AKTUALIZACE: 13.7.2024
Publikováno: 11.3.2024
Rubrika: Metodika / Naučná stezka
Region: Ústecký kraj • Destinace: České Švýcarsko
ZÁPISNÍK MLADÉHO PŘÍRODOVĚDCE
Aby turisté nebyli škodnou, ale respektovanými ochránci přírody.
V souvislosti se situací v národním parku České Švýcarsko jsem zaznamenal určité společenské napětí, které po dvou živelných pohromách (kůrovcová kalamita a požár u Hřenska) vzniklo mezi ochránci přírody a lidmi zainteresovanými v cestovním ruchu. V důsledku toho se na sociálních sítích začaly objevovat snahy označující turistickou veřejnost za škodnou, padl dokonce i nový termín „turistoterorista“. Napadá mne způsob, jak se s novým druhem tohoto „zeleného fanatismu“ důstojně vypořádat.
Foto: Martin Zíka
Na naučné Rysí stezce u Mezné v Českém Švýcarsku, která se nachází vzhledem ke kůrovcové kalamitě trochu v zanedbaném stavu, objevíte spoustu zajímavých a vtipných stanovišť, z nichž některá jsou praktickou ukázkou návodů ze Zápisníku mladého přírodovědce.
Ono jde totiž o to, že není turista jako turista. Bývávaly doby, kdy organizovaný turista byl považován za kvalifikovaného znalce a ochránce přírody, což už je bohužel minulost. Hodně to souvisí s výchovou a vzdělávacím procesem. Dětem se dříve dostávalo kvalitního přírodovědného vzdělání, fungovaly hodiny praktické výuky na školních zahradách, velmi oblíbené byly kroužky mladých ochránců přírody navazující na aktivity hnutí Brontosaurus a podobných organizací. Není proto divu, že lidé měli vztah k přírodě mnohem bližší, než má dnešní mladá generace odkojená bezbřehým konzumem, virtuální realitou, stupidní reklamou a školstvím zejícím nad propastí.
MOŽNOST VOLBY „BÝT ČLOVĚKEM“ TU JE
Na druhou stranu není nikomu upíráno právo se o přírodu zajímat, případně se i ucházet o povolání s touto orientací, byť tyto možnosti jsou velmi omezené. Je svobodnou volbou každého jedince, jaký vztah k přírodě (jakožto k matce i kolébce lidstva) zaujme. Je tedy i volbou každého rodiče, zda své děti povede tímto nebo jiným směrem. A o tom to právě je, ukázat dětem, že existuje možnost se o přírodu zajímat více, než poskytuje standardní „vzdělávací“ systém.
ZÁPISNÍK MLADÉHO PŘÍRODOVĚDCE
Na tomto místě musím velmi pochválit správu národního parku České Švýcarsko za vzdělávací aktivity směřující hlavně ke školní mládeži. V průběhu každého roku se dějí různé exkurze a workshopy v terénu, kam se můžete přihlásit i se svými dětmi. Vydávají se zajímavé publikace a sborníky a také se pořádají přednášky na školách a v knihovnách. Na webu https://www.npcs.cz/evvopublikace si můžete stáhnout řadu zajímavých věcí, z nichž nejzdařilejší se mi zdá Zápisník mladého přírodovědce.
Je to třicetistránkový bohatě ilustrovaný pracovní sešit plný zajímavých informací a návodů, podle kterých můžete při troše šikovnosti nejen postavit ptačí budku nebo příbytek pro netopýra, ale vyzkoušíte třeba výrobu pampeliškového medu či provozování hmyzího hotelu. Zápisník je členěn podle ročních období a je tak šikovnou inspirativní pomůckou. Navíc k dispozici ke stažení zdarma.
O PŘÍRODĚ SE NEJVÍCE DOZVÍTE V PŘÍRODĚ
Pokud tedy jako rodiče cítíte potřebu svým dětem o přírodě říci víc, než, že zelenina se kupuje hotová v supermarketu, pak jako začátek doporučuji čerpat právě u tohoto zdroje. Posléze si už určitě najdete cestu k dalším zajímavým tématům, ale hlavně cestu ven. Neboť nikde si nemůžete vytvořit vztah k přírodě bližší, než když se do ní úplně ponoříte. A nakonec se můžete stát i turistou, který svými vědomostmi a příkladným chováním vytře zrak i ledajakému strážci národního parku :)
VYDEJTE SE PO STEZKÁCH NAUČNÝCH
Využít k tomu můžete například různé naučné stezky, kterých je nejen v Českém Švýcarsku opravdu hodně. Jen v Ústeckém kraji jich najdete přes osmdesát! Mají různé zaměření, některé jsou pohádkové, jiné geologické, další se věnují vodním živočichům nebo historii, a tak dále. Z těch, co jsem měl možnost vidět, rád doporučím například Köglerovu naučnou stezku u Krásné Lípy, naučnou stezku Po stopách červeného mravence u Lipové v Českém nizozemí, naučnou stezku Větruše - Vrkoč u Ústí nad Labem nebo krásnou Rysí stezku u Mezné přímo v srdci národního parku České Švýcarsko.
TURISTA NENÍ ŠKODNÁ!
Na závěr tohoto článku bych chtěl naznačit. Že bychom se také měli naučit rozlišovat, mezi turistou a škodnou. A to v tom smyslu, že turista je člověk, který přírodu rád zkoumá, obdivuje a chrání, přičemž i mnohokrát nabídne pomoc v podobě šikovné ruky či zkušenosti. Právě takové fajn lidi najdeme například ve skautských oddílech nebo v Klubu českých turistů.
Oproti tomu „škodná“ je příležitostný výletník, který přírodu vnímá především jako atrakci pro vlastní pobavení, nedívá se pod nohy a nepřemýšlí nad odhozeným obalem od svačiny nebo žhnoucím nedopalkem. Takové lidi v přírodě opravdu nevidíme rádi. Žel současná společnost mílovými kroky směřuje k tomu, aby škodné bylo mnohem více, než turistů.
Ale můžeme to změnit. Fakt je ten, že možnost volby má každý z nás.
p.s. Velké poděkování patří všem kantorům a kantorkám, které vedou turistické kroužky a vodí děti do přírody, navzdory tomu, že se tak ocitají jednou nohou v kriminále. To jsou hrdinové dnešní doby!
Fotografie k článku:
Foto: Martin Zíka
Na naučné Rysí stezce u Mezné v Českém Švýcarsku, která se nachází vzhledem ke kůrovcové kalamitě trochu v zanedbaném stavu, objevíte spoustu zajímavých a vtipných stanovišť, z nichž některá jsou praktickou ukázkou návodů ze Zápisníku mladého přírodovědce.
Foto: Martin Zíka
V konzumní společnosti je pro většinu lidí příroda jen zajímavou atrakcí. Na hony jsme se vzdálili vědomí, že z přírody jsme vzešli a bez přírody bude po nás veta.
Foto: Martin Zíka
Köglerova naučná stezka patří mezi nejdelší a také nejzajímavější v Ústeckém kraji. Je dlouhá skoro 24 kilometrů! Pečuje o ni Klub českých turistů z Krásné Lípy.
Foto: Martin Zíka
Klub českých turistů je plný šikovných babiček a dědečků, kteří by rádi brali svá vnoučata do přírody. Často se však setkáváme s názorem, že vnoučata na své prarodiče prostě nemají čas... Musí totiž čumět na tablet nebo usilovat o slávu svých trenérů, a podobně.
Foto: Martin Zíka
Naučné stezky mají jednu velkou výhodu - jsou k dispozici zadarmo!
Foto: Martin Zíka
Na některých zoologických naučných stezkách se můžeme potkat i se živými zvířaty. A to je teprve zážitek! Pamatujte však, že správný turista divoká ani hospodářská zvířata nikdy nekrmí, protože ví, že by jim tím mohl ublížit.
Foto: Martin Zíka
Zejména v letní sezóně přijíždí do Českého Švýcarska lidí opravdu hodně. Není proto divu, že se mezi nimi najde občas i „škodná“, ze které jsou strážci národního parku na větvi. Ale i oni by měli rozlišovat a neházet turisty se škodnou do jednoho pytle.
Související články:
ČESKÉ ŠVÝCARSKO MĚNÍ SVOU TVÁŘNAUČNÁ STEZKA „BERTINO ÚDOLÍ“
NAUČNÁ STEZKA PEVNOST TEREZÍN
NAUČNÁ STEZKA U DIVÉHO MUŽE
KOLEM ZÁMECKÉHO RYBNÍKA V LIPOVÉ
NAUČNÁ STEZKA HAVRANÍ KAMENY
NAUČNÁ STEZKA GABRIELKA V KRUŠNOHOŘÍ
NAUČNÁ STEZKA POD VYSOKÝM OSTRÝM
KÖGLEROVA NAUČNÁ STEZKA V ZIMĚ
PO ŽLUTÉ Z PÁTKU DO STRADONIC A JEŠTĚ KOUSEK DÁL
NAUČNÁ STEZKA VĚTRUŠE – VRKOČ
NAUČNÁ STEZKA OKOLÍM STUDENCE
NAUČNÁ STEZKA RŮŽOVÁ
NAUČNÁ STEZKA ZAPOMENUTÉ POHRANIČÍ
KAM ZMIZELA SKLÁŘSKÁ NAUČNÁ STEZKA?
NAUČNÁ STEZKA SRBSKÁ KAMENICE
NAUČNÁ STEZKA TESAŘOVA CESTA
ZNAČKAŘI NA TURFESTU SKLIDILI POTLESK
VOZÍČKÁŘSKÁ TRASA KRÁSNOLIPSKEM
Komentáře k článku:
Máte-li k článku zajímavou doplňující informaci, připojte ji jako komentář:
Komentováno: 12.03.2024
Po přečtení článku asi nasledujici: posledních třeba 10-15 let mi přijde, ze Národní parky (nejen jmenovaný) funguji spíše jako platforma pro podnikání “malá domu” než jako nějaká organizace na ochranu přírody. Turisti ( myšleno ti normální-odpovědní) tu byli daleko dříve a přírodě když už neprospivali, tak alespoň neškodili. Ale když vidím na jedné straně úzkostlivě přehnaně radobychraneni přírody a na té druhé komerci, říkám si- je vůbec dobře, ze nějaký parky existují? ( myšleno organizacne)
Komentováno: 12.03.2024
Část druhá: samozřejmě nic proti ochraně přírody, naopak, ale reálné: čemu se prospělo a čemu se zabránilo existenci parku? Katastrofám ne a jen to umožňuje zvyšovat ceny protože “ jste v parku”… s pozdravem Jan Usak KCT Benešov nad Ploucnici
Komentováno: 14.03.2024
Nám, starým trempíkům, kteří v přírodě prožili kus života a vždycky dbali o to, aby po sobě nezanechávali negativní stopy, nezbývá, než uronit slzu. I v Českém Švýcarsku jsme prožili mnoho krásných chvil, než přišli zelení magoři, zničili všechny kempy a udělali si tady „koncentrák pro zvířata“, kam nikdo, kromě nich, nesmí. Jerry