TAJEMSTVÍ SKLENĚNÝCH DESEK TURISTY A FOTOGRAFA KARLA GOSZLERA

Poklady z archivů odhalují podobu turistiky z dobách počátků.

Naše ohlédnutí se vztahuje k roku 2019, kdy lounský odbor KČT oslavil 125 let od svého založení. Při této příležitosti se Oblastní muzeum v Lounech rozhodlo uspořádat přednášku věnovanou turistice v Ústeckém kraji. Kurátor muzea Louny PhDr. Martin Vostřel k tomu napsal:

Lounští turisté na cestě z Hrádku na Milou.

Foto: Karel Goszler

Lounští turisté na cestě z Hrádku na kopec Milá. Název prý připomíná dívčí ňadro.

Od kolegy Jiřího Líšťanského jsem obdržel kontakt na pana Václava Novotného, spoluautora velmi zajímavé publikace Historie organizované turistiky v Ústeckém kraji. Díky těmto kontaktům jsem se dozvěděl, že v jižních Čechách žije vnuk Karla Goszlera, pan Svatopluk Goszler, který schraňuje soubor fotografických skleněných desek po svém dědečkovi.

Setkali jsme se v Lounech a velmi rychle jsme se domluvili, že se je lounské muzeum pokusí naskenovat a zpracovat. Jedná se o rozsáhlý, dosud neznámý soubor 585 skleněných desek z let 1890–1935, na kterých je zachycena řada zajímavých míst především z Loun a okolí, ale také z výletů mimo náš region.

JAK SKENOVAT STOLETÉ SKLENĚNÉ DESKY?

Prvním velkým úskalím se ukázalo skenování více než sto let starých skleněných desek. Požádal jsem o spolupráci MUDr. Bořka Zasadila, který nad skeny trávil řadu dlouhých dní a nocí. Čistil je a podařilo se mu vdechnout snímkům opět život. Zároveň byl první, kdo v plné kráse viděl vyvolané skeny. Trvalo dva měsíce, než byla na konci března všechna práce hotová. Nicméně ani zdaleka nekončí, neboť následuje práce badatelská, tzn. popis všech snímků. Teprve poté budou mít plnou vypovídací hodnotu.

KAREL GOSZLER BYL SKUTEČNÝM PANEM FOTOGRAFEM

Z malých skel se po sto letech podařilo získat krásné fotografie, zachycující řadu dnes již pozměněných míst nebo zmizelých zákoutí. Tehdejší fotograf pan Karel Goszler byl skutečným PANEM fotografem, který měl vynikající cit jak pro výběr místa, tak pro nádhernou kompozici, takže některé snímky jsou už téměř umělecké. Navíc se jednalo o turistu tělem i duší, který procházel málo poznaná místa Lounska a zachytil řadu krásných scenérií – rozlehlá luka, dnes již neexistující dlouhé řady topolů nebo zaniklé rybníčky.

Fotografoval také zmizelé Žatecké předměstí. Nejčastěji snímky zachycují blízké okolí Loun. Zvláštní láskou Karla Goszlera bylo České středohoří. S fotografií experimentoval. Některé snímky jsou tak dobře kolorované, že váháte, zda se nedíváte na barevnou fotografii. Rozdíl je pak viditelný často jen při velkém rozlišení. Překvapivým objevem byl i nález několika skutečně barevných fotografií. Barevně fotografoval zřejmě již ve dvacátých letech 20. století, zatímco doposud jsme znali nejstarší lounské barevné fotografie až z období 2. světové války!

KAREL GOSZLER Z ARCHIVU MUZEA LOUNY

Fotograf Karel Goszler se narodil se 12. prosince 1865 ve Březně u Postoloprt v domě čp. 35 Josefu Goszlerovi a Josefě Goszlerové, rozené Říhové. Pracoval jako náměstek ředitele Občanské záložny. Jeho láskou se stala turistika. V roce 1894 stál u zrodu odboru Klubu českých turistů Louny a byl jejím aktivním členem až do své smrti v roce 1936. Působil v průběhu let ve funkcích jednatele i předsedy spolku. Spolu s Ing. Josefem Ejemem byl také mezi prvními značkaři. Zároveň se podílel na přípravě turistického průvodce, jehož vydání trvalo třiadvacet let.

Značení cest a vytváření turistických map a průvodců patřilo mezi nejdůležitější aktivity lounského spolku. Spoluvytvářel tak infrastrukturu regionální turistiky, a co bylo důležité – šířil ji mezi veřejnost. Rovněž pomáhal se stavbou turistické chaty na Stříbrníku. Stál u zrodu Kroužku fotografů amatérů, který působil při KČT, a ze svých vycházek pořizoval fotografie. Ty posléze používal k promítání při spolkových večerech, jichž se účastnila i veřejnost.

Výsledkem soustavné obětavé činnosti Karla Goszlera byla dlouhodobá a kvalitní propagace turistiky, která přivedla do klubu řadu nových členů. Byl zkrátka všude, kde se něco dělo a mohl pomoci. Je sympatický zvláště tím, že patřil mezi tzv. šlapáky. To byli zdatní turisté, kteří se nebáli špatného počasí ani náročného terénu. Takových v klubu ani tehdy příliš nebylo.

JEDINEČNÝ SOUBOR SNÍMKŮ SI ZASLOUŽÍ PUBLICITU

Nalezený a naskenovaný soubor je natolik jedinečný, že si zaslouží, aby byl představen veřejnosti jak formou výstavy či přednášky, tak ideálně také v ucelenější podobě jako publikace, která by potěšila oko diváka a obyvatelům Lounska připomněla, jak je jejich kraj krásný, zajímavý a pestrý.

Děkujeme kurátorovi Oblastního muzea v Lounech PhDr. Martinu Vostřelovi, Ph. D. za velmi zajímavý článek a významný pohled do historie KČT.