ING. ANTONÍN NÝDRLE A MUDR. VÁCLAV PAŘÍK

Vděčíme jim za první kroky českých organizovaných turistů v Ústeckém kraji.

Karel Punčochář, spoluautor Historie organizované turistiky Ústeckého kraje vydané r. 2011, zjistil v Čas. turistů založení odboru KČT v Ústí n. L. již v roce 1890: Odbor v Ústí nad Labem zvolil v ustavující valné hromadě dne 20. dubna 1890 do výboru tyto členy: předseda: Hynek Karas, knížecí Švarcenb. úředník, jednatel: Antonín Nydrle, technický správce v Kr. Březně, pokladník: Ant. Bubeníček, účetní, Jan Coufal, restaurateur, P. Ant. Láš, kaplan, Emil Pflugmacher, správce velkostatku, atd.

Foto: Josef Otradovec

Třebenický hostinec V Radnici. V květnu 1894 zde došlo k historickému náborovému setkání ústeckých turistů vedených jejich předsedou A. Nýdrlem se zájemci o založení odborů KČT. Na tabuli lze rozeznat nápis Studentská noclehárna - termín používal KČT. Za dobové foto děkujeme současnému vlastenci Josefu Otradovci z nedaleké Sutomi.

"Stanovy tohoto veledůležitého odboru byly již ke schválení zadány" - pokračuje r. 1890 Časopis turistů, který vychází již 130 let. "Doufáme, že tento odbor bude ještě v letošní saisoně míti hojně příležitosti k platné práci v našem zájmu. Srdečně jej vítáme v našem středu!"

PROČ PRVNÍ ODBOR DNEŠNÍHO ÚSTECKÉHO KRAJE VZNIKL V PŘEVÁŽNĚ NĚMECKÉM PROSTŘEDÍ?

Proč nevznikl ve místech s převahou Čechů? V Roudnici či Lounech založili KČT až v roce 1894, o celé čtyři roky později. Za rozšířením turistického hnutí stáli dvě osobnosti, ústecký Ing. Antonín Nýdrle a třebenický MUDr. Václav Pařík! V Třebenicích založil odbor KČT slavný vlastenec, první český starosta městečka MUDr. Václav Pařík (1839–1901). Odbor fungoval v letech 1893–1903. Potom ještě v letech 1920–1938.

ODBORNÍK KVASNÉ CHEMIE ANTONÍN NÝDRLE

Kdo však byl „technický správce v Kr. Březně“? Rok po založení ústeckého odboru se stal jeho předsedou. Literatura o kvasné chemii uvádí: Ing. Antonín Nýdrle se narodil ve Staré Pace r. 1862. Praktikoval v pivovarech Klášterec nad Jizerou a v Měšťanském pivovaru v Plzni. V cizině strávil 2,5 roku. Od r. 1887 působil jako technický správce obilních lihovarů v Březnici nad Labem (nyní Krásné Březno) a v Teplicích Šanově. Roku 1909 vydával a redigoval časopis Lihovar. Výborná znalost německého jazyka, ve kterém publikoval odborné knihy mu umožnila, aby „pracoval pro zřízení odboru v Ústí n./L., na hranici národnostní ve Středohoří.“

Wikipedie je stručnější: Antonín Nýdrle (1862–1921) byl český odborník na kvasnou chemii. Pracoval převážně v lihovarech na Ústecku a Teplicku, kde se zapojil i do podpůrných aktivit ve prospěch české menšiny. Od r. 1900 řídil lihovarnickou školu, později se stal profesorem vysoké školy zemědělské a lesnické v Praze. Přispíval do Ottova slovníku naučného pod značkou Ne.

NÁBOROVÉ VLASTENECKÉ VÝLETY

Ve zmíněné Historii, na str. 13–16 citujme dva nedělní výlety z května 1894. Označme je jako náborové! První 6. května 1894 na krásné trase Lovosice – Velemín – Režný Újezd – Boreč – Sutom – cíl Třebenice. „V besedním hostinci na Radnici shromáždila se četná společnost krajanů z Litoměřic, Roudnice, Loun a jiných měst, k nimž přibyla druhá skupina výletníků z Ústí. L.“ Přivítal je „vřelým proslovem“ starosta Třebenic MUDr. Václav Pařík. „Za uvítání poděkoval a důležité národní baště českým Třebenicím připil starosta odboru Ústeckého“ - kdo jiný, než A. Nydrle, autor článku v Čas. turistů. Oba vlastenci zřejmě „četné společnosti krajanů“ vysvětlili, jak založit nový odbor. To nebylo za Rakouska – Uherska jednoduché, byl potřebný např. souhlas hejtmanství.

LOVOŠ JAKO TRÉNINK K ZDOLÁNÍ NEBETYČNÝCH VELIKÁNŮ HORSKÝCH

Antonín Nydrle v Čas. turistů popsal také druhý „náborový“ výlet 20. 5. 1894 „z Ústí parníkem do Litochovic, kde čekala na ně četná společnost z Litoměřic a Roudnice“. Společně na trase Dobkovice – Chotiměř – Oparenské údolí – zřícenina Oparno, kde čekala další „četná společnost česká z Roudnice, Lovosic, a Bíliny“. Společný výstup na Lovoš popsal: „Právě proto však, že tato cesta byla až příliš přímá, byla také velice obtížná a poskytovala nemilou snad některým průpravu ku slézání nebetyčných velikánů horských.“

Sami posuďme, jak se „nábory“ povedly: v Roudnici a Lounech založili KČT ještě v květnu a červnu téhož roku 1894. V Roudnici zanikl v 80. letech, v Lounech pracuje od r. 1894 nepřetržitě. Víme, že účastníkem výletů byl lounský Karel Goszler, protože náborový výlet také výstižně popsal. V Lovosicích fungoval odbor v letech 1902–1906 a 1920–1938, v Litoměřicích 1920–1938, v Bílině 1928–1938 a krátce po r. 1946.

POKRAČOVAL V PRAZE

V roce 1897 Antonín Nýdrle přešel do Prahy. V 35 letech byl jmenován ředitelem lihovarnické školy a výzkumné lihovarnické stanice. Vyučoval na vysoké škole zemědělské. V Čas. turistů se překvapivě objevuje jako předseda pražského odboru KČT! Čteme dobře: po příchodu do Prahy se nechal zvolit předsedou nejpočetnějšího českého odboru! Čítal pětinu tehdejších členů v Čechách, kolem 2.500. Ostatních členů bylo asi 10,5 tisíce. Při svých ředitelských starostech si našel čas, aby předával zkušenosti!! K šíření vlasteneckého turismu!

ZEMŘEL PŘI TURISTICE

„Inž. Antonín NYDRLE, profesor české techniky a ředitel lihovarnické školy tragicky skonal v sobotu 14. května 1921 večer. Vlak, kterým tak často dával se unášet po krajích naší vlasti, Český ráj, ta krásná příroda, k níž tolik lnul, byl mu osudným. Cestou do Sedmihorek přehlédl, že vlak dospěl cíle a vyskakuje z rozjíždějícího se vlaku, dostal se pod kola vozu. Cestou do Turnova zemřel vykrvácením.

Pomíjíme vědecké zásluhy zvěčnělého vynikajícího odborníka, vzorného učitele a vychovatele celé generace lihovarníků, pomíjíme jeho odbornou činnost literární, ponechávajíce ocenění kruhům odborným; nemožno však nevzpomenouti jeho zásluh v oboru české turistiky. Zvláštní náhodou právě v minulém čísle ČT, ve zprávě odboru Ústí n./L., bylo poukázáno na zásluhy zakladatele tamního odboru a než se číslo dostalo do rukou členstvu, byl už pochován v rodišti svém v St. Pace.

Prof. Nydrle byl členem klubu již od r. 1890 a již tehdy v březnu, jako technický správce rafinerie v Krásném Březně pracoval pro zřízení odboru v Ústí n./L., na hranicí národnostní ve Středohoří. Hned v prvních začátcích KČST správně vystihl význam české turistiky na rozhraní národnostním a on to byl, který zřídil prvý odbor v poněmčeném území naší vlasti. Za pobytu svého v severních Čechách poznal život českých menšin a stal se také neohroženým jejich podporovatelem a zastáncem, ať již na místě samém, anebo v důležitých korporacích národních.

KČST zvláště mile musí vzpomínati na horlivou jeho činnost v době, kdy jako předseda tehdejšího odboru KČT v Praze vodíval pražské turisty po zajímavých místech naší vlasti, navštěvoval s nimi venkovské odbory, navazoval přátelské styky a svým jemným a milým jednáním uplatňoval význam české turistiky, zvláště v ohledu národnostním. Mnoho dobra vykonal a byl by ještě mnoho prospěl – tím truchlivěji vzpomínáme...

Podobné zprávy o tragédii 59letého vlastence přinesla r. 1921 Národní politika či Národní listy.

SOCHA, OBRÁZEK, RODIŠTĚ, PRAVOPIS

Slavný starosta MUDr. Václav Pařík má v Třebenicích na náměstí sochu. Najdeme tu Paříkovo náměstí. Restaurace Radnice je stále v provozu. Jedinou podobiznu ústeckého vlastence, s jeho výraznými rysy, jsme našli v Komenského slovníku naučném, vydaném r. 1938: „Nýdrle Antonín, Ing. (1862–1921), č. chemik, prof. č. techniky a ředitel lihovarnického ústavu v Praze, technolog a odborník v lihovarnickém průmyslu. Napsal četné články z technologie kvasné, též články národohospodářské a statistické. Spisy: Lihovarství zemědělské (1920), Výroba lihu z kukuřice (1921).“

Rodná Stará Paka ho uvádí mezi několika vynikajícími rodáky. Mimo jiné: Jindřich Niederle (Nydrle), Jindřich Hartl, Antonín Nydrle a Jos. K. Šlejhar.

Zbývá zjistit, zda NÝdrle či NYdrle? Turisté psali krátké a technická veřejnost dlouhé ypsilon. Domnívám se, že vzhledem k zásluhám, to není podstatné. Vzpomeňme vlastence, odborníka na kvasnou chemii. Také kvasnic na výrobu piva, neboť pivo zůstalo a zůstává přítelem většiny turistů.

POKRAČOVATELÉ

Popsaná místa Středohoří dlouho navštěvujeme dle kalendářů turistů. V letech 1971–1990 pořádal litvínovský oddíl pochody Za Přemyslem Oráčem; potom pokračoval odbor KČT Lokomotiva Most. Letošní jubilejní 40. Jarní putování okolím Lovoše odboru KČT Lovosice 27. 4. 2019 opět nabízí „průpravu ku slézání nebetyčných velikánů horských“. Cíl je tradiční, v turistické chatě na vrcholu Lovoše, uvádí web odboru, s jeho předsedkyní Milenou Šiklovou. Po cestě, kterou kráčeli naši první organizovaní turisté!

NALEZEN UNIKÁTNÍ SNÍMEK KČT ÚSTÍ NAD LABEM Z ROKU 1893
Pan Ivo Pech z Oseka nám laskavě poskytl pravděpodobně nejstarší fotografii KČT našeho kraje. Snímek je dokonce datován a lokalizován. TŮRISTÉ (jak je unikátní foto popsáno) navštívili Varhošť a snímek byl pořízen u vesnice Tašov, vše v pravobřežním Středohoří. Výletu se určitě účastnil zakladatel, jednatel a od roku 1897 předseda odboru Ing. Antonín Nýdrle (1862-1921). Domnívám se, že sedí 4. zleva bez klobouku. Ústí nad Labem bylo po Praze šestým odborem v Českém království.

Fotografie k článku:

Foto: Josef Otradovec

1902: Antonín Nydrle, předseda pražského odboru KČT na titulní straně Čas. turistů

Foto: Václav Novotný

ČAsopis turistů č. 1. ročník 1902. Antonín Nydrle se objevuje jako předseda pražského odboru KČT několikrát na titulní straně. Po příchodu do Prahy se nechal zvolit předsedou nejpočetnějšího českého odboru. Vodil na výlety pražské turisty. Podle textu připravoval přednášky, např. známého Aloise Svojsíka.

Foto: Václav Novotný

ČAsopis turistů ročník 1921. str.123 Zprávy odboru KČT Ústí nad Labem. Jednatel odboru vzpomíná na zásluhy zakladatele Antonína Nydrle. Nikdo netušil, že až zpráva vyjde, nebude již mezi živými.

Časopis turistů ročník 1921, str.183 smrt A. Nydrle,1.část článku

Foto: Václav Novotný

ČAsopis turistů ročník 1921, str.183: Zpráva o tragické smrti Antonína Nydrle, 1.část článku.

Časopis turistů ročník 1921 pokračování zprávy o smrti A. Nydrle

Foto: Václav Novotný

ČAsopis turistů ročník 1921, str.184 smrt Antonína Nydrle, 2.část článku.

Zatím jediná podobizna Ing. Antonína Nydrle z Komenského slovníku naučného

Foto: Václav Novotný

Nedokonalá, ale zatím jediná podobizna Ing. Nydrle z Komenského slovníku naučného, který byl vydán těsně před okupací roku 1938.

Ruina hradu Oparno. KČT Lokomotiva Most pořádá 16. 5. 2009 pochod Z Oparna za Přemyslem Oráčem

Foto: Václav Novotný

Alespoň jedna fotografie ze současnosti: Odbor KČT Lokomotiva Most pořádal 16. května 2009 pochod "Z Oparna za Přemyslem Oráčem". Aktivní pořadatelé nechtíc navázali na historické "náborové" setkání našich předků, českých organizovaných turistů. Na snímku je místo startu KČT Lokomotiva Most na zřícenině hradu Oparno.

Z výletu českých tůristů z Ústí nad Labem na Varhošť, dne 23. července 1893 (zastávka za Tašovem).

Foto: Ivo Pech

Lze identifikovat sedícího muže 4. zleva bez klobouku jako zakladatele, jednatele a předsedu odboru Ing. Antonín Nydrleho (1862-1921)? Odbor Ústí nad Labem byl po Praze šestým odborem v Českém království.