O ČEM PÍŠE:
HIBSCHOVA JESKYNĚ
Systém chodeb vydlabaných v pískovcové skále |
Hibschova naučná stezka |
Celoročně volný přístup |
Modrá trasa Lovosice - sedlo Pod Varhoštěm |
Lokalita: Žitenice |
Destinace: České středohoří |
HIBSCHOVA JESKYNĚ
Systém chodeb vydlabaných v pískovcové skále • Hibschova naučná stezka • Celoročně volný přístup • Modrá trasa Lovosice - sedlo Pod Varhoštěm • Lokalita: Žitenice • Destinace: České středohoří
AKTUALIZACE: 8.9.2024
Publikováno: 24.4.2023
Rubrika: Jinak zajímavé místo
Region: Litoměřicko • Destinace: České středohoří
HIBSCHOVA JESKYNĚ
aneb exkurze do temnot eocénu Českého středohoří.
Nenabízí se moc příležitostí dostat se v oblasti Českého středohoří pod zemský povrch. Je to destinace krasových jevů prostá. Když už se někde nějaká pseudojeskyně charakteru větší zemské pukliny vyskytuje, je většinou veřejně nepřístupná, chráněná jako zimoviště netopýrů nebo jiné podobné havěti vylézající na svatého Jiří. Vzácnou výjimkou umožňující bezplatnou výpravu do starších třetihor je Hibschova jeskyně nad Žitenicemi. Pojďme se do ní podívat.
Foto: Martin Zíka
Hibschova jeskyně v Českém středohoří vypadá jako dračí sluj včetně ohořelých stropů od plamenů dračích nozder. Děti to tady baví.
Výprava po Žitenické stezce k Hibschově jeskyni, kterou vyznačil Klub českých turistů modrou pásovou značkou, začíná v Litoměřicích na horním nádraží. Cesta je to pěkná a plná zajímavostí. Mimo jiné na ní potkáte Karla Hynka Máchu v životní velikosti, rozhlednu Mostka, pod Žitenicemi
dokonce Kočku a svatého Václava. Rovněž mohutný kostel svatých Petra a Pavla v Žitenicích je obdivuhodný. Představte si, že právě u něj jste se octli na místě s nejvyšší průměrnou teplotou v České republice.
HIBSCHOVA JESKYNĚ NESE JMÉNO PROSLULÉHO GEOLOGA
Jak tak putujete z Polabské nížiny, postupně nabíráte výšku. Najednou se po nějakých pěti kilometrech ocitnete na úrovni 360 metrů nad mořem před turistickým rozcestníkem U Skalice, který je zároveň výchozím stanovištěm naučné stezky pojmenované po profesoru Josefu Emanuelu Hibschovi. Byl to významný evropský geolog a vulkanolog první poloviny dvacátého století, který nejraději bádal právě v oblasti Českého středohoří (mimo jiné jeho zásluhou byl zachráněn skalní útvar Vrkoč u Ústí nad Labem před vytěžením). A byla po něm pojmenovaná i nedaleká jeskyně.
FANTAZÍROVÁNÍ O PŮVODU HIBSCHOVY JESKYNĚ
O tom, že Hibschovu jeskyni vydlabali lidé, určitě nemůže být pochyb. Některé zdroje uvádějí, že se jednalo o pískovcový kamenolom. Ale proč by se tady lidé snažili složitě dlabat systém podzemních chodeb, když mohli kámen normálně lámat povrchově jako všude jinde? V době, kdy Hibschova jeskyně vznikla, bylo nemožno někoho podezírat z toho, že majitelé panství zvolili tento způsob podzemní těžby kvůli zachování původního rázu okolní krajiny. Lidé tehdy měli jiné starosti. Leda, že by se u lomu objevil sám profesor Hibsch a kameníkům pořádně vyčinil asi takto: „Hele, hoši, jestli tady chcete dlabat ten eocénní pískovec, tak si zalezte pěkně dovnitř. A až to tady doděláte, tak tu jeskyni pojmenujete po mně. Jasný?“ Ale spíše to mohla být sonda zjišťující mocnost pískovce v lokalitě, nebo ještě pravděpodobněji pokus o vybudování sklepů pro uchovávání dobrého moku z žitenických vinic.
PÁR DESÍTEK METRŮ CHODEB
Každopádně dnes je Hibschova jeskyně velmi oblíbenou atrakcí, kde výletníci nalézají vítané pobavení i úkryt před nepřízní počasí, čehož využívají i příznivci outdoorové turistiky (dříve zvaní čundráci). Svědčí o tom nánosy černých sazí v horních partií chodeb, které se dají se zdrojem světla (tedy třeba s mobilem) projít celkem bezpečně a pohodlně za malou chvilku. Zajímavé je přitom si uvědomit, že se právě nacházíme na dně pradávného třetihorního moře, kdy se na jeho dně usazovaly písky. Ty za pár milionů let ztuhly v kámen a později se tektonickou činností a pohybem zemské kůry vyzdvihly až do těchto podivuhodných výšek. A pak že krajina není živá!
HIBSCHOVA NAUČNÁ STEZKA
Z geologického hlediska je České středohoří nesmírně pestré a popis přeměn této oblasti by vydal na dlouhý a poutavý příběh. Ten je alespoň stručně popsán na naučných panelech Hibschovy naučné stezky. Tu návštěvníkům vřele doporučuji projít celou. Při té příležitosti je záhodno navštívit parádní Lafitovu vyhlídku pod Křížovou horou. I k ní vede modrá turistická značka. Můžete tak učinit třeba u příležitosti Litoměřických pochodů, které pořádá pravidelně Klub českých turistů z Litoměřic ve druhé polovině května.
Dostupnost po značených trasách:
Hibschova naučná stezka se tématicky věnuje hlavně geologii Českého středohoří. Jeskyně je nejzajímavějších zastávka.
Kolem Hibschovy jeskyně vede modrá turistická trasa z Litoměřic do Sedla pod Varhoští.
Pozn.: O značené trasy v Ústeckém kraji pečují dobrovolní značkaři Klubu českých turistů.
Komentáře k článku:
Máte-li k článku zajímavou doplňující informaci, připojte ji jako komentář:
Komentováno: 07.09.2023
Kdo by měl chuť se do jeskyně podívat a přitom si užít pěknou turistickou akci, tomu doporučujeme účast na Litoměřických pochodech, které se konají v květnu. KČT Litoměřice
Komentováno: 27.11.2023
To, že to nebyl lom, ale sklepy, svědčí i to, že je tam možno vidět zazděné panty, což znamená, že tam byly dveře a také to, že nad "hlavním" vchodem byla střecha, ze které voda stékala do vytesaných žlábků v šikmé skále vedle vchodu. Olda DVT