AKTUALIZACE: 25.6.2024
Publikováno: 09.2.2021
Rubrika: Retrospektiva / Turistická trasa
Region: Litoměřicko • Destinace: České středohoří
PO STOPÁCH ULRIKY VON LEVETZOW
Turistická procházka z Třebívlic do Třebenic
V Třebívlicích si připomeneme dávný příběh nenaplněné lásky mladičké Ulriky von Levetzov a starého básníka, rozhlédneme se po Českém středohoří z jedné z nejkrásnějších vyhlídek na Oltáříku nazývaném též Hrádek a výlet zakončíme v Třebenicích, městě se slavnou minulostí. Nevšedním zážitkem bude i jízda tzv. Švestkovou dráhou, která obě městečka spojuje.
Foto: Karel Punčochář
Zámek Třebívlice, kde žila od roku 1824 až do své smrti v roce 1899 Ulrika von Levetzow. Od roku 1920 zde působí mateřská a základní škola. V areálu zámku je umístěna v domě bývalého zámeckého zahradníka expozice zaměřená na její život a vztah k J. W. Goethovi.
KDE ŽILA ULRIKA - ZÁMEK TŘEBÍBLICE
Než se vydáme na výlet, prohlédneme si nejdříve samotné Třebívlice. Obec je doložena r. 1318, v okolí se daří tradičnímu ovocnářství, v minulosti Třebívlice proslavilo bohaté naleziště českých granátů. Na náměstí stojí zámek, který byl v 19. stol. sídlem Ulriky von Levetzow (1804-1899). V areálu původně barokního zámku přestavěného v klasicistním slohu se nachází expozice Ulriky von Levetzow, kde můžete spatřit posmrtnou masku J. W. Goetha, jehož byla Ulrika poslední velkou láskou, osobní věci Ulriky, a především její proslulou kolekci sedmi empírových šperků z českých granátů. Její hrob najdeme na místním hřbitově. Dále stojí v obci za zhlédnutí barokní kostel sv. Václava ze 17. stol. s věží z r. 1695, barokní fara z r. 1778, barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1713, socha sv. Aloise z r. 1769 a pomník J. A. Komenského.
POPIS TRASY V SRDCI ČESKÉHO STŘEDOHOŘÍ:
Z náměstí v Třebívlicích se vydáme po modré turisticky značené trase (Ulričina stezka) směrem na Dřemčice. Projdeme místní částí Třebívlic zvanou Granátka, která získala své jméno díky okolním nalezištím českého granátu. Poté mineme u silnice stejným jménem pojmenovaný hostinec (nyní rekreační objekt), ve kterém přespal 2 noci v r. 1791 světově známý vědec a cestovatel Alexandr von Humboldt.
Za obcí projdeme na hraně lesa pod Blešenským vrchem do otevřené krajiny s nádhernými výhledy do kraje. Polní cesta záhy odbočuje prudce vpravo, krátce na to vlevo a je nutné bedlivě sledovat značky až vzhůru k lesu. Na kraji lesa cesta uhýbá vlevo a lesem nás dovede až k odbočce na vrchol Oltáříku.
HRAD OLTÁŘÍK (HRÁDEK)
Oltářík, také nazývaný Hrádek, je zřícenina hradu z 15. století stojící na vysoké čedičové skále (566 m n. m.), která je dnes především nádherným výhledovým místem po vrcholcích Českého středohoří, na Krušné hory a do nížin Polabí a Poohří. Po návštěvě hradní zříceniny sestoupíme dolů ke směrovce a pokračujeme 500 m až na rozcestí Děkovka, kde modrá značka končí. Zde odbočíme vpravo na silničku a po červeně značené Zlaté stezce Zemí hradů dojdeme do obce Děkovka. Červená značka směřuje za Děkovkou lesní cestou k zajímavé rekreační osadě Chrastná s hezkou zvoničkou a barokním sousoším Piety, odkud opět pokračuje málo frekventovaná silnička až na křižovatku u obce Vlastislav.
VLASTISLAV A HRAD SKALKA
Obec Vlastislav dostala své jméno podle knížete Vlastislava, o kterém se můžete dočíst v Kosmově kronice v souvislosti s jím vybudovaným slovanským hradištěm v 9. století. Na okraji obce nedaleko od starého slovanského hradiště byl ve 14. století založen šlechtický hrad Skalka. Po jeho zpustošení Švédy za třicetileté války byl na jeho úpatí postaven barokní zámek. Dne 22. ledna 1945 se na zámku narodil Kryštof Maria Schönborn, od roku 1995 vídeňský arcibiskup a od roku 1998 kardinál. Od věže hradu je pěkná vyhlídka na Třebenicko a nejbližší dominantní vrchol Košťálova s další zříceninou hradu.
Za obcí pokračujme stále po středně frekventované silnici a červené značce k obci Sutom. Nejzajímavější památkou této vísky je zdaleka viditelný kostel sv. Petra a Pavla na jejím horním konci. Kostel je písemně doložen v 13. století, poslední přestavba 1732 jej zařadila mezi stavby českého baroka geniálně umístěné v krajině Českého středohoří. Přestavět ho dali Hrzánové ze Skalky - Vlastislavi. Není bez zajímavosti, že v tomto kostele si řekli své “ano” v roce 1845 rodiče spisovatele Svatopluka Čecha. U kostela stojí dřevěná zvonice z počátku 18. století a přestavěná v 19. století.
PŘED NÁMI KOŠŤÁLOV
Po prohlídce kostela se vrátíme zpět na křižovatku, odbočíme vlevo a stále po červené značce dojdeme k rozcestí Nad Sutomí, kde se k nám zleva připojí žlutá značka. Po 1 km dojdeme k rozcestí Košťálov, odkud vede 400 metrů dlouhý výstup ke zřícenině gotického hradu Košťálov. Po dosažení vrcholu budete odměněni jedinečným výhledem na krajinu Českého středohoří.
Sejdeme zpět dolů k rozcestí a stále po červené značce půjdeme už převážně z kopce až do cíle výletu v Třebenicích.
TŘEBENICE
Městečko leží na úpatí překrásné krajiny Českého středohoří. První písemná zmínka pochází z r. 1227. Třebenice a jejich bezprostřední okolí je úzce spojeno s těžbou nejcharakterističtějšího českého minerálu, pyropu, což dokládá i expozice Muzea českého granátu v bývalém evangelickém kostele, která obsahuje širokou sbírku šperků, mezi které patří i sada Ulriky von Levetzow. Náměstí dominuje pozdně gotický kostel Narození P. Marie z 16. stol. Níže pod náměstím je hřbitovní kaple Nejsv. Trojice, vedle stojící dřevěná zvonice ukrývá cenný zvon z r. 1576. Významnou osobností města byl MUDr. Václav Pařík, jehož výčet aktivit přesáhl i hranice regionu.
DÉLKA VÝLETU: 19 km s celkovým převýšením 587 m.
Fotografie k článku:
Foto: Karel Punčochář
Zámek Třebívlice, kde žila od roku 1824 až do své smrti v roce 1899 Ulrika von Levetzow. Od roku 1920 zde působí mateřská a základní škola. V areálu zámku je umístěna v domě bývalého zámeckého zahradníka expozice zaměřená na její život a vztah k J. W. Goethovi.
Foto: Karel Punčochář
Hrob Ulriky von Levetzow na třebívlickém hřbitově.
Foto: Karel Punčochář
Životopis Ulriky von Levetzow z její hrobky.
Foto: Karel Punčochář
Granátka, bývalý hostinec, ve kterém přespal 2 noci v r. 1791 světově známý vědec a cestovatel Alexandr von Humboldt.
Foto: Karel Punčochář
Pohled od Dřemčic na zříceninu hradu Oltářík. Zakladatelem hradu byl v první polovině patnáctého století husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic a plnil funkci vojenského opěrného bodu.
Foto: Karel Punčochář
Po zdolání kopce se vám naskytne od zřícenin hradu Oltářík jeden z nejkrásnějších výhledů na České středohoří.
Foto: Karel Punčochář
Zvonička s barokním sousoším Piety v osadě Chrastná.
Foto: Karel Punčochář
Pohled od Děkovky na kruhovou věž zříceniny hradu Skalka nad obcí Vlastislav.
Foto: Karel Punčochář
Výhled od hradní věže Skalky na vrchy Českého středohoří – zleva Plešivec, Oltářík, Solanská hora.
Foto: Karel Punčochář
Sutom – kostel sv. Petra a Pavla s vedle stojící dřevěnou zvonicí je poprvé připomínaný v 80. letech 14. století. Nynější barokní podoba kostela pochází z let 1716–1724. Autor této přestavby není s jistotou doložen, všeobecně však bývá připisována litoměřickému architektu Octaviu Broggiovi.
Foto: Karel Punčochář
Pohled na vrch Košťál (481 m) se zříceninou gotického hradu Košťálov ze 14. století. Dodnes se zde dochovaly části věžovitého paláce horního hradu a zbytky vnějšího opevnění. Hrad je spojován zejména s Kaplíři ze Sulevic.
Foto: Karel Punčochář
Pohled od hradu k osadě Sutom s kostelem sv. Petra a Pavla a na kopce Českého středohoří v čele s její královnou, Milešovkou.
Foto: Karel Punčochář
Cíl výletu – městečko Třebenice, kroky turistů směřují k bývalému evangelickému kostelu, kde se nachází Muzeum českého granátu.
Foto: Karel Punčochář
Hlavní část expozice věnovaná českému granátu obsahuje širokou sbírku šperků, mezi které patří i sada Ulriky von Levetzow.
Komentáře k článku:
Máte-li k článku zajímavou doplňující informaci, připojte ji jako komentář:
