ING. ANTONÍN NÝDRLE A MUDR. VÁCLAV PAŘÍK

Vděčíme jim za první kroky českých organizovaných turistů v Ústeckém kraji.

Karel Punčochář, spoluautor Historie organizované turistiky Ústeckého kraje vydané r. 2011, zjistil v Čas. turistů založení odboru KČT v Ústí n. L. již v roce 1890: Odbor v Ústí nad Labem zvolil v ustavující valné hromadě dne 20. dubna 1890 do výboru tyto členy: předseda: Hynek Karas, knížecí Švarcenb. úředník, jednatel: Antonín Nydrle, technický správce v Kr. Březně, pokladník: Ant. Bubeníček, účetní, Jan Coufal, restaurateur, P. Ant. Láš, kaplan, Emil Pflugmacher, správce velkostatku, atd.

Foto: Josef Otradovec

Třebenický hostinec V Radnici. V květnu 1894 zde došlo k historickému náborovému setkání ústeckých turistů vedených jejich předsedou A. Nýdrlem se zájemci o založení odborů KČT. Na tabuli lze rozeznat nápis Studentská noclehárna - termín používal KČT. Za dobové foto děkujeme současnému vlastenci Josefu Otradovci z nedaleké Sutomi.

"Stanovy tohoto veledůležitého odboru byly již ke schválení zadány" - pokračuje r. 1890 Časopis turistů, který vychází již 130 let. "Doufáme, že tento odbor bude ještě v letošní saisoně míti hojně příležitosti k platné práci v našem zájmu. Srdečně jej vítáme v našem středu!"

PROČ PRVNÍ ODBOR DNEŠNÍHO ÚSTECKÉHO KRAJE VZNIKL V PŘEVÁŽNĚ NĚMECKÉM PROSTŘEDÍ?

Proč nevznikl ve místech s převahou Čechů? V Roudnici či Lounech založili KČT až v roce 1894, o celé čtyři roky později. Za rozšířením turistického hnutí stáli dvě osobnosti, ústecký Ing. Antonín Nýdrle a třebenický MUDr. Václav Pařík! V Třebenicích založil odbor KČT slavný vlastenec, první český starosta městečka MUDr. Václav Pařík (1839–1901). Odbor fungoval v letech 1893–1903. Potom ještě v letech 1920–1938.

ODBORNÍK KVASNÉ CHEMIE ANTONÍN NÝDRLE

Kdo však byl „technický správce v Kr. Březně“? Rok po založení ústeckého odboru se stal jeho předsedou. Literatura o kvasné chemii uvádí: Ing. Antonín Nýdrle se narodil ve Staré Pace r. 1862. Praktikoval v pivovarech Klášterec nad Jizerou a v Měšťanském pivovaru v Plzni. V cizině strávil 2,5 roku. Od r. 1887 působil jako technický správce obilních lihovarů v Březnici nad Labem (nyní Krásné Březno) a v Teplicích Šanově. Roku 1909 vydával a redigoval časopis Lihovar. Výborná znalost německého jazyka, ve kterém publikoval odborné knihy mu umožnila, aby „pracoval pro zřízení odboru v Ústí n./L., na hranici národnostní ve Středohoří.“

Wikipedie je stručnější: Antonín Nýdrle (1862–1921) byl český odborník na kvasnou chemii. Pracoval převážně v lihovarech na Ústecku a Teplicku, kde se zapojil i do podpůrných aktivit ve prospěch české menšiny. Od r. 1900 řídil lihovarnickou školu, později se stal profesorem vysoké školy zemědělské a lesnické v Praze. Přispíval do Ottova slovníku naučného pod značkou Ne.

NÁBOROVÉ VLASTENECKÉ VÝLETY

Ve zmíněné Historii, na str. 13–16 citujme dva nedělní výlety z května 1894. Označme je jako náborové! První 6. května 1894 na krásné trase Lovosice – Velemín – Režný Újezd – Boreč – Sutom – cíl Třebenice. „V besedním hostinci na Radnici shromáždila se četná společnost krajanů z Litoměřic, Roudnice, Loun a jiných měst, k nimž přibyla druhá skupina výletníků z Ústí. L.“ Přivítal je „vřelým proslovem“ starosta Třebenic MUDr. Václav Pařík. „Za uvítání poděkoval a důležité národní baště českým Třebenicím připil starosta odboru Ústeckého“ - kdo jiný, než A. Nydrle, autor článku v Čas. turistů. Oba vlastenci zřejmě „četné společnosti krajanů“ vysvětlili, jak založit nový odbor. To nebylo za Rakouska – Uherska jednoduché, byl potřebný např. souhlas hejtmanství.

LOVOŠ JAKO TRÉNINK K ZDOLÁNÍ NEBETYČNÝCH VELIKÁNŮ HORSKÝCH

Antonín Nydrle v Čas. turistů popsal také druhý „náborový“ výlet 20. 5. 1894 „z Ústí parníkem do Litochovic, kde čekala na ně četná společnost z Litoměřic a Roudnice“. Společně na trase Dobkovice – Chotiměř – Oparenské údolí – zřícenina Oparno, kde čekala další „četná společnost česká z Roudnice, Lovosic, a Bíliny“. Společný výstup na Lovoš popsal: „Právě proto však, že tato cesta byla až příliš přímá, byla také velice obtížná a poskytovala nemilou snad některým průpravu ku slézání nebetyčných velikánů horských.“

Sami posuďme, jak se „nábory“ povedly: v Roudnici a Lounech založili KČT ještě v květnu a červnu téhož roku 1894. V Roudnici zanikl v 80. letech, v Lounech pracuje od r. 1894 nepřetržitě. Víme, že účastníkem výletů byl lounský Karel Goszler, protože náborový výlet také výstižně popsal. V Lovosicích fungoval odbor v letech 1902–1906 a 1920–1938, v Litoměřicích 1920–1938, v Bílině 1928–1938 a krátce po r. 1946.

POKRAČOVAL V PRAZE

V roce 1897 Antonín Nýdrle přešel do Prahy. V 35 letech byl jmenován ředitelem lihovarnické školy a výzkumné lihovarnické stanice. Vyučoval na vysoké škole zemědělské. V Čas. turistů se překvapivě objevuje jako předseda pražského odboru KČT! Čteme dobře: po příchodu do Prahy se nechal zvolit předsedou nejpočetnějšího českého odboru! Čítal pětinu tehdejších členů v Čechách, kolem 2.500. Ostatních členů bylo asi 10,5 tisíce. Při svých ředitelských starostech si našel čas, aby předával zkušenosti!! K šíření vlasteneckého turismu!

ZEMŘEL PŘI TURISTICE

„Inž. Antonín NYDRLE, profesor české techniky a ředitel lihovarnické školy tragicky skonal v sobotu 14. května 1921 večer. Vlak, kterým tak často dával se unášet po krajích naší vlasti, Český ráj, ta krásná příroda, k níž tolik lnul, byl mu osudným. Cestou do Sedmihorek přehlédl, že vlak dospěl cíle a vyskakuje z rozjíždějícího se vlaku, dostal se pod kola vozu. Cestou do Turnova zemřel vykrvácením.

Pomíjíme vědecké zásluhy zvěčnělého vynikajícího odborníka, vzorného učitele a vychovatele celé generace lihovarníků, pomíjíme jeho odbornou činnost literární, ponechávajíce ocenění kruhům odborným; nemožno však nevzpomenouti jeho zásluh v oboru české turistiky. Zvláštní náhodou právě v minulém čísle ČT, ve zprávě odboru Ústí n./L., bylo poukázáno na zásluhy zakladatele tamního odboru a než se číslo dostalo do rukou členstvu, byl už pochován v rodišti svém v St. Pace.

Prof. Nydrle byl členem klubu již od r. 1890 a již tehdy v březnu, jako technický správce rafinerie v Krásném Březně pracoval pro zřízení odboru v Ústí n./L., na hranicí národnostní ve Středohoří. Hned v prvních začátcích KČST správně vystihl význam české turistiky na rozhraní národnostním a on to byl, který zřídil prvý odbor v poněmčeném území naší vlasti. Za pobytu svého v severních Čechách poznal život českých menšin a stal se také neohroženým jejich podporovatelem a zastáncem, ať již na místě samém, anebo v důležitých korporacích národních.

KČST zvláště mile musí vzpomínati na horlivou jeho činnost v době, kdy jako předseda tehdejšího odboru KČT v Praze vodíval pražské turisty po zajímavých místech naší vlasti, navštěvoval s nimi venkovské odbory, navazoval přátelské styky a svým jemným a milým jednáním uplatňoval význam české turistiky, zvláště v ohledu národnostním. Mnoho dobra vykonal a byl by ještě mnoho prospěl – tím truchlivěji vzpomínáme...

Podobné zprávy o tragédii 59letého vlastence přinesla r. 1921 Národní politika či Národní listy.

SOCHA, OBRÁZEK, RODIŠTĚ, PRAVOPIS

Slavný starosta MUDr. Václav Pařík má v Třebenicích na náměstí sochu. Najdeme tu Paříkovo náměstí. Restaurace Radnice je stále v provozu. Jedinou podobiznu ústeckého vlastence, s jeho výraznými rysy, jsme našli v Komenského slovníku naučném, vydaném r. 1938: „Nýdrle Antonín, Ing. (1862–1921), č. chemik, prof. č. techniky a ředitel lihovarnického ústavu v Praze, technolog a odborník v lihovarnickém průmyslu. Napsal četné články z technologie kvasné, též články národohospodářské a statistické. Spisy: Lihovarství zemědělské (1920), Výroba lihu z kukuřice (1921).“

Rodná Stará Paka ho uvádí mezi několika vynikajícími rodáky. Mimo jiné: Jindřich Niederle (Nydrle), Jindřich Hartl, Antonín Nydrle a Jos. K. Šlejhar.

Zbývá zjistit, zda NÝdrle či NYdrle? Turisté psali krátké a technická veřejnost dlouhé ypsilon. Domnívám se, že vzhledem k zásluhám, to není podstatné. Vzpomeňme vlastence, odborníka na kvasnou chemii. Také kvasnic na výrobu piva, neboť pivo zůstalo a zůstává přítelem většiny turistů.

POKRAČOVATELÉ

Popsaná místa Středohoří dlouho navštěvujeme dle kalendářů turistů. V letech 1971–1990 pořádal litvínovský oddíl pochody Za Přemyslem Oráčem; potom pokračoval odbor KČT Lokomotiva Most. Letošní jubilejní 40. Jarní putování okolím Lovoše odboru KČT Lovosice 27. 4. 2019 opět nabízí „průpravu ku slézání nebetyčných velikánů horských“. Cíl je tradiční, v turistické chatě na vrcholu Lovoše, uvádí web odboru, s jeho předsedkyní Milenou Šiklovou. Po cestě, kterou kráčeli naši první organizovaní turisté!

NALEZEN UNIKÁTNÍ SNÍMEK KČT ÚSTÍ NAD LABEM Z ROKU 1893
Pan Ivo Pech z Oseka nám laskavě poskytl pravděpodobně nejstarší fotografii KČT našeho kraje. Snímek je dokonce datován a lokalizován. TŮRISTÉ (jak je unikátní foto popsáno) navštívili Varhošť a snímek byl pořízen u vesnice Tašov, vše v pravobřežním Středohoří. Výletu se určitě účastnil zakladatel, jednatel a od roku 1897 předseda odboru Ing. Antonín Nýdrle (1862-1921). Domnívám se, že sedí 4. zleva bez klobouku. Ústí nad Labem bylo po Praze šestým odborem v Českém království.