AKTUALIZACE: 18.7.2024
Publikováno: 02.6.2020
Rubrika: Monument - památník
Region: Česká republika • Destinace: České středohoří
ČERTOVY HLAVY, HAD A HARFENICE
Veledílo kuchtíka ze zámku Liběchov
Kdo by si myslel, že se jedná o neobvyklý recept z kuchařky obrozenecké spisovatelky vážené paní Magdaleny Dobromily Rettigové, nechť na to zapomene. Ve skutečnosti jsou Čertovy hlavy sochařským dílem Václava Levého ve fantastické přírodní galerii pod širým nebem, jakou stvořil v okolí obcí Liběchov a Želízy, pár kilometrů za Štětím.
Foto: Karel Punčochář
Zámek v Liběchově, kde u jeho majitele Antonína Veitha pracoval Václav Levý jako kuchař. V zámku bylo do roku 2002, kdy ho poškodila povodeň, muzeum Asie. Od té doby je zámek pro veřejnost nepřístupný.
ALE NEJDŘÍVE, KDE SE VZAL KUCHTÍK
Levý odmalička rád pracoval se dřevem, ryl a vyřezával. Vyučil se truhlářem, ale doma dlouho nepobyl. Rodiče jej svěřili do výchovy do kláštera v Plzni a odtud potom přešel do kláštera bosých augustiniánů ve Lnářích, kde začal pracovat jako kuchař.
A JAK PŘIŠEL K SOCHÁNÍ
Klášter zřejmě Levému nijak neučaroval, protože po náhodném setkání s mecenášem umění Antonínem Veithem přešel do jeho služeb na zámku v Liběchově – stále jako kuchař. Jenže právě na liběchovském zámku poznal Václav Levý malíře Josefa Navrátila, který tu tehdy pracoval na výzdobě interiérů. Ten rozpoznal talent lidového řezbáře a samouka a přesvědčil Veitha, aby zámeckého kuchtíka dal do učení k pražskému sochaři Františku Linnovi a poté do Mnichova k sochaři Ludwigu Schwanthalerovi, který byl pokládán za nejuznávanějšího sochaře své doby. Levému tehdy bylo dvacet pět let. Po dvou letech se vrátil do Liběchova už jako zkušený sochař, ale dlouho se tu nezdržel. Dvanáct let pak působil v Římě a po návratu do Čech se stal prvním učitelem Josefa Václava Myslbeka. Přesto tím nejlepším, co Levý vytvořil, nejsou klasické sochy v římských kostelech, ale sochařská díla, která ve volném čase tvořil v pískovcových skalách v lesích u Liběchova a u Želíz.
POJĎME TEDY ZA DÍLEM VÁCLAVA LEVÉHO
Výchozím místem našeho výletu je vlaková stanice v Liběchově na železniční trati z Ústí nad Labem do Kolína. Naše první kroky budou směřovat podél železnice okolo zámku, kde Václav Levý začínal jako kuchař, do centra obce k turistickému rozcestí u zdravotního střediska. Než se vydáme za dílem Václava Levého, můžeme se na chvíli podívat po zelené značce k vyhlídce u kaple sv. Ducha, odkud je pěkný rozhled do Polabí s městem Mělníkem a Řípem. Z jednoho místa pod kaplí u zastavení křížové cesty, je dokonce vidět až k dílu nejznámějšímu, Čertovým hlavám.
KLÁCELKA
Vrátíme se zpět na rozcestí a po modře značeném Okruhu V. Levého se vydáme nejdříve k snad k jeho nejkrásnějšímu dílu, umělé jeskyni s bohatě zdobeným portálem zvanou Klácelka. Mírně omšelému nádvoří před jeskyní se říká Blaník; spatříte tu postavy z českých národních dějin, například husitské válečníky Jana Žižku a Prokopa Holého, spící blanické vojsko nebo trpaslíky, kovající zbraně. Klácelka je pojmenována po významném českém vlastenci 19. století F. M. Klácelovi. Zatímco Klácel v básni Ferina Lišák kritizoval tehdejší společnost, Václav Levý ztvárnil její epický děj do kamene. V jeskyni kromě kamenných lavic spatříte třeba osla, husu či slepici, symboly lidské hlouposti.
ČERTOVY HLAVY
Od Klácelky nás modrá značka provede pár stovek metrů borovým lesem dolů k silnici, aby nás vzápětí dovedla strmým klikatým stoupáním k obřím Čertovým hlavám. Čertovy hlavy jsou 9 m vysoké skalní reliéfy čertovských hlav vytesaných do pískovcových bloků, které Václav Levý vytvořil v letech 1841-1846. Z hlediska rozměrů se jedná v českých poměrech o zcela unikátní dílo. Jsou to druhé největší reliéfy hlav na světě, větší jsou jen v Mount Rushmore. Reliéfy jsou v současné době již dosti poškozeny povětrnostními vlivy a zejména lidskou nekázní spočívající v lezení po nich. V roce 2011 nechal borový les před reliéfy majitel vykácet a hlavy tak jsou vidět až ze silnice I/9.
VÝČET SOCHAŘSKÝCH DĚL NEKONČÍ
Od hlav půjdeme po modré dál do nedalekých Želíz a odtud už budeme pokračovat po žluté TZT směrem na Štětí až přijdeme na křižovatku s modrou TZT. Odbočíme vlevo a po cca 250 metrech dojdeme ke kapli sv. Máří Magdalény, kterou ve skále vytesal Václav Levý v letech 1840 až 1845.
HARFENICE
Vrátíme se zpět a po dalších 250 metrech už opět i po žluté značce potkáme Harfenici. Jde o malou jeskyňku, zdobenou dnes již velmi nezřetelným reliéfem ženy s harfou a čtyřmi velkými lidskými tvářemi. V době, kdy Levý tvořil toto dílo, byl motiv ženy vydělávající si na obživu hrou na harfu zcela běžný. Jen pár metrů dál na nás po levé straně cesty vykoukne drobný skalní reliéf barevné Sfingy.
HAD
Než se nadějeme, dojdeme na rozcestí, kde spatříme po pravé straně po skále lezoucího 9 metrů dlouhého hada. Levého k jeho vytesání mohly vést zmije, které se ve zdejším borovém lese rády vyhřívaly. A pokud se budete pozorně dívat, naleznete nad hadem sekeru, která ho měla v části před větší smyčkou přeseknout.
MORDLOCH A SEDM CHLEBŮ
Zajímavým cílem je také o pár kilometrů dál ležící jeskyně Mordloch. Ta své zvláštní jméno získala proto, že v jejím okolí se kdysi "mordovalo" a v době třicetileté války se tu prý ukrývali loupežníci. S ní ani s blízkým skalním útvarem Sedm chlebů ale Levý už nemá nic společného, i když je jako znalec pískovcových skal nepochybně velmi dobře znal. Ke žluté značce se v tomto místě připojuje Naučné putování loupežníka Štětky, a po společné cestě dojdeme ke zchátralé Hraběcí kapli. Ta byla postavena na místě, kde byl poddanými zabit v roce 1720 hrabě Jan Vratislav Clary ze Snědovic. Kapli nechala postavit jeho dcera. Cestou ještě potkáme další kapli, tentokrát Mariánskou, stojící na rozcestí se zelenou značkou. Nás ale zajímá žlutá značka, která nás dovede přes obec Stračí až do centra Štětí, ze kterého po modré značce dojdeme na železniční stanici, do cíle našeho putování.
Výlet je dlouhý necelých 16 km a až na 3 kratší výstupy ke kapli sv. Ducha, ke Klácelce a k Čertovým hlavám, není fyzicky příliš náročný.
Fotografie k článku:
Komentáře k článku:
Máte-li k článku zajímavou doplňující informaci, připojte ji jako komentář:
Komentováno: 30.11.2020
Díky za inspiraci k pěknému výletu. H.
Komentováno: 02.05.2023
Tuto trasu lze nyní pěkně propojit do dvacetikilometrového okruhu díky nové žluté trase ze Štětí do Liběchova, která vede podél Labe. MZ
Komentováno: 11.03.2024
V roce 2025 by měl odbor Klubu českých turistů ze Štětí pořádat celostátní turistický sraz „Za posledním puchýřem“. To bude výborná příležitost k návštěvě zajímavých míst, které v tomto článku popisuje Karel Punčochář. MZ
