutěskami říčky Kamenice je možná nejpůsobivější atrakcí v okolí Hřenska. V sezóně 2023 však musela být uzavřena Edmundova soutěska, kde shořely turistické lávky. Probíhá též sanace skal po požáru, likvidace nebezpečných stromů a taktéž je nutné opravit poničené příslušenství žluté trasy od Hřenska. Zážitek projížďky na pramici je tak možné absolvovat pouze v úseku Divoké soutěsky, která ale též není průchozí a je potřeba se vrátit stejnou cestou zpět. Správa národního parku se snaží ve spolupráci s obcí Hřensko situaci co nejdříve vyřešit a jakmile budou stezky opět průchodné, budeme o tom informovat. Do té doby doporučujeme navštívit jiná atraktivní místa v Českém Švýcarsku, například Pavlínino údolí, Dolský mlýn, Srbskou Kamenici nebo Jetřichovické stěny.
SOUTĚSKY KAMENICENEJZAJÍMAVĚJŠÍ MÍSTA ČESKÉHO ŠVÝCARSKA:
PAVLÍNINO ÚDOLÍ A STEZKA PAVLÍNKA
Foto:
Martin Zíka
Skalnatý kaňon říčky Chřibské Kamenice, která do Českého Švýcarska přivádí vody z nedalekých Lužických hor, je možné pohodlně projít po červené turistické stezce. Pavlínino údolí poskytuje výletníkům osvěžující klima, přičemž v parném létě vůbec není od věci na chvilku sundat boty a dopřát znaveným nohám blahodárnou koupel.
Turisté přicházejí do Pavlínina údolí nejčastěji po modré trase od autobusové zastávky v Rynarticích. Při soutoku řířky Chřibské Kamenice se Studeným potokem stojí turistický rozcestník informující o vzdálenosti k dalším cílům (např. rozhledna na Studenci). Pokud se rozhodnete jít po červené do Jetřichovic, je to i s prohlídkou stezky Pavlínka kolem Grieselova rybníka pouhých pět kilometrů. Po celou cestu se stane vaším průvodcem vodní živel, který je potřeba několikrát překonat po lávkách. Kamenité koryto říčky se občas skrývá v tůních vytvářejících pod skalami malebná zátiší. Vůbec se nevyplatí spěchat, právě naopak. Pokud jste do Českého Švýcarska přijeli relaxovat a duševně si odpočinout, pak vám právě procházka přes Pavlínino údolí udělá dobře. Na konci stezky se pak můžete občerstvit a vykoupat na jetřichovickém koupališti, odkud je to do centra Jetřichovic už jen kiláček.
PAVLÍNINO ÚDOLÍNEJZAJÍMAVĚJŠÍ MÍSTA ČESKÉHO ŠVÝCARSKA:
KŘÍŽOVÝ VRCH A TRPASLIČÍ SKÁLA
Foto:
Karel Veselý
Když pojedete do Českého Švýcarska od Chřibské na Jetřichovice, můžete se na chvíli zastavit v obci Rynartice (zastávka autobusu). Nad obcí je krásné vyhlídkové místo zvané Křížový vrch. U velkého kříže pod vrcholem je několik laviček. Jsou připraveny pro návštěvníky, aby si vychutnali pohled na Lužické hory a do údolí říčky Chřibské Kamenice. Když obejdete vrchol hory, otevřou se další skvělé výhledy směřem k Růžovskému vrchu a spatříte i Havraní a Mariinu skálu nad Jetřichovicemi.
Rynartice jsou chalupářskou obcí kudy prochází dálková trasa Hřebenovka. Po ní se dostanete k Tokáni, ve směru opačném pak do Jetřichovic (přes Pavlínino údolí). Vyhlídku na Křížovém vrchu často navštěvují fotografové. Krajinné scenérie jsou z tohoto místa opravdu obdivuhodné a každý den jiné - jednou lesknoucí se v letním slunci, jindy zase tonoucí v mlhách, z nichž vystupují jen vrcholy kopců. Z Rynartic vede také místně značená Kostelní stezka kolem Trpasličí skály, což je malý skalní labyrint s postavičkami vytesaných trpaslíků. Kostelní stezka posléze ústí na silnici vedoucí do Jetřichovic.
CO JE VIDĚT Z KŘÍŽOVÉHO VRCHU:
Lužické hory - Studenec, Jedlová, Malý stožec, Plešivec... • České Švýcarsko - Růžovský vrch, Havraní skála, Mariina skála, Vysoká Lípa, Janovská rozhledna... • Saské Švýcarsko - Großer Zchirnstein, Kaiserkrone, Schrammsteine... • České středohoří - Sedlo, Buková hora...
TRPASLIČÍ SKÁLANEJZAJÍMAVĚJŠÍ MÍSTA ČESKÉHO ŠVÝCARSKA:
DOLSKÝ MLÝN A JETŘICHOVICKÁ BĚLÁ
Foto:
Martin Zíka
Hluboko v údolí říčky Kamenice mezi Jetřichovicemi a Kamenickou Strání stával kdysi slavný Dolský mlýn s hostincem. Po poválečném odsunu obyvatel opuštěný mlýn chátral a dnes z něho zůstalo jen obvodové zdivo a pár sklípků. Nadšenci spolupracující se správou Národního parku se snaží ruiny vyčistit a zakonzervovat. Takzvaný „Dolák“ je hojně navštěvované místo se splavem pod skálou a malou pláží, kde se příjemně odpočívá.
Dolský mlýn je významnou turistickou křižovatkou Českého Švýcarska. Scházejí se tu trasy z obou stran říčky Kamenice - žlutá podél potoka Jetřichovická Bělá od Jetřichovic, zelená ze Srbské Kamenice, modrá od Růžáku a Kamenické Stráně a taktéž modrá od Vysoké Lípy. Prochází tudy i cyklotrasa 3076, ale úsek od Dolského mlýna do Kamenické stráně rozhodně nelze doporučit rodinám s dětmi (je kamenitá, rozbitá a vede prudce do kopce). Po koupeli si můžete v klidu prolézt zbytky staveb Dolského mlýna, které je nejzajímavější navštívit poslední týden v srpnu. Na nedaleké mítině u Královského smrku se totiž tou dobou koná festival nazvaný „Dny lesních řemesel“.
DOLSKÝ MLÝNNEJZAJÍMAVĚJŠÍ MÍSTA ČESKÉHO ŠVÝCARSKA:
TOKÁŇ A ÚZKÉ SCHODY
Foto:
Martin Zíka
Místo znamé pod názvem „Na Tokáni“ dlouhá léta patřilo mezi nejnavštěvovanější v celém Českém Švýcarsku. Turisté se rádi zastavili v restauraci v roubeném srubu na něco dobrého k snědku, aby pak osvěženi pokračovali výletem dál po centrální části národního parku. Přestože nejhezčí z těchto historických loveckých chal lehly v roce 2020 popelem, zachovala se alespoň jedna budova, kde nadále funguje útulná restaurace.
Turistická veřejnost se už dlouho těší na otevření modré trasy z Tokáně k Hadímu pramenu, kterou správa národního parku uzavřela kvůli nebezpečným smrkovým souším po kůrovci. Stejná situace je bohužel i na stezce k Černé bráně a Hřebcovým dolem. Průchodná zůstala žlutá trasa přes přes soutěsku Úzké schody od Purkartického lesa do Doubice. Doporučit lze též výlet po modře značené Hřebenovce z Rynartic přes Křížový vrch (nádherné vyhlídky) na Tokáň, odkud vede žlutá spojka na Jetřichovické stěny.
ZAJÍMAVÁ MÍSTA U TOKÁNĚ:
Soutěska Úzké schody • Naučná stezka Jetřichovické stěny • Vyhlídka Rudolfův kámen • Vilemínina stěna • Mariina skála • Skalní hrad Falkenštejn
ÚZKÉ SCHODYNEJZAJÍMAVĚJŠÍ MÍSTA ČESKÉHO ŠVÝCARSKA:
SKALNÍ HRAD ŠAUNŠTEJN
Foto:
Martin Zíka
Skupina tězko přístupných skalních věří, na nichž kdysi stávala pevnost Šaunštejn, byla v nedávné době zpřístupněna turistické veřejnosti soustavou nových žebříků a lávek, které zde instalovala správa národního parku. Výstup na hrad je docela dobrodružný a nedoporučuje se malým dětem.
Podobně jako ostatní skalní hrádky v oblasti Labských pískovců byla i pevnost Šaunštejn zbudována ze dřeva. Proto se po ní zachovaly jen stopy tesané v pískovci - komory, schodiště a kapsy na trámy. Hrádek Šaunštejn je dobře přístupný po silnici z Vysoké Lípy a je přímo na trase dálkové turistické magistrály E3 (z Mezní Louky do Jetřichovic). Citelnou erozi pískovce způsobenou vysokou návštěvností vyřešila správa národního parku novými pochozími lávkami. Samotný výstup na Šaunštejn po strmých schodištích je malé dobrodružství, ale výhledy z vrcholové plošiny stojí za to. Zejména západy slunce jsou odtud nezapomenutelné. Kousek od hrádku se nachází další rarita Českého Švýcarska - Malá Pravčická brána.
ZAJÍMAVOSTI V OKOLÍ ŠAUNŠTEJNA:
Naučná stezka Česká silnice • Naučná stezka Jetřichovické stěny • Malá Pravčická brána • Zážitkový areál Rysí stezka • Vyhlídka Na Zámečku (Vysoká Lípa) • Vesnická památková zóna Vysoká Lípa • Přírodní památka Hofberg • Skalní kaple KNY • Dolský mlýn
VÍCE O HRADU ŠAUNSTEJNNEJZAJÍMAVĚJŠÍ MÍSTA ČESKÉHO ŠVÝCARSKA:
KYJOVSKÝ HRÁDEK A KYJOVSKÉ ÚDOLÍ
Foto:
Martin Zíka
Kyjovský hrádek, kterému se kdysi též říkalo Pustý zámek nebo Karlův kámen, je malé seskupení skalních věží nad Kyjovským údolím. Říkalo se, že před dávnou dobou zde stála jakási dřevěná pevnost, ale nedochovaly se o tom žádné důkazy. Pro turistickou veřejnost je to každopádně nejatraktivnější část Köglerovy naučné stezky. Skalní štěrbiny se zdolávají pomocí žebříků, schodišť a lávek.
Také Kyjovské údolí se vzpamatovává z následků kůrovcové kalamity. Původní smrkový porost vzal za své a stezka podél říčky Křinice byla na nějaký čas uzavřena kvůli probíhající těžbě suchých smrků. Nyní už je Kyjovské údolí, kudy prochází i cyklotrasa číslo 3032 vedoucí kolem Turistického mostu do Zadní Doubice (turistický hraniční přechod), opět půchodné. Nejzajímavější úsek je skalní naučná stezka z Kyjova na Kyjovský hrádek. Znovu přístupné jsou i pseudokrasové jeskyně Klenotnice, Vinný sklep a Jeskyně víl. Turistická trasa kolem Brtnického hrádku k ledopádům zatím zprůchodněna nebyla.
ZAJÍMAVOSTI KYJOVSKÉHO ÚDOLÍ:
Köglerova naučná stezka • Hřbitov Kyjov • Kinského vyhlídka • Hradiště Kyjovský hrádek • Pseudokrasové jeskyně Klenotnice, Vinný sklep, Jeskyně víl • Zadní Doubice - Brtnický most (turistický hraniční přechod)
KYJOVSKÉ ÚDOLÍNEJZAJÍMAVĚJŠÍ MÍSTA ČESKÉHO ŠVÝCARSKA:
KÖGLEROVA NAUČNÁ STEZKA
Foto:
Martin Zíka
Köglerova naučná stezka procházející částečně územím národného parku České Švýcarsko a částečně Českým nizozemím byla historicky první naučnou turistickou trasou na českém území. V roce 1941 ji s přispěním místních turistických spolků založil amatérský přírodovědec Rudolf Kögler, který se podílel i na vytvoření unikátní geologické mapy v Zahradách pod Vlčí horou.
Köglerova naučná stezka je dlouhá celkem 23 km. Vede z Krásné Lípy na Vápenný vrch a pak klesá do Kyjovského údolí, prochází skalní oblastí u Kyjovského hrádku. Poté stoupá až k rozhledně na Vlčí hoře a vrací se přes Zahrady a Sněžnou zpět do Krádné Lípy. Na její trase je celkem čtyřicítka naučných zastavení s informacemi o přírodních zajímavostech a historických památkách. Absolvování celé trasy je poměrně náročné a proto je lépe ji absolvovat ve dvou etapách. Občerstvovací zastávky, kromě samotné Krásné Lípy, jsou v Kyjově (výletní restaurace) a ve Vlčí Hoře (Čajovna Nobilis Tilia). Z Rozhledny na Vlčí hoře jsou výborné výhledy do oblasti Českého a Saského Švýcarska, Lužických hor a Českého nizozemí.
ZAJÍMAVOSTI NA TRASE KÖGLEROVY NAUČNÉ STEZKY:
Dittrichova hrobka v Krásné Lípě • Přírodní rezervace Vápenka • Kyjovské údolí a Kyjovský hrádek • Vlčí hora - rozhledna • Studánka Veronika • Geologická mapa v Zahradách • Arboretum Sněžná • Krásný Buk - zřícenina • Dům Českého Švýcarska
KÖGLEROVA STEZKANEJZAJÍMAVĚJŠÍ MÍSTA ČESKÉHO ŠVÝCARSKA:
BRTNICKÉ LEDOPÁDY
Foto:
Karel Veselý
Skalní převisy v oblasti Brtnického hrádku jsou v zimních měsících nejnavštěvovanější oblastí Českého Švýcarska. Na jejich hranách se totiž tvoří pestrobarevná ledová výzdoba, která má podobu krápníkových záclon, sloupů a jazyků někdy až monumentálních rozměrů. Na krátké období v roce mezi oblevami a mrazivými dny tu vzniká malé ledové království.
Zatímco se v zimě většina národního parku České Švýcarsko uchyluje k odpočinku a přípravám na příští sezónu, sjíždějí se do obce Brtníky obdivovatelé zimních krás. Vyrážejí odtud po turistických trasách i neznačených lesních cestách do míst, která vešla ve známost tím, že zde zmrzlá voda na nějaký čas znehybní v podobě ledových skulptur. Každým rokem mají ledové kreace vytvořené přírodou jinou podobu a proto se Brtnické ledopády neokoukají. V současné době je však severní část národního parku silně zasažena kůrovcovou kalamitou. Suché stromy zde stojí již delší čas, trouchnivějí a pod tíhou ledu a sněhu hrozí jejich časté nekontrolované kácení. Z toho důvodu byla naučná stezka Brtnické ledopády dočasně zrušena a lidé se zde pohybují na své vlastní nebezpečí, což nabádá k velké ostrařitosti.
NEJHEZČÍ Z BRTNICKÝCH LEDOPÁDŮ:
Ledopád Opona • Ledopád Konírna • Malá kaskáda • Ledopád Betlém • Ledopád Varhany • Vlčí stěnka • Velký ledový sloup • Křepelčí stěnka
BRTNICKÉ LEDOPÁDYNEJZAJÍMAVĚJŠÍ MÍSTA ČESKÉHO ŠVÝCARSKA:
ROZHLEDNY ČESKÉHO ŠVÝCARSKA
Foto:
Martin Zíka
Přestože oblast Českého Švýcarska je díky vysokým skalám plná skvělých vyhlídek, najde se tu i několik rozhleden. Přímo na území národního parku sice není ani jedna, nicméně na jeho okraji je vyhlídkových věží hned několik a právě z nich je skvěle vidět na skalní masivy Českého i Saského Švýcarska. Z tohoto hlediska má jednoznačný primát rozhledna v Janově nad Hřenskem.
Všechny níže vyjmenované vyhlídkové věže nabízejí za dobré viditelnosti skvělé pohledy nejen na krajinu Českého a Saského Švýcarska, ale také do oblasti Lužických hor, Českého středohoří a Českého nizozemí. A to vždy z jiné strany, takže po jejich návštěvě získáte ucelený dojem o této turisticky atraktivní oblasti. Také z historického a konstrukčního hlediska má každá z rozhleden jiný charakter, který zpravidla odpovídá době, kdy byla zbudována. Některé rozhledny jsou kamenné (Sněžník, Jedlová, Tanečnice), některé dřevěné (Zámecký vrch, Weifberg) a některé celokovové (Studenec, Janov). Janovská rozhledna patří k těm nejvyšším a nejlépe umístěným. Poskytuje výhled na hlavní masivy národního parku i na stolové hory v Sasku. Po velkém požáru v roce 2022 jsou z ní nejlépe vidět následky této přírodní katastrofy. Pokud se chcete podívat do méně známé oblasti Saského Švýcarska, pak vám k tomu skvěle poslouží rozhledna Weifberg pod Mikulášovickým hřbetem. V roce 2023 veřejnost zaskočila zpráva o požáru rozhledny na Vlčí hoře - jeho následky naštěstí nebyly fatální a díky spolupráci Klubu českých turistů s městem Krásná Lípa se tuto vyhlídkovou věž podařilo zprovoznit v rekordně krátké době.
ROZHLEDNY V OKOLÍ ČESKÉHO A SASKÉHO ŠVÝCARSKA:
Rozhledna v Janově nad Hřenskem • Vyhlídka Růženka na Pastevním vrchu u Růžové • Rozhledna na Vlčí hoře u Krásné Lípy • Rozhledna na Zámeckém vrchu u České Kamenice • Rozhledna na Studenci v Lužických horách • Rozhledna Jedlová v Lužických horách • Rozhledna Tanečnice u Mikulášovic • Rozhledna Weifberg u Hinterhermsdorfu • Rozhledna Děčínský Sněžník u Jílového
JANOVSKÁ ROZHLEDNANEJZAJÍMAVĚJŠÍ MÍSTA LABSKÝCH PÍSKOVCŮ:
ČESKÁ KAMENICE A OKOLÍ
Foto:
Martin Zíka
Jedním z nejlepších výchozích míst pro výlety do Českého Švýcarska je městečko Česká Kamenice. V minulosti bylo i správním centrem celé oblasti. Sídlil zde totiž na svém zámku kníže Rudolf Kinský, který jako první začal zpřístupňovat výletníkům nejkrásnější místa svého českokamenického panství.
Městečko Česká Kamenice na Děčínsku má pro turistiku velmi výhodnou polohu. Nachází se na hranici tří atraktivních chráněných krajinných oblastí - Labské pískovce, Lužické hory a České středohoří. Jeho centrum je vyhlášeno jako městská památková zóna. Můžete se tady procházet mezi starobylými domy, zastavit se v minipivovaru nebo v jedné z kaváren. Začít s prohlídkou města byste měli v městském turistickém informačním centru, které najdete přímo na náměstí. Pracovnice infocentra vám doporučí prohlídku barokní poutní kaple Narození Panny Marie, návštěvu kostela svatého Jakuba Staršího s možností vyhlídky z věže, výlet na Kamenický hrad s rozhlednou nebo vyhlídkový okruh kolem Bratrských oltářů. Pokud zavoláte do infocentra (608 769 768) s dostatečným předstihem, můžete si pro skupinu objednat zajímavou komentovanou prohlídku historického centra. Autobusy a vlaky vás z České Kamenice zavezou kam potřebujete. V letní sezóně dokonce o víkendech jezdí turistická Sklářská lokálka (Kamenický motoráček) do Kamenického Šenova (muzeum tradiční umělecké sklářské výroby).
ZAJÍMAVOSTI V OKOLÍ ČESKÉ KAMENICE:
Hrad Kamenice • Rozhledna na Zámeckém vrchu • Vyhlídka Jehla, Tell platte a Ponorka • Lesní modlitebna Bratrské oltáře • Park miniatur Mlýnky Brand • Podzemní továrna Rabštejn • Přírodní památka Pustý zámek • Přírodní památka Noldenteich • Sklářská lokálka (Kamenický motoráček)
TURISTIKA V ČESKÉ KAMENICINEJZAJÍMAVĚJŠÍ MÍSTA LABSKÝCH PÍSKOVCŮ:
PŘÍRODNÍ REZERVACE KAŇON LABE
Foto:
Martin Zíka
Mezi Děčínem a lázeňským městečkem Bad Schandau vytvořila řeka Labe úchvatný pískovcový kaňon. Je nejhlubší svého druhu ve střední Evropě. Jeho pravá strana byla vyhlášena jako národní přírodní rezervace „Kaňon Labe“. Hluboké údolí vedoucí skrze státní hranici do Německa je důležitou dopravní tepnou pro lodě, vlaky, auta, kola i pro pěší. Turistické trasy vedou po obou stranách řeky.
Labský kaňon si můžete užít různými způsoby. Vysoké skalní stěny lze obdivovat pohodlně z okna vlaků Dráhy národního parku zastavujících v Přípeři, Dolním Žlebu, Schmilce a Schöně. Od všech stanic vycházejí značené turistické trasy. Pokud byste se od vlaku potřebovali dostat na druhou stranu řeky, můžete využít přívozy (v Dolním Žlebu, Schöně či Schmilce). Podél levého břehu řeky je vedena dálková Labská cyklostezka procházející celým kaňonem. V létě se nabízí příležitost obdivovat skalní stěny a věže z paluby výletní lodě na trase Děčín - Hřensko - Bad Schandau. Nejsilnějším zážitkem však je plavba labským kaňonem v kanoi či na raftu. Ucítíte vůni řeky a bezprostřední kontakt s přírodou. Přitom se můžete občas zastavit u břehu a osvěžit se koupelí. Budete překvapeni, jak je před Hřenskem říční voda čistá. Vhodné plavidlo s potřebnou výbavou si můžete zapůjčit od některé vodácké agentury v Děčíně.
ZAJÍMAVOSTI V LABSKÉM KAŇONU:
Císařská vyhlídka na Kvádrberku • Růžová vyhlídka • Vyhlídky Labská stráž a Belveder • Kyvadlový přívoz v Dolním žlebu • Dolní Žleb (restaurace) • Klopotský vodopád • Hřensko a okolí • Skalní oblast nad obcí Schmilka • Vyhlídka Schrammstein • Lázeňské městrečko Bad Schandau
VÍCE O LABSKÉM KAŇONUNEJZAJÍMAVĚJŠÍ MÍSTA LABSKÝCH PÍSKOVCŮ:
VYHLÍDKA BELVEDER A DOLNÍ ŽLEB
Foto:
Martin Zíka
Vyhlídka Belveder je půvabné místo na vysoké skalní hraně, které si přizpůsobili lidé, aby mohli pohlédnout do hloubky Labského Kaňonu. Je dobře přístupné i návštěvníkům, kteří přijedou autem na Labskou Stráň. Vyhlídka byla původně vybudována pro kratochvíle panstva, pro které se zde konaly koncerty a taneční večírky.
Turistická trasa vedoucí kaňonem Suché Kamenice z Hřenska na Labskou Stráň je již delší čas uzavřena. Nejlepším výchozím místem pro výlet na vyhlídku Belveder je nyní obec Dolní Žleb, kde staví Dráha národního parku. K zelené turistické trase na druhé straně řeky Vás doveze přívoz. Od něj je to k vyhlídce pouhý jeden kilometr, ale svižně vzhůru úbočím labského kaňonu. Zpátky se můžete vrátit stejnou cestou nebo podniknout delší výlet po červené turistické trase směrem k Děčínu a užít si další krásné vyhlídky - Růžová vyhlídka, Spálenisko, Labská stráž, Císařská vyhlídka.
VYHLÍDKA BELVEDERNEJZAJÍMAVĚJŠÍ MÍSTA LABSKÝCH PÍSKOVCŮ:
DĚČÍNSKÝ SNĚŽNÍK A DRÁŽĎANSKÁ VYHLÍDKA
Foto:
Martin Zíka
Magicky přitažlivý Děčínský Sněžník je jediná stolová hora na české straně Labských pískovců, zato je však nejvyšší (723 m n. m.). Na její severozápadní skalní hraně při silnici vedoucí k rozhledně stojí dřevený ukazatel upozorňující na Drážďanskou vyhlídku. Z ní je možné za dobré viditelnosti obdivovat krásy Saského Švýcarska, například Königstein, Lilienstein, Zchirnstein a další z krajiny výrazně vystupující masivy.
Od odbočky na Drážďanskou vyhlídku vede ke kamenné rozhledně Děčínský Sněžník asfaltová silnička. K věži postavené roku 1884 vedou značené turistické trasy i z jiných směrů. Od Petrovic přichází dálková červená turistická magistrála E3, která z vrcholu hory klesá až do Děčína. Zelená trasa vede z Jílového (kam o víkendech v letní sezóně jezdí turistická lokálka Kozí dráha - Podkrušnohorský motoráček) a dále pokračuje přes Děčínský Sněžník do Maxiček a Čertovy vody, v labském kaňonu se stáčí do Děčína. Přímo u věže začíná naučná stezka „Zapomenuté pohraničí“ vedoucí souběžně s červenou magistrálou až do Adolfova v Krušných horách. Klíč od rozhledny si mohou turisté po zaplacení vstupného vyzvednout v bufetu přímo pod věží. Za dobrých klimatických podmínek jsou výhledy fantastické. Spatříte nejen oblast Saského a Českého Švýcarska, ale také vrcholy Lužických hor, Ještědský hřbet, České středohoří i hřeben Krušných hor. Červená trasa vede přímo podél jižní hrany Děčínského Snežníku a poskytuje tak další krásné výhledy.
DĚČÍNSKÝ SNĚŽNÍKNEJZAJÍMAVĚJŠÍ MÍSTA LABSKÝCH PÍSKOVCŮ:
TISKÉ A RÁJECKÉ SKALNÍ MĚSTO
Foto:
Martin Zíka
Skalní město v Tisé se nachází v nejzápadnější části CHKO Labské pískovce. V celém Ústeckém kraji je to nepochybně největší a nejkrásnější soustava skalních věží, která každoročně přiláká desítky tisíc turistů. Za výjimečnou procházku po naučné stezce se platí vstupné.
Tiské stěny jsou rozděleny na dva okruhy - Malé a Velké skalní město. Orientovat se v něm můžete dobře podle turistických značek. Prochází se různými štěrbinami, tunýlky a náměstíčky, záhy se ocitáte na vrcholcích skal s parádními vyhlídkami na České středohoří a Krušné hory. S dětmi se tu můžete procházet celý půlden. Skály nad Tisou jsou jen menší částí celého systému, do kterého patří též Ostrovské skály, Rájecké skály, Bürschlické stěny a Volské kameny. Tisá je velmi vyhledávanou lezeckou oblastí v Labských pískovcích - u Ostrova je mezi skalami instalován památník horolezců, kteří tragicky zahynuli. Prochází tudy několik turistických tras včetně dálkové Hřebenovky. V zimním období jsou v okolí upravené běžecké tratě mezi Rájcem, Tisou a Sněžníkem.
SKALNÍ ÚTVARY TISKÝCH STĚN:
Meduza • Golem • Herkules • Slon • Drak • Popelka • Mumie • Kamenný sněhulák • Skalní hřib • ...a další
TISKÉ STĚNYZ Labských pískovců a národního parku České Švýcarsko jsme pro vás připravili jen malou ochutnávku. Další nepřeberné možnosti pro krásné výlety a zážitky se nabízejí na německé straně této destinace. Ačkoli se region postupně vzpamatovává z následků kůrovcové kalamity, což vedlo k dočasnému uzavření některých turistických tras, stále je zde mnoho úžasných míst, která návštěvníky okouzlí tak, že se k nám rádi vracejí. Aktuální stav podmínek pro turistiku získáte v informačních centrech provozovaných v každé větší obci nabo také v Turistickém magazínu:
ČESKÉ ŠVÝCARSKO
V TURISTICKÉM MAGAZÍNU
DALŠÍ TIPY
NA VÝLETY
SPECIÁL TURISTICKÉHO MAGAZÍNU
ČESKÉ ŠVÝCARSKO
VYDAL © 2023
www.turisticky-magazin.cz
NA VŠECHNY POUŽITÉ FOTOGRAFIE A TEXTY SE VZTAHUJE AUTORSKÉ PRÁVO.