VRCH BOREČ A HRAD KOŠŤÁLOV

Zimní výlet na kouřící horu v Českém středohoří.

Národní přírodní památka vrch Boreč (449 m n. m.) a zřícenina čtyři kilometry vzdáleného hradu Košťálov na kopci zvaném Košťál jsou známé a mnohokrát popsané turistické zajímavosti nedaleko města Lovosice v západní části Českého středohoří. I my jsme se tam vypravili s benešovským Klubem českých turistů.

Boreč - národní přírodní památka - České středohoří

Foto: Martin Zíka

Národní přírodní památku Boreč můžete navštívit po naučné stezce vedoucí až k vrcholu, kde se nacházejí takzvané ventaroly - hluboké pukliny sahající až k úpatí hory.

Výpravu na vrch Boreč jsme si naplánovali hned poté, jak jsme se dozvěděli o jeho zajímavé přezdívce - kouřící hora Českého středohoří. Zvídavost nám nedala, abychom se o tom přesvědčili na vlastní oči a tak jsme se na tuto unikátní geologickou lokalitu vypravili, samozřejmě za chladného zimního počasí, k čemuž jsme měli pádný důvod.

BOREČ - 449 METRŮ NAD MOŘEM

Doutnající hora nebo též kouřící vrch - takto je zván výrazný znělcový kopec, jehož masiv je protkán systémem puklin a průduchů, které jsou příčinou zajímavého přírodního úkazu. Z jeho vrcholu stoupá záhadný dým. Že by se prastará sopka probouzela k životu? Měli by se obyvatelé Českého středohoří začít obávat o svá obydlí podobně jako třeba Islanďané?

NA BOREČ SE CHOZÍ ZA TŘESKUTÝCH MRAZŮ

Naštěstí nikoli. Nejde o kouř v pravém slova smyslu, ale o výpary teplého vzduchu vytvořené komínovým termickým jevem, který se projevuje zejména v zimním období. Z trhlin na úpatí hory je nasáván vzduch, který se uvnitř ohřeje a puklinami stoupá k vrcholu. V mrazech je zde možno ve vrcholových partiích pozorovat stoupající páru, která z těchto puklin vychází – my jsme však bohužel takové štěstí neměli, jelikož bylo nad nulou, ale ruce jsme si u průduchů ohřát mohli.

JAK KČT BENEŠOV NAD PLOUČNICÍ VYRAZIL NA BOREČ?

Už před sedmou hodinou ranní jsme se sešli na nádraží v Benešově nad Ploučnicí. Vlakem jsme pohodlně dojeli přes Děčín do Lovosic a přestoupili na autobus do Velemína - Režného Újezdu. Odtud jsme se již vydali po naučné stezce „Boreč“. Počasí, tentokrát bohužel, nebylo mrazivé, déšť střídalo slunce. Ale užili jsme si vyhlídková místa pod vrcholem odkud je parádní výhled na vrcholy centrálního středohoří.

BOREČ - KDYSI OPRAVDU SOPKA

Pára vycházející z vrcholu kopce Boreč může na nepoučeného návštěvníka působit tak, že právě stojí na probouzejícím se vulkánu. Pravda je ale taková, že sopečné vrcholy (Milešovka, Kletečná, Lovoš a mnohé další) , které dávají nezaměnitelný charakter celému Českému středohoří, vyhasly již před mnoha miliony let a už se asi neprobudí. Po prohlídce a prozkoumání průduchů, kolem kterých vede naučná stezka Boreč, jsme po žluté trase pokračovali k nedalekému vrchu Košťálu se zříceninou středověkého hradu Košťálov.

KOŠŤÁLOV JE VYNIKAJÍCÍ VYHLÍDKA

Od hradu Košťálov je skvělý kruhový výhled. Za příznivého počasí by člověk odtud vydržel krásy krajiny obdivovat dlouhé hodiny. Tolik času jsme výhledům však nevěnovali a po nějaké době jsme z „Košťálu“ pokračovali po červené do Třebenic. Tuto cestu můžeme turistům doporučit spíše za sucha, v ostatních případech počítejte s blátem až za ušima, což byl i náš případ. V Třebenicích jsme „výkonnostní“ část našeho výletu zakončili v místní restauraci.

CHVÁLÍME DOPRAVU ÚSTECKÉHO KRAJE

Spojení do Lovosic a následně do Režného Újezdu je skvělé, nikde se nečeká na přípoj více jak 10 minut. Cesta z Režného Újezdu do Třebenic je nenáročná (naše děti 6 let, 7 let a 12 let jí skoro celou cestu běžely) a pokud máte rádi skvělé výhledy a trochu bláta, tak je to výlet přímo pro vás. V Třebenicích je možnost občerstvení v místní restauraci. Nakonec jsme se projeli i Švestkovou dráhou z Třebenic do Lovosic (turistická železnice T4) a následně pak domů do Benešova nad Ploučnicí.