Z BÍLINY NA HRAD KOSTOMLATY

Turistický vejšlap na Sukoslav přes Radovesickou výsypku.

O hradu Kostomlaty (známém též pod nesprávným názvem Sukoslav) nacházejícím se nedaleko stejnojmenné obce se zdaleka nemluví tolik, jako třeba o Hazmburku či některých jiných hradech v oblasti Českého středohoří. Přesto to bylo svého času významné panské sídlo, na které si dělal zálusk i husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. V době středověku se jednalo o bytelně postavenou pevnost, takže její zbytky se dodnes řadí mezi největší zříceniny v Ústeckém kraji.

Foto: Karel Punčochář

ČLenové Klubu českých turistů si prohlížejí volně přístupné zbytky hradu Kostomlaty, které jsou pečlivě zakonzervovány díky úsilí zde působícího spolku.

S vyznačením nové modré turistické trasy přes Radovesickou výsypku vznikla zajímavá stezka vedoucí k hradu Kostomlaty z města Bíliny. Zdatnější turisté díky tomu mohou podniknout skvělý celodenní výlet přes horu Bořeň, pohádkovým lesem u Bíliny, pak Radovesickou výsypkou na Kostomlaty a na závěr ještě pokořit nejvyšší horu Českého středohoří Milešovku. Zážitků si tak za jediný den odnesou plnou nůši.

NA KOSTOMLATY PŘES RADOVESICKOU VÝSYPKU

S klubem českých turistů z Ústí nad Labem jsme si brzy z jara dali skromnější plán. Rozhodli jsme se ztéci hrad Kostomlaty právě od Bíliny a výpravu zakončit ve stejnojmenné obci Kostomlaty pod Milešovkou, odkud jezdí autobusy směrem na Bílinu, Teplice i do Lovosic. A tak se i stalo. Až do Kostomlat nás bezpečně dovedla modrá turistická značka začínající na náměstí v Bílině. Přímo k hradu pak pokračuje z Kostomlat značka zelená. Mimochodem, v Kostomlatech je také památkově chráněný barokní zámek postavený ve druhé polovině sedmnáctého století. Ten je žel veřejnosti nepřístupný, protože již od roku 1888 slouží jako nápravný ústav pro ženy.

A tak směřujeme rovnou k hradu, jehož silueta s vysokou válcovou věží je již od obce dobře zřetelná. Po necelých dvou kilometrech se ocitáme v opravené vstupní bráně do hradu. Turistický rozcestník zde oznamuje, že vstupujeme do zříceniny hradu Sukoslav vybudovaném ve výšce 566 metrů nadmořských. Do Teplic je to od hradu 14 kilometrů a do Radejčína na úplně opačné straně 15 kilometrů, což svědčí o tom, že již páni z Rýzmburku ve čtrnáctém století mysleli na to, aby toto panské sídlo mělo v budoucnosti strategický význam pro cestovní ruch.

KOSTOMLATY BÝVALY HRADEM KRÁLOVSKÝM

Svého času měl hrad Kostomlaty asi opravdu zásadní význam, protože jej od Rýzmburků koupil nějaký Chotěbor z Herštejna a ten hrad obratem ruky přeprodal markraběti Karlovi, který se později stal králem a císařem (tzn. Karel IV.). Kostomlaty se tak staly nakrátko hradem královským. Ale jak už to bývá, tento majetek král brzy použil k tomu, aby si zavázal pány ze Žerotína, kterým jej dal v léno. A ti zase později prodali kostomlatské panství Škopkům z Dubé, jejichž následník Albrecht Škopek byl komturem řádu německých rytířů.

KOSTOMLATŠTÍ Z VŘESOVIC

Komtur měl smůlu, protože se majitelem hradu stal zrovna v době husitských válek. Toto nepřehlédnutelné panské sídlo padlo do oka nenasytnému husitskému hejtmanovi Jakoubkovi z Vřesovic. Jak už to bývalo v té době téměř pravidlem, Jakoubek se svojí hordou hradby hradu „toho Němce“ oblehli a brzy se stal jejich novým majitelem. Kostomlatští z Vřesovic si pak hrad udrželi až do třicetileté války. Po stavovském povstání bylo kostomlatské panství zkonfiskováno a prodáno Černínům z Chudenic. Ale to už byl hrad pustý, neboť panstvo přesídlilo do pohodlnějšího zámku.

HRADNÍ ROZHLEDNA KOSTOMLATY

Život se na kostomlatský hrad vrátil až v době romantismu, kdy se stal oblíbeným cílem výletníků. Toho využil nějaký Josef Fenzel z Kostomlat, který si zde postavil kolem roku 1841 dobře prosperující výletní restauraci. Jenže po odsunu původního německého obyvatelstva následovaném komunistickým pronásledováním živnostníků už ani hradní putyka neměla šanci padesátá léta minulého století přežít. Na lepší časy se zablýsklo až v roce 1998, kdy vzniklo občanské sdružení Pro záchranu hradu Kostomlaty, které začalo s opravami jeho horní části. V roce 2014 sdružení dokončilo opravu velké věže, ve které byla zřízena dodnes sloužící rozhledna. Otevřena je od května do října pouze o víkendech od 10 do 16 hodin.

Nuže, vydejte se směle skrze Kostomlaty k hradu, jenž je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka České republiky. Možná budete mít štěstí a v jeho kdysi mohutných hradbách potkáte při západu slunce ducha proradného Jakoubka z Vřesovic s cejchem kalicha na čele, který vyfásnul za svou hrabivost. Třeba je to jen drb, leč na každém šprochu...

Fotografie k článku:

Hrad Kostomlaty v Českém středohoří a návštěvníci z KČT.

Dostupnost po značených trasách:

Přímo kolem hradu Kostomlaty prochází zelená turistická trasa začínající v obci Kostomlaty pod Milešovkou a pokračující kolem Milešovky až do Radejčína.