Autor článku:

Karel Punčochář

PROFIL

NAŠE TIPY:

Pozvánky na akce v Ústeckém a Karlovarském kraji

Jarní speciál Turistického magazínu: Nejrkrásnější turistické trasy Ústeckého kraje

Na pravčickou bránu zdarma pro členy KČT

Turistická informační centra Ústeckého kraje

AKTUALIZACE: 7.4.2025

Publikováno: 05.4.2020

Rubrika: Naučná stezka

Region: Ústecko • Destinace: České středohoří

NAUČNÁ STEZKA POD VYSOKÝM OSTRÝM

Od Labe v Brné přes Vysoký Ostrý k hradu Střekovu.

Naučné stezky jsou turisticky upravené cesty procházející chráněným nebo jinak zajímavým územím. Upozorňují návštěvníky na místní zajímavosti rázu historického, vlastivědného, přírodovědného apod. Naučné stezky plní funkci nejen naučnou a výchovnou, ale i zdraví prospěšnou, protože ne vždy jsou pohodlné na chůzi jako v případě této stezky, na kterou vás zveme.

Foto: Karel Punčochář

Pravobřežní stráně nad řekou Labe s dominantním vrcholem Vysokého Ostrého, po kterých prochází Naučná stezka Pod Vysokým Ostrým z Brné k hradu Střekovu.

ZAČÍNÁME V BRNÉ

Výchozí místo naučné stezky je u zastávky MHD v Brné, kam nás pohodlně dopraví autobus od ústeckého hlavního nádraží.

Nejstarší dochovaná zmínka o Brné pochází z roku 1057 a od středověku se ve vsi kromě běžných zemědělských produktů pěstovalo ovoce a vinná réva. Významnější růst nastal v Brné až počátkem 19. století, přičemž v polovině téhož století se díky své příznivé poloze a prostředí stala rekreačním zázemím Ústí nad Labem a místem nedělních výletů Ústečanů. Roku 1900 zde byla postavena honosná vila, kde od poloviny 20. let žila rodina barona Herzogenberga. V roce 1930 byl v Brné objeven termální pramen o teplotě 30 °C a o rok později došlo na jeho místě k vybudování termálního koupaliště s několika bazény. Kromě pěkné polohy je Brná také známá tím, že zde v místní restauraci Srdíčko trávíval v letech 1884-1894 své letní dovolené německý spisovatel dobrodružných knih pro děti Karl May.

PRŮČELSKÁ ROKLE

Naše první kroky od směrovky naučné stezky (bílý čtvereček se šikmým zeleným pruhem) povedou okolo barokní kapličky sv. Anny z r. 1766 k prvnímu zastavení, kde z neznámých důvodů chybí informační tabule. Stoupáme vzhůru mezi domy ulicí V Průčelí, míjíme kaskády Průčelského potoka, po obou stranách se tyčí strmé svahy, až se za posledním domem cesta mění v lesní. Cesta stoupá stále vzhůru do Průčelské rokle s rozeklanými skálami, které měly údajně inspirovat Karla Maye k některým scénám románu Vinnetou. Cestou míjíme další dvě zastavení s omšelými tabulemi popisujícími život v údolí Průčelské rokle, druhá je navíc i poškozená, takže z ní nevyčteme žádnou informaci.

VODOPÁD V PRŮČELSKÉ ROKLI

Po několika stech metrech stálého stoupání se nachází přímo ve svahu nad cestou Průčelský vodopád, avšak výhled na něj zakrývají částečně stromy. Známkou jeho přítomnosti je nepatrným potůčkem rozbahněný úsek cesty. Pokud se k němu chceme podívat, musíme podstoupit asi 30 metrů dlouhé prudké stoupání podél potůčku k patě skalní věže, kde se vodopád nachází. V posledních suchých letech není téměř vidět, a proto stojí za návštěvu zejména v zimě, kdy namrzající voda vytvoří na skále velkolepou ledovou podívanou.

VÝŘÍ SKÁLY S VÝŘÍM VODOPÁDEM

Zajímavé je následují zastavení č. 5. V levotočivé zatáčce se před námi rozevře mohutné kamenné moře spadající od strmých skalních masivů roztodivných tvarů s přiléhavými názvy., jako např. Velký a Malý sokol, Čertova zahrádka, skalní věž Kulatá bába a jak jinak, Výří věže – Velký a Malý výr. Je to i ideální místo pro hnízdění sokola stěhovavého, který je kriticky ohroženým druhem. Území je proto občas v době hnízdění dočasně uzavřeno od 1. 3. do 30. 6.
Naučná tabule nás informuje o rozpadu skal a nálezech některých reliktních druhů pavouků, ale nezmiňuje se o tom, že se zde nachází nejvyšší vodopád Českého středohoří, patřící mezi pětici nejvyšších vodopádu České republiky. Bohužel není vidět v celé své výšce 45 metrů. Z místa pod vodopádem si lze vychutnat asi prvních 15 metrů jeho celkové výšky, větší zbytek vodopádu je schovaný v zákrutě za hranou skály. Pokud se suťovým polem vyšplháme asi 100 metrů přímo vzhůru až k patě Výřích skal, odměnou nám bude nádherný výhled na masiv Výřích skal, pohled na první dva stupně vodopádu, ale i dolů do labského údolí.

VYHLÍDKA

Za Výřími skalami se cesta prudce stáčí vlevo a stále pozvolna stoupá pod masivem Malého Ostrého, míjíme další tabuli s informací o škůdcích lesa, jako je např. neblaze proslulý kůrovec. Cesta ještě během 1 km od Výřích skal několikrát změní směr až k dalšímu zastavení s výhledovým místem. Před námi se otevře výhled na labské údolí, nad nímž ční Vaňovský vrch, Panenská skála, Deblík a při jasném počasí je vidět i Lovoš. Od vyhlídky cesta po 500 metrech vyústí na zpevněnou cestu, po které souběžně s červenou, zelenou a žlutou značkou dojdeme k rozcestí Pod Vysokým Ostrým. Zde naučná stezka odbočuje vlevo k výstupové cestě na vrchol Vysokého Ostrého.

VYSOKÝ OSTRÝ

Vysoký Ostrý, 587 m n. m. má úbočí ze sopečného tufu, vrcholek tvoří silně magnetický pevný tefrit. Ten ovlivňuje do vzdálenosti 6 metrů chování střelky kompasu. Vrch patří k nejnavštěvovanějším turistickým cílům v okolí Ústí nad Labem. Z vrcholu je vidět za dobrého počasí téměř všechny vrcholy Českého středohoří, od hradu Hazmburk po Bořeň u Bíliny, vysílač Buková hora a také vrchy Lužických hor.

První turisté navštěvovali vrch již od konce 18. století. K významným návštěvníkům Ostrého patřil německý hudební skladatel Richard Wagner, který si pronajal 22. června 1842 na více dnů hostinský pokoj na hradě Střekov. Wagner stoupal na vrchol Ostrého každý den svého pobytu. Při jednom výletě na Ostrý potkal pastýře, který si pískal jednu melodii. Setkání s pastýřem později Wagnera inspirovalo ke scéně s poutníky v opeře Tannhäuser. V 80. letech 19. století vznikla na vrcholu malá dřevěná rozhledna, která se rozpadla po roce 1945.

Po sestupu z vyhlídky k odbočce se vydáme vpravo a pokračujeme naučnou stezkou dál pod úpatí Vysokého Ostrého s další informační tabulí o hnízdění dravců a sov na skalách v prostoru labského údolí. Poté stezka opouští masiv Ostrého a střídavě nahoru a dolů nás dovede k vyhlídce nad Sluneční strání.

SLUNEČNÍ STRÁŇ

Přírodní rezervace Sluneční stráň se rozkládá na strmém svahu jihovýchodní orientace tvořeným čedičovými vyvřelinami. Daří se zde typické teplomilné vegetaci, najdete tu okrotici bílou, kosatec bezlistý, tařici skalní nebo bělozářku liliovitou. Sluneční stráň je i významným nalezištěm teplomilného hmyzu.

Z místa nad rezervací je úžasný výhled do labského údolí a slouží také jako startovací místo paraglidingu. Vlevo dole je vidět až 35 m vysoký skalní obr zvaný lezci Čima. Je to monchiquitový obnažený skalní peň vymodelovaný větrem, vodou, mrazem i sluncem. Podle výzkumů známého geologa Josefa Emanuela Hibsche je mezi Brnou a Malým Březnem nejvíce sopouchů – sopečných kanálů, kterými se vylévala láva nejrůznějšího složení. Podle Hibsche právě zde bylo ohnisko sopečné činnosti, která navršila České středohoří.

POSLEDNÍ ÚSEK

Od naučné tabule se dáme značenou cestou doleva. Stoupáme opět vzhůru lesem, po pár set metrech se les otevře a cesta vyústí na silnici nad Novou Vsí. Sejdeme níž k okraji obce, kde stojí turistický rozcestník, od kterého odbočíme vlevo a se souběžnou červenou značkou se vydáme na poslední úsek naučné stezky. Cesta vede chvíli přes louku okolo pastvin do lesa, od jehož okraje už budeme jenom klesat až k tabuli č. 14 s nechráněnou vyhlídkou na údolí Labe s hradem Střekovem. Zde je nutné se pohybovat s největší opatrností. Od vyhlídky stezka klesá stále níž a níž a po necelém 1,5 km končí nad parkovištěm u hradu Střekov. Zde jsou poslední dva stojany, jeden bez tabule, na druhém je informace o vodní cestě Labe.

DOVĚTEK K NAUČNÉ STEZCE

Stezka byla zhotovena Českým svazem ochránců přírody a údajně otevřena na den Země – 22. dubna 1990. Je dlouhá 8,5 km + 1 km s výstupem na vrchol Vysokého Ostrého a dá se projít obousměrně za 3 až 4 hodiny. Na trase je instalováno 16 zastavení, která jsou vlivem počasí a vandalismu ve velice špatném stavu a potřebovala by úplnou obnovu. O perfektní značení stezky se pravidelně starají značkaři Klubu českých turistů, za což si zaslouží pochvalu a vděk turistické veřejnosti. Stezka je poměrně fyzicky náročná s dlouhým stoupáním od místa startu v Brné, která leží cca 150 m n. m., na vrchol Vysokého Ostrého 587 m n. m.

Fotografie k článku:

Foto: Karel Punčochář

Pravobřežní stráně nad řekou Labe s dominantním vrcholem Vysokého Ostrého, po kterých prochází Naučná stezka Pod Vysokým Ostrým z Brné k hradu Střekovu.

Barokní kaplička sv. Anny v Brné z r. 1766.

Foto: Karel Punčochář

Barokní kaplička sv. Anny v Brné pár metrů od výchozího místa NS. Vpravo za kapličkou jsou vidět dva stojany s informačními tabulemi, které tam už chybí. Foto z r. 2009.

Foto: Karel Punčochář

Informační tabule na začátku NS v Brné. Foto je pořízeno v r. 2009, v současné době tabule chybí.

Foto: Karel Punčochář

Průčelská rokle nad Brnou, kterou za miliony let vymodeloval Průčelský potok Ten pramení u osady Němčí v nadmořské výšce 620 m a ústí do Labe dole v Brné. Na 3 km tak překonává výškový rozdíl 480 m.

Foto: Karel Punčochář

Průčelský vodopád ve svahu nad naučnou stezkou. V letních měsících má málo vody, ale v zimě namrzající voda vytvoří na skále velkolepou ledovou podívanou.

Foto: Karel Punčochář

V levotočivé zatáčce se před námi rozevře mohutné kamenné moře spadající od strmých skalních masivů roztodivných tvarů Výřích skal.

Foto: Karel Punčochář

Naučná tabule nás informuje o rozpadu skal a nálezech některých reliktních druhů pavouků, ale nezmiňuje se o tom, že se zde nachází nejvyšší vodopád Českého středohoří, patřící mezi pětici nejvyšších vodopádu České republiky. Bohužel není vidět v celé své výšce 45 metrů.

Foto: Karel Punčochář

1 km od Výřích skal stezka několikrát změní směr až k dalšímu zastavení s výhledovým místem. Před námi se otevře výhled na labské údolí, nad nímž ční Vaňovský vrch, Panenská skála, Deblík a při jasném počasí je vidět i Lovoš.

Foto: Karel Punčochář

Nejvyšší bod naučné stezky se nachází na vrcholu Vysokého Ostrého 587 metrů nad mořem, kde byla před dávnými lety vybudována vyhlídka s nádherným panoramatickým rozhledem.

Výhled do labského údolí z Vysokého Ostrého.

Foto: Karel Punčochář

Pohled z vyhlídky do labského údolí s Brnou, Vaňovem, Vaňovským vrchem, v pozadí jsou v jedné řadě srovnány nesčetné vrchy Českého středohoří s dominantní dvojicí Kletečnou a Milešovkou.

Foto: Karel Punčochář

Výhled z Vysokého Ostrého na severovýchod od Růžovského vrchu, kopce Lužických hor se Studencem až po Bukovou horu.

Foto: Karel Punčochář

Vyhlídka nad přírodní rezervací Sluneční stráň. Uprostřed je v pozadí za Vaňovským vrchem vidět nerozlučná dvojice Kletečná a Milešovka. Místo také slouží jako startovací plocha paraglidingu.