Publikováno: 30.8.2024
Rubrika: Hory - vrcholy
Region: Litoměřicko • Destinace: České středohoří
TROJHORA - KLENOT STŘEDOHOŘÍ
Nečekaný alpinistický zážitek u Třebušína.
Mezi půvabnými vrcholy Českého středohoří má nepříliš známá Trojhora (451 m n. m.) jedno výjimečné postavení. Je to rozeklaný skalnatý hřebínek, jehož charakter intenzivně připomíná odvážné alpské stezky. Kdo je trochu šikovný a má i kuráž, ten se po něm dostane na skvělou vyhlídku skýtající výjimečné pohledy na podivuhodný kout Ústeckého kraje. Okolní krajině dominuje hora Sedlo, zřícenina hradu Kalicha a špičatý vrch Panna, kde kdysi taktéž stával hrádek.
Foto: Martin Zíka
Výstup na Trojhoru v Českém středohoří velmi připomíná horský terén. K vrcholu se dostanete za pár minut, ale i tak si pěkně provětráte plicní laloky.
Jistě není náhoda, že přímo pod Trojhorou se potkává Zlatá stezka Zemí hradů s Žižkovo stezkou Zemí hradů, což naznačuje, že vrch samotný stojí přímo nad nejatraktivnější dálkovou trasou. Ta prochází Českým středohořím od vrcholu k vrcholu, od hradu k hradu. V bezprostřední blízkosti Trojhory jsou to hrady Kalich, Panna a Litýš. Dříve vedla značená turistická trasa přímo přes skalnatý hřebínek, ale exponovaný (ne zcela bezpečný) terén byl příčinou, proč dnes k vrcholu vede jen odbočka od rozcestí na žluté stezce.
TROJHORA, DŘÍVE DREIBERG
Též historický německý název vrchu naznačuje, že se skládá z uskupení tří masivů, které vznikly ztuhnutím magmatu. Nejprve se tak stalo pod zemským povrchem a teprve později odplavením okolní hmoty se vzájemně propojená skaliska z limburgitu a trachytu dostala nad okolní terén. Dnes jsou malebným krajinným prvkem a můžeme zde pozorovat známou sloupcovou odlučnost horniny. Strmé skalní stěny se staly domovem mnoha zajímavých druhů rostlin, které běžně na turistických stezkách nevídáme. Suchá torza stromů na vrcholu podávají svědectví o tom, že život zde není zrovna jednoduchý. V létě výheň rozpálených skal, v zimě mrazivé větry.
Na jednom z vrcholů Trojhory najdeme schránku s knihou, do které se zapisují nadšení návštěvníci. Ti si pochvalují především krásný výhled na horu Kalich a obec Třebušín přímo pod ní. Slavný vojevůdce Jan Žižka si toto místo vybral pro vybudování jednoho ze svých sídel, které prý nikdy nebylo dobyto, přestože se nacházelo v těsném sousedství konkurence. Hned na sousedním vrchu Panně totiž Zikmund Děčínský z Vartenberka, odpůrce kališníků, nechal v době husitských válek vybudovat svůj hrádek, jehož posádka se pokusila Kalich neúspěšně dobýt. Naopak Husité roku 1423 dobyli Pannu.
Kdybychom v té době pobývali právě na Trojhoře, naskytlo by se nám dozajista úchvatné divadlo, když posádky obou pevností na sebe dorážely. Nakonec se ale oba hrady stejně staly útočištěm loupežnické chásky, a proto byly z císařského nařízení pobořeny. Na rozdíl od Panny, která zarostla křovinami, se však v posledních letech na Kalichu pilně pracuje a ze zbytků kdysi mohutné pevnosti je nyní krásná vyhlídka. Pohled z ní stojí za to porovnat s výhledem z Trojhory, kdy a za dobré viditelnosti spatříme stužku řeky Labe jak se vine Polabskou nížinou k posvátnému Řípu.
V pestré krajině kolem vrchu Trojhora také objevíme mnohé druhy chráněného rostlinstva a živočišstva. Zejména na jaře rozkvétají zajímavé rostliny, třeba lilie zlatohlávek, bažanka vytrvalá, mařinka vonná... Hemží se to tady ještěrkami, motýly a všelijakou broučí havětí. Kousek od značené stezky pod Trojhorou láká k obejmutí mohutný kmen památného stromu, který dostal hrdé jméno Buk pod Trojhorou.
VÝLET NA TROJHORU
Tak tedy kudy se k Trojhoře vydat? Díky solidnímu turistickému značení v této oblasti se nabízí několik možností. Těžko vybrat, jedna trasa je hezčí než druhá. My jsme nedávno vyzkoušeli příjemnou Žižkovu stezku Zemí hradů z Ploskovic. Při té příležitosti jsme si tam prohlédli zámek s lesoparkem. V Chudoslavicích doporučuji uhnout ze značené trasy a vzít to lesní cestou kolem památného buku k rozcestí pod Trojhorou a pak už strmou skalnatou pěšinou k vrcholu. Naše další kroky pak samozřejmě vedly do Třebušína, přičemž jsme se těšili na hospodu. Ta ale dle tvrzení domorodců otevírá až v pět večer, a tak jsme museli vzít zavděk lahváčema z obchůdku na návsi, které ale musím pochválit (solidní výběr dobře chlazených kousků :). No a pak jsme se samozřejmě rozhodli k výstupu na Kalich, ale o tom už zase jindy.
Fotografie k článku:
Dostupnost po značených trasách:
Na vrchol Trojhory vede žlutá turistická odbočka ze Zlaté stezky Zemí hradů.
Pod Trojhorou se potkávají červená a žlutá turistická trasa, obě procházející Zemí hradů. Tak se říká centrální části Českého středohoří. Piktogram naučné stezky je trochu matoucí. Naučná stezka zde oficiálně není.
Pozn.: O značené trasy v Ústeckém kraji pečují dobrovolní značkaři Klubu českých turistů.
Komentáře k článku:
Máte-li k článku zajímavou doplňující informaci, připojte ji jako komentář:
Komentováno: 15.11.2024
Zdravím, název Trojhory je sice odvozen z uskupení tří masívů, ale zřejmě jiných než máte na mysli. Jedná se o postupně klesající vrcholy vystupující z pískovcového podloží v jihozápadním směru. Přičemž ten nejvyšší tvořený skelným basanitem nese právě název Trojhora. O kousek níže, hned za "památným bukem" vystupuje na povrch trachytová "Horka" a na jejím konci, odděleně silnicí, vystupuje na povrch nejnižší z trojice - Ješonek. Každý z vrchů Trojhory má svou krásu i své taj
Komentováno: 15.11.2024
... krásu i své tajemství ;-) Horka je známá sezónním výskytem "praváků" a Ješonek je zase ze severní strany "zohaven" starým kamenolomem, ze kterého si komunističtí zemědělci z ploskovického družstva udělali skládku odpadu. Mimochodem právě Ješonek má nádherné západní svahy spadající přímo do koryta Chudoslavického potoka ;-) Mimochodem i na jihovýchodních svazích Trojhory jsou staré malé lomy a na severním svahu dokonce patrný starý sesuv ;-) hezký den, Vaše Dálnice D8 ;-)
