Autor článku:

Karel Punčochář

PROFIL

NAŠE TIPY:

Pozvánky na akce v Ústeckém a Karlovarském kraji

Na pravčickou bránu zdarma pro členy KČT

Turistická informační centra Ústeckého kraje

AKTUALIZACE: 21.11.2024

Publikováno: 13.2.2024

Rubrika: Naučná stezka

Region: Děčínsko • Destinace: České středohoří

NAUČNÁ STEZKA HAVRANÍ KAMENY

Výprava do historie Benešova, Jedlky a Ovesné

Mezi obcemi Jedlka a Ovesnou nad údolím řeky Ploučnice vede zelená turistická trasa, na níž je umístěno čtrnáct vlastivědných informačních zastávek. Badatelé Luděk Smejkal a Vladimír Šefl na nich vyvěsili zajímavé příběhy, vztahující se k více či méně dávné minulosti Benešovska. Vypravili jsme se sem se skupinou Klubu českých turistů z Ústí nad Labem a sami jsme byli překvapeni, co jsme se všechno dozvěděli na naučné stezce, která ani není zvýrazněna na mapách.

Borovicový kříž - naučná stezka Havraní kameny.

Foto: Karel Punčochář

Některé drobné památky se na naučné stezce Havraní kameny opravují alespoň symbolicky. Dříve tudy putovali lidé z Ovesné do kostela v Jedlce.

Na trasu jsme vyrazili od železniční zastávky Malá Veleň (trať Děčín - Benešov). V Jedlce, kde naučná stezka Havraní Kameny začíná, jsme si prohlédli kostel svaté Anny. Dosud jsme netušili, že se jedná o jednu z nejvýznamnějších sakrálních památek na Děčínsku, která v roce 2023 dostala úplně nové zvony. Více se o kostele svaté Anny můžete dozvědět v odkazu pod článkem. Z Jedlky stoupáme lesní cestou pod asi sto metrů dlouhou skálu, která dala této naučné stezce jméno - Havraní kameny. Tak se tomuto místu, byť německy, říkávalo již od sedmnáctého století. Prý zde kdysi dokonce fungovalo lesní divadlo.

Počátky stezky, po které jdeme, jsou známy celkem přesně. Benešovská sekce horského spolku pro České Švýcarsko byla založena roku 1892. Mezi její první počiny patřilo vyznačení stezky přes skalní stěny Rabenstein (Havraní kámen) do Jedlky. V roce 1894 byla trasa prodloužena přes vrch Hutberg do Březin na loveckou chatu Birkigter Jägerhütte.

Jednotlivá zastavení naučné stezky vypráví o životě zdejších, převážně německých, obyvatel. Zmíněno je také to, jak v okolí Benešova nad Ploučnicí bylo po druhé světové válce mnoho míst přejmenováno. Pro dvojici kopců na Ovesné (Hutberg a Eichberg) se například vžilo označení Klobouky. Vrch Hutberg dostal české jméno Hlídka a Eichbergu místní říkají Triambulák.

Přijde mi jako velmi dobrý nápad, že se příběhy a informace objevené v archivech takto dostávají před zraky veřejnosti. A nejde jen o suchá data. Na místě zvaném Prautschův kříž se například dovídáme toto: 29. listopadu 1916 zastihl manželku pana Augusta Lorenze z Ovesné na poli pošťák a doručil ji psaní. Stálo v něm, že má ještě týž den v pět hodin odpoledne vložit 40 korun k Prautschovu kříži. Nebude-li tak učiněno, dočká se msty! Podpis „Černá ruka“. Pan Lorenz byl v tu dobu na dovolené a tudíž nemohl zasáhnout. Nebohá manželka peníze ke kříži donesla. Byly to peníze, které Lorenzovi před několika dny utržili za prodej prasete, což gauner, který dopis poslal, určitě dobře věděl.

U další zastávky zvané Medvědova vyhlídka, odkud je mimochodem krásně vidět do údolí kolem Benešova, se dovídáme o tom, jak zde na počátku sedmnáctého století roztrhal neznámého pocestného medvěd. Tohoto divokého zvířete se pak dlouho obávalo široké okolí. Po medvědovi pátrali lovci a nakonec ho dostali přímo u kostela v Jedlce (asi šel zrovna na mši). Na místě tragické smrti (nikoli medvěda, ale poutníka) pak byl vztyčen kříž, kterému se po staletí říkávalo Borovicový.

Další zastávky naučné stezky Havraní Kameny vypráví o tom, jak zde lidé hospodařili a jaká zvířata chovali ve stráních nad Benešovem, jaké řešili starosti, proč zde stavěli křížky, u kterých se modlili na cestě do kostela, jak místní selce bouchlo pivo v ruce, kam loupežníci zakopali poklad, jaké zde panovalo počasí před dvěma stoletími a spousty podivuhodných střípků z minulosti.

Nakonec jsme po třech kilometrech došli do obce Ovesná, kde naučná stezka končí a po zelené trase jsme sešli do Benešova nad Ploučnicí. Samozřejmě jsme si prohlédli areál zámku, který je jedinečnou ukázkou architektury tzv. saské renesance. Příjemná byla i zastávka ve vyhlášené cukrárně Pusinka pod náměstím.

Pokud byste měli chuť si popsanou naučnou stezku také projít, vydejte se sem v polovině září, kdy benešovský Klub českých turistů pořádá proslulý pochod Benešovská rokle. Zelená stezka do Jedlky je totiž jednou z tras pochodu a má to tu výhodu, že jsou při této příležitosti otevřeny památky, například již zmíněný kostel v Jedlce.

Fotografie k článku:

Foto: Karel Punčochář

Některé drobné památky se na naučné stezce Havraní kameny opravují alespoň symbolicky. Dříve tudy putovali lidé z Ovesné do kostela v Jedlce.

Kostel Svaté Anny v Jedlce na Děčínsku - naučná stezka Havraní kameny.

Foto: Jaroslav Dostál

Nejvýznamnější památkou na naučné stezce Havraní kameny je kostel svaté Anny v Jedlce. V roce 2023 dostal nové zvony.

Foto: Karel Punčochář

Naučná stezka Havraní kameny vede souběžně se zelenou turistickou trasou z Jedlky do Ovesné.

Foto: Karel Punčochář

Procházíme místem pod skálou zvanou Havraní kameny. V dobách, kdy neexistovala televize, zde prý bývalo přírodní divadlo.

Foto: Karel Punčochář

Kameny vidíme, havrany nikoli.

Foto: Karel Punčochář

Z Jedlky do Ovesné vede příjemná lesní stezka listnatým lesem.

Foto: Karel Punčochář

Výprava ústeckých turistů u borovicového kříže, kde prý kdysi dávno roztrhal medvěd pocestného. Nám se to naštěstí nepřihodilo, jediného medvěda v širokém okolí mají dobře zamčeného v děčínské ZOO.

Medvědova vyhlídka - naučná stezka Havraní kameny.

Foto: Karel Punčochář

Z Medvědovy vyhlídky na naučné stezce Havraní kameny je pěkně vidět Benešov a údolí řeky Ploučnice.

Foto: Karel Punčochář

Je dobře, že se drobné sakrální památky, jako jsou křížky u cest, opět udržují. Krajině dodávají jakýsi duchovní rozměr.

Foto: Karel Punčochář

Blížíme se do Ovesné, kde před válkou žilo německé obyvatelstvo. Hodně se od té doby změnilo, ale dávné lidské příběhy tu díky naučné stezce tradují dál.