O ČEM PÍŠE:
SKALNÍ HŘIB U MAGNETOVCE
Vrch Magnetovec u Velkého Března 521 m n. m. |
Přírodní památka Skalní hřib |
Unikátní přírodní útvar |
Destinace: České středohoří |
SKALNÍ HŘIB U MAGNETOVCE
Vrch Magnetovec u Velkého Března 521 m n. m. • Přírodní památka Skalní hřib • Unikátní přírodní útvar • Destinace: České středohoří
NAŠE TIPY:
AKTUALIZACE: 16.7.2024
Publikováno: 06.3.2020
Rubrika: Reportáž z akce / Přírodní zajímavost
Region: Ústecko • Destinace: České středohoří
SKALNÍ HŘIB NA VRCHU MAGNETOVEC
Není hřib jako hřib, natož skalní v Českém Středohoří
Skalní hřib je geomorfologický tvar, vytvořený nejčastěji selektivní erozí nestejně odolných vrstev hornin ve skalních věžích. Vyšší odolnější vrstvy lépe odolávají mrazovému či termickému zvětrávání. Tyto útvary nejsnáze vznikají v pískovcových skalách, ale najdeme je vzácněji v odolnějších horninách, žule, čediči a dalších. Takovým příkladem je skalní hřib na Magnetovci u obce Velké Březno.
Foto: Karel Punčochář
Náš výlet začal v obci Homole u Panny, než vyjdeme na trasu, podíváme se ke kostelu sv. Pia V.
JAK JSME ŠLI V BŘEZNU U BŘEZNA NA HŘIBY
Jako výchozí místo jsme zvolili obec Homole u Panny, kam nás dovezl z Ústí za necelou půlhodinu autobus DÚK linky 451.
NĚCO O HISTORII HOMOLE U PANNY
Název vesnice je odvozen z obecného jména homyla, které vzniklo přesunem hlásek ze slova mohyla ve významu kopec nebo hromada kamení. Původně se vesnice jmenovala Hřibojedy, ale v šestnáctém století její část koupil Jindřich Abrahám ze Salhausenu od Melchiora Homuleho. Od té doby se objevuje také německý název Hummel. Obec Homole u Panny byla v majetku litoměřické kapituly, dále německých rytířů a několika šlechtických rodů. Výraznou dominantou je kostel sv. Pia V. stojící na skalnaté vyvýšenině nad návsí uprostřed obce.
SLAVNÝ RODÁK - TÉMA K VÝLETU
V Homoli se narodil prof. Josef Emanuel Hibsch, geolog a jeden z nejvýznamnějších evropských vulkanologů specializující se zejména na oblast Českého středohoří, které kompletně zmapoval. Působil jako profesor na Zemědělské akademii v Děčíně. Zasadil se o záchranu geologicky unikátních lokalit, jako jsou Panská skála, Vrkoč či Komorní hůrka, které jsou chráněné jako národní přírodní památky. V roce 2002 bylo v obci u příležitosti jeho 150. výročí narození otevřeno mineralogické muzeum.
JDEME ZA SKALNÍM HŘIBEM SMĚR MAGNETOVEC
Po společném fotografování u pomníku J. E. Hibsche jsme se vydali na cestu. Po zkušenostech z posledních výletů, kdy na cestách vládlo bláto, jsme raději zvolili pro první úsek málo frekventovanou silnici do Suletic. Po necelých 200 metrech od vstupu do obce jsme odbočili vpravo na zpevněnou cestu stoupající vzhůru k rozcestí Fráž se zelenou značkou přicházející zprava od Sokolího hřebene. Po pravé straně poblíž rozcestí jsme minuli nedávno opravený Frážský kříž. Pár metrů od rozcestí nás přivítal útulný turistický přístřešek, kde jsme se občerstvili. Po načerpání sil jsme přešli na zeleně značený jednosměrný okruh k Magnetovci a Skalnímu hřibu. Celý okruh měří 4,5 km a je poměrně členitý.
SKALNÍ HŘIB NA MAGNETOVCI
Skalní hřib na Magnetovci je součástí stejnojmenné přírodní rezervace. Zvláštní tvar skalního hřibu byl vytvořen takzvaným selektivním zvětráváním. Skála je zde tvořena dvěma lávovými proudy. Spodní proud má menší hustotu, a proto zvětrává rychleji, horní proud má vyšší hustotu, a proto zvětrávání odolává lépe. Rozdílná rychlost zvětrávání obou částí skály vedla k vytvoření této přírodní „sochy“. Jméno Magnetovec není náhodné. Mnoho hornin Českého středohoří má vysoký obsah minerálu magnetitu, který způsobuje odchylky u magnetického kompasu.
Po návratu na rozcestí Fráž jsme přešli na zeleně značenou stezku klesající po dlouhých zákrutech stále níž a níž rozsáhlým masivem Magnetovce do Velkého Března. Přibližně v polovině klesání se nachází po levé straně cesty terénní zbytky hradu Velké Březno, kterému se také říká Pustý zámek. Z hradu se nedochovalo žádné zdivo, jen zářez mohutné úvozové cesty.
V cíli ve Velkém Březně jsme měli v nohách 12 kilometrů a do Ústí se vraceli s příjemným pocitem ze zajímavě prožitého výletu.
Fotografie k článku:
Komentáře k článku:
Máte-li k článku zajímavou doplňující informaci, připojte ji jako komentář:
Komentováno: 06.03.2020
Díky za popis trasy, jak se trochu oteplí, vydám se na hřiby! Martin
Komentováno: 07.06.2021
Už jsem o tom slyšela, tak konečně vím, jak to vypadá :) Ale do toho kopce se mi nechce. Božka z Děčína
