VZHŮRU NA STŘEDOVĚKÝ HRAD BLANSKO

Aneb na Blansku prý sídlil kdysi i zlý obr...

Blansko, původně nazývaný Blankenštejn, je zřícenina hradu, která se vypíná na skalnatém vrcholu vysokého zdaleka viditelného čedičového stejnojmenného kopce v nadmořské výšce 545 metrů, severovýchodně od Ústí nad Labem. Z vyhlídkových teras hradu Blansko se otevírá nádherný výhled daleko do kraje, před sebou máme jako na dlani nejen labské údolí, ale téměř všechny významné dominanty Českého středohoří, Lužické hory, Děčínský Sněžník a Krušné hory.

Hrad Blansko v druhé polovině 19. století.

Foto: Archivní snímek

Hrad Blansko vyobrazený malířem E. G. Döerellem v druhé polovině 19. století.

První zmínky o hradu pocházejí z roku 1401. Hrad Blansko byl většinou v držení Vartenberků. První známý majitel, Václava z Vartenberka, byl stoupencem Zikmunda Lucemburského. Roku 1527 jej koupil Jindřich z Bünau. Na hradě však v té době žil jen hejtman s posádkou. Po roce 1585 prošel renesanční úpravou opevnění. Začátkem 17. století sloužil hrad Blansko jako vězení. Roku 1628 jej Günter z Bünau prodal Kryštofu Šimonovi z Thunu, který hrad připojil ke krásnobřezenskému panství a hrad zpustl. Dějiny hradu jsou velmi pestré a zabraly by mnoho místa. Vyprávějí o častém střídání majitelů, válkách a bitvách, přátelství i zradě.

V roce 1931 byl na nejvyšším místě hradu Blansko postaven vyhlídkový objekt, v jehož přízemí se nachází valeně zaklenutý prostor, který sloužil jako turistický přístřešek pro případ nepříznivého počasí. Dole pod hradem stojí při značce staru blanenská šenkovna, která byla v provozu až do 1. světové války a připomínala se již roku 1527, se konávala poslední soudní sezení nad odsouzencem podle hrdelního práva. Končíval svůj život na vedlejším Šibeničním neboli Soudním vrchu nad Mírkovem.

POVĚSTI O HRADU BLANSKO

Na hradě Blansko sídlil prý kdysi zlý obr, který velkým prakem střílel na město Ústí nad Labem kamení a koše s jedovatými hady a jinými rozličnými způsoby škodil obyvatelům města. Tento obr se chodíval koupat do řeky Bíliny, avšak představení města si na něm vymohli, že musí město opustit ještě před večerním klekáním, jinak bude potrestán. Jednoho dne se obr opozdil a zůstal ve městě ještě po zazvonění večerního zvonu z kostela Nanebevzetí Panny Marie. Rozzlobení měšťané, kteří se již dlouho chtěli obtížného souseda zbavit.

SOUČASNOST HRADU

Na počátku 21. století byl hrad Blansko v majetku společnosti Lesy ČR, od které je získala obec Ryjice. Od té doby je v péči Spolku pro záchranu hradu Blansko, jehož hlavním cílem je z neudržované volně chátrající hradní zříceniny vytvořit udržované, zrekonstruované místo pro setkávání milovníků historie, architektury, přírody a hradů, vrátit na hrad život a pořádat zde různé kulturní a společenské akce. Hrad je i nadále otevřen široké veřejnosti a jeho obliba neustále narůstá o čemž také vypovídá akce s hojnou účastí Novoroční výstup na hrad Blansko, pořádaný odborem KČT Loko Ústí nad Labem VT, kdy se letos konal jeho již 37. ročník.

KUDY NA HRAD BLANSKO

Ústí n. L., hl. nádraží – modrá TZT – Dobětice (3) – Žežice (5,5) – žlutá TZT – Nad Ryjicemi (9) – Blansko, zříc. (10,5) – Pod Blanskem (11) – zelená TZT – Mírkov (12) – Pod Kozím vrchem (16) + 1 km na vrchol a zpět – Neštědice, žst (18,5 km)

Děčín, Chrochvice, bus – žlutá TZT – Chmelník (3) – Stará Bohyně (6) – Javory (8,5) – Javorský vrch (10,5) – Pod Blanskem (15,5) – Blansko, zříc. (16) – Nad Ryjicemi (17,5) – Žežice (21) – Ústí n. L.-Krásné Březno, žst (24 km)

Ústí n. L.-Krásné Březno, žst – žlutá TZT – Žežice (3) – Nad Ryjicemi (6,5) – Blansko, zříc. (8) – Pod Blanskem (8,5) – zelená TZT – Nad Ryjicemi (10,5) – Ryjice, bus (11) – Neštěmice, bus (13 km)
Ústí n. L.-Krásné Březno, žst – žlutá TZT – Žežice (3) – Nad Ryjicemi (6,5) – Blansko, zříc. (8) – Pod Blanskem (8,5) – zelená TZT – Mírkov (9,5) – Pod Kozím vrchem (13,5) – Kozí vrch + 1 km na vrchol a zpět – Neštědice, žst (16 km)
Všechny trasy je možné jít i opačně.