AKTUALIZACE: 2.3.2026

Publikováno: 15.11.2023

Rubrika: Reportáž z akce / Vodní živel

Region: Teplicko • Destinace: České středohoří

PRAVŘÍDLO V TEPLICÍCH A OBŘÍ PRAMEN V LAHOŠTI

Hornická tragédie předznamenala nález pokladu.

Voda, byť teplá, je nepřítel horníků. Tenkrát nikoho nevarovaly příznaky: v nedávno otevřeném dole Döllinger na Teplicku začala vytékat teplá voda a výrazně přitom oslabil Obří pramen v Lahošti. Byl červen roku 1878. Za půl roku 10. 2. 1879 došlo k průvalu. Utopilo se 21 horníků. A lázně Teplice málem přišly o slavné Pravřídlo.

Foto: Václav Novotný

Teplý pramen zvaný Pravřídlo výrazně přispěl k tomu, že se z Teplic v Ústeckém kraji stalo lázeňské město, kam se přijíždějí léčit návštěvníci z celého světa včetně mnoha významných osobností. Pamětní deska zapuštěná do chodníku připomíná opětné nalezení Pravřídla Lázní Teplice.

Úplně se ztratilo do té doby na povrch vyvěrající světoznámé Pravřídlo v Teplicích. V místě vývěru se hloubila jáma. Ve 13,5 metrech narazili na původní horký pramen.

TEPLICKÉ PŘAVŘÍDLO JE ZÁVISLÉ NA ČERPADLE

Od té doby se musí termální voda čerpat. V Teplicích ale vypukla radost. Zavlály prapory, zvonily zvony, konaly se bohoslužby. Vzájemné obviňování a soudy vyřešila dohoda majitelů lázní a dolů. Od té doby mají doly soudní povinnost udržovat hladinu důlních vod Obřího pramene na určené kótě. Ukázalo se totiž, že podzemní vody na Teplicku jsou v této oblasti vzájemně propojeny. Pro teplické lázně to stačilo a s jistými změnami stačí dodnes.

POMNÍK KATASTROFY NA DOLE DÖLINGER V DUCHCOVĚ.

Poslední poctu zahynulým bylo nutno odložit. Leželi v bahně zatopených a zcela nepřístupných chodeb dolu ještě dlouho, než se chodby odvodnily. Pohřeb se konal v neděli 29. 5. 1881 za obrovské účasti obyvatelstva.

TAKÉ DUCHCOV MĚL SVÉ LÁZNĚ. NAPÁJEL JE OBŘÍ PRAMEN

K tomu sloužila stará vodárna v Lahošti, kam čerpali Obří pramen. Dřevěné potrubí ho vedlo do lázní na okraji Duchcova. Zde se ohříval z teploty kolem 16 °C. Od nepaměti vyvěrající minerální Obří pramen byl vydatný. Ještě v 1. pol. 19. století dokonce poháněl mlýn. Pro nešetrné zásahy při těžbě uhlí ale začal sílu ztrácet. Po neštěstí na nedalekém Döllingeru v únoru 1879 vydatnost dramaticky poklesla. Proto se prameniště mělo prohloubit. S kopáním se začalo r. 1881.

A TAK BYL OBJEVEN DUCHCOVSKÝ POKLAD

V lednu 1882 se kopáčům v 6 metrech naskytl pohled jako z pohádky: odkryli bronzový kotel o průměru půl metru. Plný nazelenalých keltských bronzových náramků, spon a prstenů. Mimořádně vzácný nález si většinou rozebrali sběratelé celé Evropy. Větší soubor je Národním muzeu. Najdeme je prý v muzeích Č. Budějovice, Chomutov, H. Králové, K. Hora, Litoměřice, Most, Praha, Ústí n. L, K. Vary, Vídeň, Norimberk, Berlín, Drážďany, Mohuč, Londýn. Je tomu tak? Snad nám potvrdí či vyvrátí čtenáři Magazínu, kteří je v muzeích viděli. Duchcovský poklad obsahoval přes 1000 spon, více jak 650 náramků a prsteny, které podle historiků pocházely z doby mezi lety 370 - 320 př. n. l.


PŘIJDE-LI TĚLO V LÁZNÍCH DO STYKU S VODOU, JE VŽDY VODOU TERMÁLNÍ. NA TOM STOJÍ LÁZNĚ TEPLICE.

„Voda z Pravřídla nabírá léčebnou sílu v podzemí prý 13 tisíc let!“. To nám prozradil mistr Pravřídla p. Jaše při malé exkurzi v Lázních Teplice. Nedávno nepříznivou teplotu Pravřídla zvýšili na 41°C, a to tím, že odebírali méně vody. Jako v boileru, když ho příliš využíváš. „Zemský boiler“ se odvděčil. Po rekonstrukci otevřeli známé Thermálium a teplou vodou částečně vyhřívají i budovy lázní. Na závěr průvodce ukázal za úzkými dvířky vstup dolů úzkým schodištěm. Vycházel z něho teplý opar „tady na vás dýchlo teplo Země“.

TURISTÉ KČT NAVŠTÍVILI UNIKÁTNÍ MÍSTA.

V červenci 2012 skupině cyklistů KČT Litvínov poskytl v Lahošti u naleziště pokladu historické informace bývalý štajgr Ota Opacki. V listopadu 2018 členové několika odborů naší oblasti prošli trasu od čerpací stanice Obřího pramene přes obecní úřad Lahošť, k duchcovskému památníku a muzeu. Trasa bohužel dodnes není vyznačena turistickou stezkou.

O PRAMENECH VYVĚRAJÍCÍCH EXISTUJE KNIHA.

V r. 2008 vyšla knížka básnířky a duchcovské patriotky s „pramenným“ jménem Věra Bartošková. Poeticky ztvárnila příběh důlního neštěstí a objevení duchcovského pokladu. Podklady dostala od horníků. Keltskými šperky knihu ilustrovala litvínovská Lenka Fišerová. Věra roku 2018 našim turistům zajistila v muzeu Duchcov odborný výklad a autogramiádu své roztomilé knížky. Je k dostání na OÚ Lahošť. Obec má symbol Obřího pramene ve svém znaku a prodává odznak obce s pramenem.

Fotografie k článku:

Foto: Václav Novotný

Teplý pramen zvaný Pravřídlo výrazně přispěl k tomu, že se z Teplic v Ústeckém kraji stalo lázeňské město, kam se přijíždějí léčit návštěvníci z celého světa včetně mnoha významných osobností. Pamětní deska zapuštěná do chodníku připomíná opětné nalezení Pravřídla Lázní Teplice.

Foto: Václav Novotný

Pyramida na obrázku u teplických lázní je místem znovunalezení Pravřídla, odtud se voda čerpá z Teplic Šanova do nádrží na kopci Letná. Ukázalo se, že podzemní vody jdou v okolí Teplic vzájemně propojeny a tak je s podivem, že v takto rozvrtané krajině prameny vůbec fungují.

Foto: Karel Punčochář

Lahošť věž vodojemu z 18. století je památkově chráněna od r. 1958. Z ní se napájely dřevěným potrubím Valdštejnské lázně v Duchcově.

Foto: Karel Punčochář

Lahošťský historický most ve dolní části obce svědčí o původní mohutnosti Obřího pramene. Ten prý dokonce měl takovou sílu, že poháněj mlýn. Jenže lidská činnost narušila podzemní vody a pramen zmizel.

Foto: Karel Punčochář listopad 2018

Pamětní deska horníků zahynulých 10.2.1879 v Sadech Rudé armády v Duchcově.

Foto: Václav Novotný r. 2020

Věž vodojemu z dob Valdštejnů. Vpravo čerpací stanice je zároveň místem nálezu keltského pokladu.

Foto: Karel Punčochář listopad 2018

Povinnost čerpaní má dnes čerpací stanice st. podniku PKÚ. Udržuje hladinu ve výši, která neohrozí teplické prameny. Zde byl nalezen keltský poklad.

Foto: Václav Novotný roku 2012

Cyklisté KČT Litvínov v r.2012, průvodce Ota Opacki v modrém.

Foto: Karel Punčochář listopad 2018

Autogramiáda básnířky Věry Bartoškové v muzeu Duchcov. Vpravo Jiří Kalous z KČT Loko Ústí n. L.

Foto: Václav Novotný

Duchcovský poklad v Lahošti Evropský fenomén. Obálka knihy, kde poeticky ztvárnila celý příběh Věra Bartošková.

Foto: Karel Punčochář listopad 2018

ČÁst pokladu, bronzové ozdoby a replika kotle v muzeu Duchcov. Originál kotle je duchcovském zámku.

Foto: Václav Novotný

Přijde-li tělo v Lázních Teplice do styku s vodou, je vždy vodou termální. Kapka deště vsáknutá do země prý nabírá v podzemí léčebnou sílu po 13 tisíc let.

---